Jak na věc


zdeněk chlopčík

Zdeněk Chlopčík Životopis, Wikipedie 2018, Osobnosti 1957

    „Ano, první řadu STARDANCE vyhrál Roman Vojtek, což byl můj žák, se kterým jsem o Stardance mluvil. Diváci nemají vůbec tušení, co to obnáší. Je to showbyznys, formát, který je vymyšlený především tak, aby bavil. Ale je kultivovaný, to je jedna z věcí, která se mi na tom líbí. Já jsem velký příznivec kultivovaného umění a Stardance patří k jednomu z nejkultivovanějších pořadů, které lze v televizi vidět.
    I Dalibor měl perný týden, z tréninku šel rovnou do motolské nemocnice. U paso doble si postěžoval, že nejtěžší je zkrotit Alici, tu prý totiž zkrotit nelze.
    „Bohužel řada rodičů dnes nemá peníze na kulturu. Mladí lidé oproti naší generaci chodí do divadel málo. Dříve stát financoval divadelní představení pro mládež. Největší „průšvih“ spočívá v tom, že se nevychovává mladá generace k estetice, k umění. A já si myslím, že kde není smysl pro estetiku, není většinou ani smysl pro mravnost. Divadlo má tu úžasnou moc, že dokáže emocionálně očišťovat. A když tuto představu přeneseme na všechny druhy umění, pak dospějeme k tomu, že hodnota umění spočívá v udržování našeho duševního zdrav í. A jistě se mnou budete souhlasit když řeknu, že ono duševní zdraví bychom v naší civilizaci měli posilovat s obzvláště velkou pečlivostí!”
    Tatiana Drexler: 6  bodů  (každý se může naučit tancovat, jsem ráda, že můžu té teorii začít věřit, dnes jste vypadal velmi esteticky a mnoho kroků bylo celkem ok)


4. Mohou být v takovém pořadu výsledky objektivní?

    RSS kanály serverů CZECH NEWS CENTER a.s. lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření RSS kanálů těchto serverů je možné pouze s předchozím písemným souhlasem jejich provozovatele.
    Pro Zdeňka Chlopčíka to nebylo zase tak úplně špatné, ale vadilo mu,  že pár přechází  z jedné figury do druhé skokem, nebyl tam žádný plynulý přechod. Jinak  pěkná samba.
    V minulosti jsem se zabýval i antickým divadlem a dospěl jsem k názoru, že staré antické divadlo bylo hudebně – dramatické. Nedochovala se forma, dochoval se sice Sofoklův text tragédie, ale velké části byly zpívané, čili hra připomínala více muzikál, než činohru. Navíc, připočteme-li řecký temperament, tito lidé by ani nedokázali sedět a dívat se na herce, kteří jen něco nezáživně vypráví. Hudební divadlo je zvláštním zrcadlením života. Celý náš svět je hudebně dramatický. Vztahy mezi muži a ženami jsou dané gestikulací, je to také zvláštní druh tance, ve slovech se velmi často může objevovat něco nepřesného. Malé děti také spíše zpívají a vydávají zvuky než mluví, pohyb přichází dříve než slova. Tlukot maminčina srdce je rytmus, které dítě slyší. Rytmus dává život.“


Čtvrtý večer ve StarDance vyhostil Adama Mišíka

    Zdeněk Chlopčík: 10 bodů  ( jive se skvělou energií, ty kopky byly velmi dobré, oproti prvnímu jive to bylo s  ještě  větším uvolněním a užila jste si to skvěle)
    Herečka Veronika Arichteva (taneční partner Michal Necpál) je z tance trošku vystrašená. „Největší problém vidím asi v tom tanci. Mohlo by mi to jít v maskérně a při výběru šatů. A ještě na afterparty. Tanec je něco, kde se necítím doma, není mi to blízké. “  Zdeněk Chlopčík tvrdě: Nejsem spokojený, trošku se uvolnit, zjemnit!“  O afterparty prý mít obavy nemusí…Tatiana byla spokojenější, dodala jen: „Trošku popracovat, určitě to bude lepší.‘
    Vítězka minulé řady Stardance, Veronika Lálová a David Svoboda sklidili téměř  pochvalu, Zdeněk  Chlopčík řekl: „Máte sílu a eleganci, ale byly tam chyby. I tak se mi to líbilo.“ Václav Kuneš: „Byl jsem překvapen jak komunikovaly Vaše oči, s partnerkou i diváky!“
    Radkovi  Balašovi se velice líbily Veroničiny šaty, nazval tento kostým „atentát na muže“ a choreografie byla fantastická, i když provedení mělo svá zaváhání. Tatianě  Drexler se vůbec nelíbila práce chodidel, Veronika zvedala nožky  a nebyla tam dobrá práce s parketem.


