Jak na věc


zdanění nájmu

11. Daňové zvýhodnění na vyživované děti při společném zdanění

    Pro řešení výše uvedeného problému úhrady daně z rozděleného základu daně druhého z manželů lze využít ustanovení zákona o správě daní a poplatků, které umožňuje požádat správce daně o vrácení přeplatku na dani s tím, že tento přeplatek bude poukázán na úhradu nedoplatku na dani druhého manžela. Zákonem stanovená lhůta pro vrácení přeplatku je do 30 dnů od doručení žádosti. V tomto případě je však finančním úřadem stanoveno penále vážící se k prodlevě s úhradou, která může být maximálně třicetidenní. Tuto situaci Ministerstvo financí vyřeší tzv. "generálním prominutím penále" podle ustanovení § 55a zákona o správě daní a poplatků. Výsledkem toho bude, že manželé nebudou muset žádat o prominutí penále a tudíž ani žádost o prominutí penále zpoplatňovat.
    Ministerstvo financí dále iniciovalo legislativní úpravu zákona o daních z příjmů v tom smyslu, aby správce daně uskutečnil převod přeplatku na dani jednoho manželů na nedoplatek druhého z manželů, pokud o to bude požádán, a to ke dni splatnosti daně druhého z manželů. To znamená, aby ten z manželů, který nemá v průběhu roku zdanitelné příjmy, nemusel platit daň v případě kdy druhému z manželů vznikne přeplatek na dani z toho důvodu, že v průběhu roku platil zálohy na daň. Případnou žádost bude moci bezplatně podat na formuláři, který je součástí formuláře daňového přiznání, ten z manželů, kterému vznikl přeplatek.
    Dojde ke zpřesnění ustanovení, které upravuje způsob uplatnění nezdanitelných částek, aby bylo zřejmé, že pokud některý z manželů nedosáhne žádných příjmů, může si nezdanitelné částky uplatnit jak on, tak i druhý z manželů.


Žádost o vrácení DPH z Velké Británie s ohledem na Brexit

    Ministerstvo financí počítá s upřesněním zákona, které by jednoznačně stanovilo, že zálohy na daň by neměl platit manžel/manželka, který před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně.
    Následně se sečtou dílčí základy daně obou manželů (v tomto případě pouze základ daně manžela, tvořený příjmy ze závislé činnosti a z pronájmu) a dále se sečtou nezdanitelné částky podle § 15 u obou manželů. Součet dílčích základů daně obou manželů snížený o součet nezdanitelných částek obou manželů představuje společný základ daně. Polovinu tohoto společného základu daně si každý z manželů uvede ve svém daňovém přiznání a po uplatnění položek dle § 34 zákona vypočítá daň podle § 16 odst. 1 zákona.
    Zákon v § 13a odst. 2 stanoví, že vykáží-li manželé nebo některý z nich ve zdaňovacím období, ve kterém uplatnili společné zdanění, u příjmů podle § 7 nebo 9 daňovou ztrátu, může ji odečíst od základu daně podle § 34 zákona ten z manželů, který ji vykázal, v následujících zdaňovacích obdobích, pokud v těchto zdaňovacích obdobích neuplatní společné zdanění.


1. Podmínka pro uplatnění společného zdanění

    Dne 29. března 2019 uplynou dva roky od okamžiku, kdy Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) v návaznosti na výsledek referenda oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie (dále jen „EU“). Na základě jednostranného rozhodnutí britského národa o vystoupení z EU došlo v březnu 2017 k aktivaci článku 50 Smlouvy o Evropské unii a unie tak poprvé v…
    Společné zdanění mohou manželé uplatnit i v případě, že jeden z nich neměl příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů podle zákona. Např. manželka je v domácnosti, protože se stará o nezletilé děti a z toho důvodu nemá žádné zdanitelné příjmy.
    Zákon bude doplněn tak, aby bylo již ze samotného textu ustanovení § 13a zřejmé, že zálohy neplatí ten z manželů, který před společným zdaněním nemá vlastní příjmy. Často se bude jednat o manželku, která se bude v domácnosti starat o nezletilé děti a před uplatněním společného zdanění sama nebude mít žádné zdanitelné příjmy.
    Nutnou podmínkou, aby manželé mohli uplatnit společné zdanění podle § 13a odst. 1 zákona je, aby manželé vyživovali alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti.