V úvodu Tatiana Drexler a Zdeněk Chlopčík zatančili s Markem Ebenem a Terezou Kostkovou krátkou choreografii

    Zdeněk Chlopčík s nadšením: „Pata, špička – tam byla!“ Richard trošičku podle Zdeňkových slov uhnul z rytmu, ale slowfox se mu  líbil. I Radek Balaš se vyjádřil pochvalně – „Fénix povstal z tanečního popela! První večery jste se přiřítil jako buldozer a udělal tu jen rýhy do parketu, ale teď…“
    Ačkoliv Richard nebyl až tak jemný a procítěný a ladný, jeho energie bourala sál, to bylo jasné. Radek Balaš to shrnul slovy: „Jste odjištěný granát hozený do tanečního sálu, který tu bude vybuchovat a diváci se na to budou těšit!“ Zdeněk Chlopčík upřímně: „Tak  výraz úplně šílený,  je to jako medvěd puberťák, který řádí na Zlínsku a trhá ovce! Kroky se nebudu zabývat.“ Tatiana: „Živé to chlapče je!“ A Václav Kuneš přece jen našel vlídná slova: „Vy máte dar rozzářit obličeje všech lidí, to teda máte!“ Richard dotančil a pravil: „Jedu to na potápěče, na začátku se nadechnu a na konci vydechnu. Jediným mým cílem je neponičit partnerku!“ 
    „Myslím, že mým cílem  bylo se dostat do čtvrtého kola, takže jsem spokojený. Cíl jsem si splnil, ale  teď bezprostředně po soutěži je to spíše  takový šok, najednou  všechno končí a život se vrací  zpátky do jiných  kolejí. To je  asi to, co mi v tomto okamžiku nejvíce běží hlavou.“


Vítězem Stardance  pro rok 2015 se stává: Marie Doležalová, Marek Zelinka

    Jenže úraz se projevil i při jejich vystoupení. Tatiana neměla žádné slitování: „Neviděla jsem celý život horší výraz ve tváři, strašně  jsem se bála!“
    Radek Balaš situaci příliš nevylepšil, i když možná původně chtěl. „Nesouhlasím se sexuologem! Samba je pohyb! Kolegové  byli ostří, já to zjemním – šli jste mimo hudbu. Byl  jsi trošičku nervózní, ztuhlý, když jsi stál a  netančil, tančilo ti celé tělo. Škoda. Jinak to byla nádhera.“
    „StarDance je  fakt náročná, intenzivní věc, stoprocentně,  o tom se nedá pochybovat. Byly momenty, kdy jsem si říkal, že už bych se možná na to nejraději ‚vykašlal‘. Teď si  vlastně  potřebuji trošku odpočinout.“
    Nechtěl jsem být zarputilý šílenec, Šárka Kašpárková má za sebou těžkou kariéru, nemůže ohýbat kolena, Imrichovi během týdne vytáhnou z kolena až litr vody, je to sportovec, chlapák, který něco vydrží, ale tanečně se v podstatě nedá objektivně hodnotit. Chtěl jsem se zpočátku pokusit o určitou objektivitu, ale brzy mi došlo, že to je jiný formát, je to zábava.“