Změny v daňových zákonech na Slovensku od 1.1.2019 – 1. část - daň z přidané hodnoty

    Obdobně budou manželé postupovat v případě odpočtu podle § 34 odst. 3. Počínaje r. 2005 zákon v § 34 odst. 3 stanoví, že od základu daně lze dále odečíst 30 % výdajů (nákladů) vynaložených podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť, které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy a tyto obory jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu. Tento odpočet si bude moci manžel (manželka) odečíst od svého základu daně v následujících zdaňovacích obdobích, kdy společné zdanění neuplatní.
    Zákon v § 13a odst. 3 stanoví, že je-li alespoň jeden z manželů poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3, tj. fyzická osoba daňový nerezident, mohou manželé společné zdanění uplatnit, jestliže úhrn všech příjmů obou manželů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jejich příjmů s výjimkou příjmů, které:
    Uplatní-li manželé společné zdanění, musí každý z manželů podat své daňové přiznání. Toto daňové přiznání podávají oba manželé ve stejné lhůtě. V příloze č. 5 k daňovému přiznání každý z manželů uvede údaje potřebné pro výpočet společného základu daně za oba manžele (tj. dílčí základy daně a nezdanitelné částky) a každý z nich uvede do svého daňového přiznání polovinu společného základu daně, ze které vypočte daň podle § 16 odst. 1 zákona.


Změny v daňových zákonech na Slovensku od 1.1.2019 - 2. část

    Stále je otevřena otázka, zda Velká Británie 29. března vystoupí z EU, popř. zda vystoupí s dohodou či bez dohody. To vše může vliv na možnost požádat o vrácení DPH zaplacené v UK. Doporučujeme proto nečekat na vrácení DPH z UK za rok 2018 na standardní termín do 30.9.2019, ale požádat o vrácení DPH do 29.3.2019. Problematická zůstává také otázka možnosti vrácení DPH z UK za část roku 2019,…
    Bude-li se jednat o případ, kdy manželka nebude mít žádné příjmy, protože např. bude v domácnosti pečovat o nezletilé děti a manžel bude mít příjem z podnikatelské činnosti, manželka zálohy platit v daném případě nebude, manžel bude platit zálohy vztahující se pouze k jeho daňové povinnosti k příjmům z podnikání (za předpokladu, že jeho daňová povinnost přesáhne 30 000 Kč, tj. limit stanovený § 38a zákona).
    Zákon v § 35c stanoví mimo jiné, že poplatník fyzická osoba má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, ve výši 6 000 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo 35b. Pokud jeden z manželů uplatňoval daňové zvýhodnění ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období u svého plátce daně, nemůže toto zvýhodnění při postupu podle § 13a uplatnit druhý z manželů.


3. Daňová ztráta a odpočet výdajů na výuku žáků

    Manželům, kteří vyživují alespoň jedno dítě, umožňuje § 13a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), počínaje zdaňovacím obdobím 2005 využít institut výpočtu daně ze společného základu daně podle § 13a zákona o daních z příjmů, čili tzv. společného zdanění manželů. Ten za určitých okolností, zejména v případě, kdy jeden z manželů nemá zdanitelné příjmy, nebo příjmy obou manželů jsou rozdílné, může, a to i významně, snížit jejich celkovou daňovou povinnost. Manželé si mohou mezi sebe rozdělit společný základ daně (každý jednu polovinu, a to po uplatnění nezdanitelných částek, u kterých splní podmínky pro jejich uplatnění. Výpočet společného základu daně provedou na příloze č. 5 formuláře daňového přiznání.
    Jednou z nezdanitelných částí základu daně je hodnota daru. Bude-li se jednat o případ, kdy manželka je v domácnosti, pečuje o dítě, nemá žádné zdanitelné příjmy, manžel má příjem z podnikatelské činnosti a poskytl dar např. invalidní osobě pobírající částečný invalidní důchod na rehabilitační pomůcky, může manžel uplatnit tuto nezdanitelnou částku. Zákon v § 15 odst. 5 stanoví mimo jiné, že na straně poplatníka lze v úhrnu odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jedná se tedy o celý základ daně manžela, nikoli jen o jeho polovinu. Činil-li by základ daně manžela např. 400 000 Kč, mohl by odečíst hodnotu daru až do výše 40 000 Kč, i když do svého základu daně zahrne v rámci společného zdanění pouze 200 000 Kč.