overflow: hidden; text-align: left;">Zdeněk Chlopčík

    „Soutěžící ne, ti jsou od rána do večera na sále, ale nás porotce váže opravdu jen sobotní večer. Například Zdeněk Chlopčík vede taneční školu v Ostravě, každý den je ve škole, v sobotu ihned po soutěži sedá do auta a vrací se do Ostravy. Nás porotce Stardance časově neomezuje, kdyby ano, nemohl bych porotovat. Začínám zkoušet v Divadle Hybernia velkoformátový muzikál „MARIE ANTOINETTA – KRÁLOVNA FRANCIE“ a intenzivně se věnuji přípravným pracem. Letos se mi stala věc, která se už asi nikdy v mém životě nebude opakovat, v jedné sezóně v roce 2013 jsem uvedl své tři původní autorská muzikálová díla: “Matu Hari, Marilyn a Nevěstu.”
    Veronika během tréninku pronesla posmutněle, že  tanec pro ni  znamená: „Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě. Slowfox má nejasná pravidla! Před čtyřmi měsíci jsem neuměla ani střídat nohy při tanci!“
    A muzikál má nepopiratelnou výhodu, že je souhrnem všech žánrů. Když je to dobrý muzikál, obsahuje kus dobré činohry, kvalitní zpěv a tanec. To je však – pochopitelně – ideál, ne každá inscenace takhle dopadá.
    Zdeněk Chlopčík byl pozitivní:  „Nádherná skladba, skvěle zazpívaná!“ A tím chvála končila. Rekvizita je prý  strašně obtížná, něco takového  si umí představit u špičkového páru, který udrží balonek  mezi sebou. Ale pár měl celou  dobu věnovat pozornost nášlapům atd. Zbytek poroty byl už trošku smířlivější.
    Radek Baláš se rozhodl hodnotit tanec rovnou jiným úhlem pohledu, Řím dal světu klauny a  existuje  asi 13 druhů tanga a jedno z nich je určitě to, které Emanuel tento  večer tančil


3. Soutěžil ve Stardance nějaký Váš žák?

    Nástup Dalibora Gondíka komentoval Marek Eben slovy:  ‚Téměř všichni se bojí přímého přenosu a jsou nervózní. Ale máme tady jednoho ‚uchyla‘, který se těší!“ Dalibor na to odpověděl: „Těším se úplně na všechno. Fascinuje mě ta neopakovatelnost přímého přenosu.“  Václav Kuneš si sice posteskl, že by se Dalibor mohl více usmívat, ale laťku prý nasadil hodně vysoko. „Vypadáte jako rozený tanečník“, pochvalovala si Tatiana Drexler. Radek Balaš by uvítal více emocí, obávaný Zdeněk Chlopčík poznamenal, že technika trochu pokulhávala, bylo to takové kostrbaté a chtělo by to více elegance (waltz).
    Když se rozhodnu, můžu tahat jedničky a dvojky, ale důležitější je prvek zábavnosti, než hledání objektivity, což potvrzují i diváci. Ti si stejně udělají, co budou chtít a nakonec nás tak jako tak přetlačí a vyhrají.
    Tatiana  zatoužila po dvou známkách, jedné za umělecký dojem a jedné za techniku. Občas tu rozpoznala i  kroky, tango se dalo poznat, což hodnotí vysoko
    Katka byla sice  s výkonem Adama spokojená, ale na postup to nestačilo. A porota samozřejmě spokojená nebyla. Zdeněk Chlopčík kritizoval  pánev, ta by měla jít dopředu, chybělo napětí v těle, paso doble je přece o očním kontaktu a oni dva  se na sebe prakticky ani nepodívali, navíc to nešlo ze srdce. Naštěstí Václav Kuneš ohodnotil kladně kontakt s podlahou, protože ten je velmi důležitý.


Lukáš Pavlásek, Lucie Hunčárová (samba)

    A teď si představte, když se to všechno nasype do jediného žánru, který musí mít formu, nejde to udělat tak, jako „Když pejsek a kočička vařili dort“. Je to jednoznačně jeden z nejtěžších žánrů. Jsme malá zemička, je těžké zde najít interprety, kteří ovládají všechny tyto složky.“
    Veronika si prokousla jazyk, takže nemohla moc mluvit a Marek Eben poznamenal, že by se hodilo, kdyby si prokousl jazyk také Zdeněk Chlopčík během hodnocení. Václavu Kunešovi se nelíbilo pokládání partnerky, prý David svou sílu ne vždy umí dobře využít. Ale choreografie obsahovala krásný příběh. Tatiana Drexler byla nadšená z krásně posazené pánve, tanec byl velmi dobrý technicky, jen ještě zvýšit rotaci a už to bude úžasné.
    Tatiana  byla nemilosrdná: „Vy jste dělal  skoro všechno, co je v sambě špatné. Výraz  agresivní, moc grimas,  kroky mimo rytmus, mně se to opravdu nelíbilo
    Podle poroty, radost se podívat, ale přesto, když se chytli do krásného postavení a držení, měl by být větší odklon, v přeskocích byla cítit trošku faleš, necítili jsme žádné nádherné tango, ale lehkou přetvářku, v přechodech nebylo žádné souznění


Marie Doležalová, Marek Zelinka (free style)

    „Ano. U nás jsou masově oblíbení například Karel Svoboda, Daniel Landa, Janek Ledecký a samozřejmě Michal David, což jsou skladatelé populární hudby. Vážná hudba v Čechách tak oblíbená není. Ale nedivme se producentům. Vkládají do svých inscenací obrovské investice a chtějí, aby se jim tento vklad vrátil. Byl to právě Michal David, který mne oslovil, abych pro něj napsal libreto muzikálu “MATA HARI”, který je uváděn v Divadle Broadway. Už máme za sebou přes 50 plně vyprodaných repríz. To je pro producenta vysloveně radost! A navíc byl ještě za roli Maurice Chevaliera na Cenu Thálie nominován Jiří; Langmajer.”
    „Do prvního vysílání jsem nastoupil bez předsudků, tam jsem hodnotil tanec jako přísný režisér, který připravuje své inscenace s profesionální zarputilostí a nároky. Ale potom jsme vše vyhodnocovali s dramaturgy, kteří mi vysvětlili, že by to zase takhle přísné být nemuselo. Což ovšem neznamená, že by naše rozhodnutí byla nějak ovlivňována.
    Simona: „Ježíši…. jenom to ne! Já jsem toto  absolvovala před lety ve slovenské verzi.  Jsem moc a moc ráda, že v klidu sedím.  Skutečně jsem raději divák.  Tu atmosféru  a hlavně ty nervy!!  jsem si už prožila.  I porota byla tehdy z části stejná. Když jsem dělala Let´s dance, tak jsem   otěhotněla.


Veronika Lálová, Zdeněk Piškula

    Zdeněk Chlopčík se stal jedním z nejobávanějších porotců úspěšné soutěže ČT StarDance…když hvězdy tančí. Výkony soutěžících hodnotil také ve slovenské obdobě této show pojmenované Let's Dance. V České televizi byl hlavním aktérem osmidílného pořadu Smím prosit?, kde vyučoval moderní tance. Mottem tohoto tanečního mistra a pedagoga je: „Nenervuj se kvůli hloupostem a prožij si naplno každý den.“
    Tatiana Drexler: 10  bodů  (my jsme opět překvapení tím originálním nápadem,  oceňuji  rytmiku chodidel, krásně vyniklo,  perfektní v hudbě, opravdu výborné)
    Zdeněk Chlopčík: 9 bodů  ( musím souhlasit, že vnitřní tonus je třeba, zvykl jsem si i na ty zajímavé a crazy choreo, takže k tomu nic, představoval bych si ve finále daleko rychlejší nohy, ve výrazu velké zlepšení, ale ty nohy zůstaly stejné jako při první sambě)
    „Ne, ne!  V žádném případě. Já vím, kolik to stojí času, energie, jak je to vyčerpávající. Obdivuji všechny, že  do toho jdou. A zároveň jim nesmírně držím palce, protože  to je extrémně  těžká práce.“


2. Znamenaly pro Vás soutěže stres nebo radost?

    „Na to vlastně existuje jednoduchá odpověď. Tato obliba se totiž netýká jen českého diváka. Začnu ale obšírněji, abych to lépe vysvětlil. Umění je menšinový žánr, aktivně navštěvují divadlo pouhá čtyři procenta populace. To znamená, že v našem národě je, bohužel, poměrně málo kulturně založených lidí. Najdou se i společnosti, které jsou kulturnější více nebo méně, nicméně v ČR je to takhle.
    Jiří Dvořák byl porotou, tedy přesněji Radkem Balašem,  nazván ‚aristokratem‘, kterému by udělil řád. Václav Kuneš ocenil příběh, emoce i fantastický záklon. Ale Tatiana Drexler přesto chtěla ještě více narovnat záda. Přísný Zdeněk Chlopčík čekal více, nášlapy nebyly ideální, pohyb měl být plynulejší a také  je důležité lepší držení těla.
    Zakladatel soukromé taneční školy Elán (v roce 1990) v rodné Ostravě Zdeněk Chlopčík má za sebou řadu profesních úspěchů. Jmenujme největší z nich: dvojnásobný mistrem republiky v latinskoamerických tancích a deseti tancích. S aktivním tancováním skončil v roce 1996. Během třiceti dvou let závodní kariéry vystřídal celkem osm tanečních partnerek.
    Podle Radka Balaše tango vzniká ze dvou tendencí, černošské a bělošské, Eva jako černoška  byla perfektní, Ondra jako běloch – nad věcí. Ale bylo tu opravdu pár nepřehlédnutelných  chyb, nicméně  kvalitní  vstup do večera


Jitka Schneiderová, Marek Dědík (free style)

    Zdeněk Chlopčík tentokrát  opravdu zjemnil, prý je hrozně těžké při tak těžkém tanci ještě myslet na  držení, líbily se mu pasáže, kde Ondra  netančil quick  stepové figury. Při  společném  tanci byly patrné obrovské chyby v postavení paží, v rytmu, ale v  rychlosti je to opravdu  těžké“
    Někdy, když se pokouším napsat s některým z kolegů něco hudebně náročnějšího, tak je nám řečeno: „Kluci, to je moc složité, nemohu to uvést v divadle pro osm set lidí, protože bych to neprodal.“ Ale velmi podobná situace byla i kdysi. Když Leoš Janáček napsal svou první operu, nikdo mu ji nechtěl uvést z důvodu, že je to moc složité a nikdo by to nepochopil.“
    Takže soutěže znamenaly pro mě samozřejmě radost, v dobách, kdy jsem měl dost sil a měl jsem i čas trénovat, byly to hodiny a hodiny práce. Zmíněný Fred Astaire trénoval denně deset až dvanáct hodin. A Michael Jackson dvakrát skončil v nemocnici, protože se přetrénoval. To je až taková umanutost být dokonalý.“


12. Tomu říkám úspěch. Souhlasíte s tvrzením, že muzikál je nejtěžší forma umění?

    Daniela Šinkorová s Michalem Padevětem  získali nejvíce bodů u poroty (29 bodů), předvedli elegantní waltz. Celá udýchaná nedokázala hned ani odpovědět. Zmohla se jen na slova: „Já mám úplně vytančený mozek!“  Radek Balaš ocenil především krásu a eleganci.  A Václav Kuneš šel ještě dál: „Všichni v porotě jsme tančili s Vámi“. Zatím tedy favorité.
    Adam Mišík (a Kateřina Krakowková) si slízl kritiku z úst Tatiany Drexler: „Máte shrbená záda, ještě máte veliké rezervy! Vy jste mladá generace, maminka za Vás všechno udělá, tak trénujte!“ Václav Kuneš byl milosrdnější: „Krásné, trochu tvrdší ruce, ale s citem“.
    CZECH NEWS CENTER a.s. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
    Jan Révai:  5 bodů   (vy jste si vybrali waltz, což je jeden z tvých nejlepších tanců, poprvé jsi se narovnal, to je u tebe velice nepřirozené, takže dobré)
    Jan Révai: „Lukášovi obrovský obdiv, že  to všechno vydržel, ty jsi dal lidem takovou možnost výběru a  lidé si tě vždy vybrali, vnesl jsi do Stardance  to, co ještě nezažila“


Marie Doležalová, Marek Zelinka (valčík)

    „Určitě, je to koláž tří žánrů, je strašně těžké vytvořit dobrou činohru, je pekelně těžké udělat balet, aby byl zábavný, aby lidi na něj chtěli chodit.
    A protože  skupina v čele s Pavlou Tomicovou měla srdce a nadšení pro polku, zatímco druhá skupina v čele s Richardem Genzerem měla jen skvělou techniku, vyhrál tým  Pavly Tomicové.
    Závěrečný večer ve Stardance zahájila Tereza Kostková se čtveřicí profesionálních tanečníků,  zatančili nám  na píseň Golden  Eye z filmu James Bond. Nutno říci, že se Terezka  může klidně zařadit mezi soutěžící.
    Zdeněk Chlopčík: „Lukáš má skvělý výraz, který  přidává do všech tanců, už se to stává výrazový tance, jsi roztomilý u toho, kdy  reaguješ na svou  chybu, ty prožíváš to, co normální tanečník neprožije“
    Podle  poroty  jsme ve fázi, kdy už pata,špička  nehraje žádnou roli. Tady je  okamžik, kdy zíráme s otevřenou pusou, prý jsme viděli nejlepší tanec tohoto večera“.
    My Češi máme velké hudební osobnosti. Máme Leoše Janáčka, ale hraje se víc ve světě než tady, tleskají mu více v Japonsku než v Čechách. U nás proběhne obvykle pár repríz a konec.


Jitka Schneiderová, Marek Dědík (waltz)

    „Znovu zdůrazňuji, že je důležité si uvědomit, že je to zábavný televizní formát. Jeho primární snahou není hledání taneční kvality, nýbrž vytvoření krásného večera pro co nejširší vrstvy diváků. Na druhou stranu lze říci, že tanečníci svá vystoupení intenzivně prožívají, mnohdy nedokáží být nad věcí, občas se objeví i „hysterické výlevy“…
    Adama Mišíka porota od začátku vůbec nešetřila a dalo se tedy tušit, že soutěž opustí poměrně brzy, což se potvrdilo. Připomeňme si znovu slova nemilosrdné porotkyně Tatiany Drexler: „Je to taková nerovná soutěž, kde tancují mladší se zkušenějšími. A já jsem přísnější na mladé,  máma jim vypere,  navaří,  nemají jinou práci, tak ať trénují.“  Adam Mišík má sice hodně fanynek na sociální síti, ale jak vidíme, ani toto nezaručuje postup ve StarDance, protože ne každá fanynka pošle sms svému oblíbenci. (A nakonec se může stát i to, že ji pošle jinému tanečnímu páru, kdo ví?)


Nejzábavnější pár opouští soutěž

    Latinskoamerická ča- ča čekala na Danielu Písařovicovou s Michalem Mládkem. „Raději bych moderovala troje Události za sebou“ posteskla si  Daniela. Ale šlo jí to jedna báseň.  Moderátorka s planoucíma očima  upoutala svýma dlouhýma nohama Marka Ebena, ( a nejen jeho),   který se zeptal: „Proč se takhle nehlásí z právy?“  A Daniela pohotově odpověděla: „Dobře, já to navrhnu, kolegyně budou nadšené“.  Ani Tatianě neušly dlouhé nohy a pronesla: „Je to těžké tančit na tak dlouhých nohách, já jsem vždy tančila na takových středních“. A pro Radka Balaše byla Daniela moc opatrná, prý to chce více sebevědomí.
    Jiří Dvořák s Lenkou Norou Návorkovou přitančili  svižnou ča-čou. Ačkoliv Jiří Dvořák přiznává: „Bojím se sám sebe, chci jen přežít“, na parketu si vedl dobře.“ A Tatiana? „Jsem nadšená. Maličké chyby dolaďte.“  A Jiří Dvořák po tanci přiznal: „Dnes jsem překvapil sám sebe, těšil jsem se. Myslel jsem si, že toto nikdy neřeknu!“
    Richard Genzer narychlo nahradil zraněného Václava Koptu. Jana Zelenková přiznala, že bylo těžké tak rychle  někoho sehnat, ale Richard se zdál být  geniální nápad. A to je!
    Zdeněk Chlopčík: 6 bodů  (free style ti sluší lépe, proč jste tam přidávali ty jive kroky? Ty jsi tančil s nadšením,  kdyby tam nebyly ty chybné kroky, to bych ti tu desítku vytáhnul)
    Absolvent strojní fakulty Vysoké školy báňské Zdeněk Chlopčík je podruhé ženatý. Z prvního manželství má dceru Andreu. S druhou manželkou Brigitou, která byla i jednou z jeho tanečních partnerek, vychovávají syna Samuela a dceru Viktorii. Za svůj největší úspěch považuje spokojenou rodinu.


11. Má český divák dobrý vkus oproti zahraničnímu divákovi?

    Radek Balaš: 10 bodů  (takhle má vypadat free style, to byl pokus  o balet, ta symbolika jde ještě dál, tanečníci musí být na sebe napojení, jinak to nefunguje)
    První večer deváté řady soutěže, kdy se ještě nevyřazovalo, začal společnou choreografií a letošní soutěž se ponese v duchu oslav 100. výročí od vzniku Československa.
    Jako zářivé slunce  vplula na parket zpěvačka Monika Bagárová, která s Robinem Ondráčkem tančila waltz. Monika byla na nervozitu sama, nikdo z rodiny ji nepřišel podpořit, ale … přijela Simona Krainová, z čehož měla Monika velkou radost. Těším se na něco živějšího a ostřejšího, jinak vám to sluší,“ pochválil ji Václav Kuneš. Ani Zdeněk Chlopčík nebyl vyloženě zlý:  „Nádherný waltz i choreografie, hudba, ale drobné chyby, Moniko. Ztráceli jste kontakt, ujížděla Vám pánev od Robina a ztrácela jste jistotu.“
    Ondra Bank si trénuje řeč na rozloučenou a stále  ji „piluje“,  takže pokud postoupí dál, tak bude  jeho řeč mít asi dvacet minut, pak si tedy něco poslechneme….


Zdeněk Piškula a Veronika Lálová

    Zdeněk Chlopčík nebyl ve svém hodnocení ani tak ukrutný jako obvykle,  choreo ocenil, prý přesně odpovídá věku tanečníků, samba byla eroticky nerafinovaná, dětská a čeká na svůj rozpuk. Ale opravdu tam byly rytmické chyby.
    Jan Révai:  4 body   (já jsem si snad na ten tanec zvyknul, rozjeli jste se, fakt jste se posunuli, mnohem víc sis to, Lukáši, užíval,  zlepšili jste se, snažil si se našlapovat na špičky, mě to přišlo dobré, i když to od samby bylo trošku daleko)
    Racionální Zdeněk Chlopčík obdivoval,  kolik pohybu zvládl Dalibor, tanec byl strašně rychlý, ale  nemělo to nic společného s paso doble. Takový  výraz v obličeji je jen na konci, kdy chce toreador ukončit utrpení zvířete, ale podle Zdeňka se ti dva  trápili od začátku!
    Porota byla vcelku spokojená, Honza  Révai: „Technicky  jste splnili, tanec měl  všechno, trošku větší nášlapy, ale chyběla  mi energie, vnitřní exploze, která by celé to  hezké tancování povznesla“. Jenže  Tatiana viděla hrubé rytmické chyby,  netrefené kroky do rytmu, i když tanec  krásný, ale ne do hudby. Tedy jít mimo rytmus je to  nejhorší, co se vůbec  může  stát.


1. Právě nedávno jste byl člen poroty v soutěži Stardance. Soutěžil byste rád? Vyměnil byste si pozici se soutěžícími?

    Monika: „Jsou to nádherné pocity, mám za sebou velmi silné  emoce. Ale také nervozitu.  Všeobecně, mám z toho radost. Myslím, že se všem všechno  povedlo. Nikde se nestala žádná zásadní chyba, jako třeba  pád, nebo něco podobného,  a to je důležité. Všichni  jsme si to opravdu užili a jsem za to velice vděčný.“
    Porota spokojená jen na půl: „Na konci tanec  hezky vygradoval, na začátku se nechtěl rozběhnout,  špatné nášlapy, pár nepřehlédnutelných chyb, pokud se člověk nedíval jen do očí
    Radek Balaš: 5 bodů  (do této Stardance jsem úplně nerozuměl výroku „poslední budou prvními“  a já to s pokorou přijímám, před několika  sobotami bych tomu nevěřil, že se dostaneš do  pátého kola, tady bych očekával  mnohem větší originalitu a kreativitu)
    „Jitka s Markem  podávali nejvyrovnanější výkony, což značí vysokou míru profesionality, kdyby se Jitka věnovala tanci jako herectví, tak má na poličce řadu pohárů z mezinárodních soutěží“
    „Spíše se shodujeme, bodové hodnocení je toho většinou důkazem, o bodík se lišíme, občas některý porotce chce udělat nějaký „fórek“ a tak nadělí víc, jinak panuje shoda.“


Lukáš  Pavlásek, Lucie Hunčárová (waltz)

    „Já jsem nikdy neměl ambice se účastnit takových soutěží, jako je Stardance, musí to být obrovská porce stresu. Soutěžící nemají čas, týden co týden musí vygenerovat jednu choreografii. Když si to představíte – v sobotu je přenos, od neděle trénují, ale jenom do středy, protože pak následují zkoušky, kterých se musí účastnit, kamerovky, kostýmy, nástupy, všechno možné kolem toho. Je to na jedné straně zázrak, co vůbec dokážou. Je to opravdu tak vysoká míra stresu, že si to běžný smrtelník neumí ani představit.“
    Tentokrát ne po roce, ale po dvou, se na televizní obrazovce znovu objevila taneční show StarDance.  StarDance stále patří k pořadům, které poutají pozornost většiny českého národa, diváci oceňují noblesu a eleganci.  Není to soutěž, kde nutně zvítězí talent a technika, ale také sympatie, snad náhoda, kdo ví. Nikdo tedy dopředu nemůže říct nic.
    Poté se tančila polka, v každém týmu byl, řekněme,  jeden z favoritů soutěže  – Pavla Tomicová a Richard Genzer. Dokonce i Tatiana Drexler si skočila polku se Zdeňkem Chlopčíkem.
    Hned v úvodu prozradil Marek Eben, že přináší novinky adekvátní věku svému i Terezčině, totiž, že se Tereza Kostková podruhé vdala, je zamilovaná a je to na ní vidět.  A dodejme, že Marek Dědík se mezitím také stal spokojeným otcem.


9. Proč vítězí muzikály nad baletem, činohrou, operou či tanečním představením?

    „Popravdě řečeno,  nemám moc rád technický tanec, mám rád přirozený živočišný pohyb. Jsem divadelník, miluji divadlo a tam je alfou i omegou emocionální autenticita. Dokonale technické pohyby, které se bodují jako je tomu například při krasobruslení, kdy technické kritérium převažuje nad charismatickým, to nemám rád. Umím to ocenit, rád se pokloním technickému mistrovství, ale emočně to jde úplně mimo mě.“
    Lucie:  „Dali jsme si cíl pět kol.  Jsme v osmém kole! Na  jednu stranu jsem smutná, na jednu stranu dojatá a největší dík Emanuelovi, který poctivě trénoval“
    Také jsem mluvil o soutěži s Bárou Polákovou, hrála právě v tu dobu hlavní roli v muzikálu „Jak udělat kariéru snadno a rychle“,  který jsem režíroval. Bára potvrdila jednu krutou věc: když se pořad přehoupl do druhé poloviny, cítila už tak vysokou míru únavy, že ji to přestávalo bavit.“
    Někteří diváci chodí jen na činohru nebo na balet, ale pokud někdo jiný přivede dotyčného na muzikál, ten může být překvapen a spokojen, najde si tam to své. Jiří Langmajer, Marek Vašut, Martin Stropnický, Jaroslava Obermajerová nebo Kateřina Brožová, to jsou lidé, kteří jsou z kvalitní činohry, ale hrají velice dobře i v muzikálu, takže laťka je výše, než když herecky netalentovaný zpěvák špatně hraje divadlo. Jsou země, kde je populárnější muzikál, jinde je zase oblíbené spíše hudebně – dramatické divadlo.


13. Jaká je situace mezi mladými lidmi? Mají zájem o divadlo?

    „Jednoznačně radost. Ale souvisí to spíše s věkem, byl jsem mlád a v mládí má člověk přebytek fyzické energie. Já si myslím, že pokud se člověk dostane na tu „špičkovější“ úroveň, radost musí být součástí tanečního projevu. Neumím si představit, že by někdo vydřel a pak čistě jen technicky předvedl svůj výkon. Vzpomínám v této souvislosti na to, s jakou radostí uměl tancovat například Fred Astaire. To mne vždycky naplňovalo úžasem a obdivem současně.
    Marek Eben  pronesl na adresu herečky Pavly Tomicové (taneční partner Marek Dědík): „Je to jediný člověk, jehož síla smíchu se měří Richterovou stupnicí.“   Pavla tančila s takovou vervou a radostí ze života, že nakazila celý sál, porotu a zřejmě i diváky. Radek Balaš komentoval výkon slovy:  „Chrochtám nadšením, fantastický výkon. Dojdete hodně daleko,“  a opravdu zachrochtal. A Zdeněk Chlopčík? „Spadla mi čelist, nožky excelovaly, jediná partnerka, která zastínila velmi dynamického Marka!“
    „Maruška s Markem jsou  nejoriginálnější pár, s fantasticky promakanými  choreografiemi, měl bys Marku přemýšlet o profesi profi choreografa, tolik nápadů mnohdy nenajdete v celém celovečerním představení“


Porota nebyla zlá, prý tam byla spousta chyb, ale Manu dokazuje, že chlap v každém věku se může bavit a veselit, porotu to strašně bavilo.

    Pavla měla virózu, takže podmínky byly tentokrát ztížené. Radek Balaš: „Pavlo,  stáváte se fenoménem,  Vaše rafinovaná zbraň jsou herecké podtexty. Ne  všechno je v tanci správně, místy to není ani tanec, ale kudy projdete, zůstává za Vámi široká stopa. Naposledy jsem toto zažil, když byl v Čechách Dalajlama..“
    Marek Eben komentoval tohoto bývalého tanečníka  takto: „Vážení přátelé, tady se všichni bojí, že se ztrapní. Geňovi je to jedno a kdyby byl trapný, smál by se  tak, že Vy všichni také a poslali byste mu body!“
    Radek Baláš: „Na Lukášovi je vidět to, že když se na něčem pracuje, tak se to někam posouvá, ty jsi dal Lukáši možná tisícům lidem naději, že se dá s tancem začít kdykoliv a kdekoliv“

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00