6. Manželé - daňoví nerezidenti

    Má-li manžel či manželka příjmy, které vstupují do dílčího základu daně podle § 8 nebo 10, tj. příjmy z kapitálového majetku nebo ostatní příjmy, ze zahraničí, může je v souladu s § 8 odst. 4, resp. § 10 odst. 8 zákona, zahrnout do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2 zákona. Rozhodne-li se manžel či manželka, že příjmy ze zahraničí zahrne do samostatného základu daně a uplatní sazbu daně podle § 16 odst. 2 zákona, nemůže již tyto příjmy zahrnout do společného základu daně, protože zákon v § 13 odst. 2 stanoví mimo jiné, že společným základem daně se rozumí součet dílčích základů daně podle § 6 až 10 zákona.
    Podle § 13a odst. 2 zákona je společným základem daně součet dílčích základů daně podle § 6 až 10 zákona upravených podle § 5 a § 23 zákona u obou manželů, snížený o nezdanitelné části základu daně podle § 15 za oba manžele. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění.
    Po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nelze způsob stanovení základu daně a daně formou společného zdanění uplatněný v daňovém přiznání měnit. V dodatečném daňovém přiznání tedy nemohou manželé způsob stanovení daně podle § 13a změnit na klasický způsob, tj. na způsob kdy každý z manželů uvede do daňového přiznání své příjmy a ty poté zdaní.


5. Příjmy ze zdrojů v zahraničí

    Zákazníkům ze zahraničí vysvětlíme, jaké příjmy ze zdrojů v České republice podléhají zdanění, jak se zdaňuje stálá provozovna. Rádi poradíme i se správnou aplikací smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Umíme poradit s nastavením koncernového uspořádání, poradíme Vám například s tím kam, do jaké jurisdikce je vhodné umístit holding. Pravidelně monitorujeme vývoj v oblasti zdaňování Offshorových struktur. Otázky zodpovíme sami, kde je potřeba úzce spolupracujeme s našimi zahraničními kolegy především ze skupiny LeinerLeitner, Flick Gocke Schaumburg nebo BKR International. V této sekci Vás budeme pravidelně informovat i o vývoji v oblasti mezinárodního zdanění, o nově uzavřených smlouvách, o zajímavých rozsudcích…
    Vykáže-li některý z manželů u svých příjmů z podnikání či pronájmu (§ 7 či § 9 zákona) ztrátu, uvede ji do svého daňového přiznání s tím, že příslušný dílčí základ daně je v tomto případě roven nule. Tuto daňovou ztrátu si bude moci ten z manželů, který ztrátu vykázal odečíst od svého základu daně v následujících 5 zdaňovacích obdobích, a to jen v těch, ve kterých společné zdanění neuplatní.
    Při použití společného zdanění bude častým případem skutečnost, že jednomu z manželů vznikne přeplatek na dani (např. vlivem sražených a odvedených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti nebo zaplacených záloh na daň z titulu příjmů z podnikatelské činnosti) a druhému z manželů vznikne daňová povinnost (např. manželka nemá žádné vlastní příjmy, je v domácnosti a pečuje o děti, do daňového přiznání však uvede polovinu společného základu daně, tj. i polovinu příjmů manžela).


9. Přeplatek a nedoplatek na dani, případné penále

    Pro zvýšení právní jistoty poplatníků i správců daně hodlá Ministerstvo financí v rámci probíhajícího legislativního procesu příslušná ustanovení zákona zpřesnit.
    Podle § 2 odst. 2 zákona poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Tito poplatníci jsou také nazýváni daňoví rezidenti.
    Bude-li se jednat o případ, kdy manželka nebude mít žádné příjmy, protože např. bude v domácnosti pečovat o nezletilé děti a manžel bude mít příjem ze závislé činnosti, v souladu s § 13a odst. 5 zákona manželka zálohy platit v daném případě nebude. Manžel bude i nadále platit zálohy z příjmů ze závislé činnosti.


7. Kdy nemohou manželé společné zdanění uplatnit

    Aby nemusel ten z manželů, který nemá v průběhu roku zdanitelné příjmy platit daň v případě, kdy druhému z manželů vznikne přeplatek na dani z toho důvodu, že v průběhu roku platil zálohy na daň, bude zákon upřesněn tak, že správce daně uskuteční převod přeplatku jednoho z manželů na nedoplatek druhého z manželů, pokud o to bude požádán, a to ke dni splatnosti daně druhého z manželů.
    V případě, že budou mít příjmy oba z manželů, budou platit zálohy ve výši zálohové povinnosti připadající na každého z nich tak jak to vyplývá z § 13a a § 38a zákona, lze doporučit aby manželé jednotlivě požádali o stanovení záloh jinak. Tato žádost není zpoplatněna.


2. Výpočet společného základu daně manželů

    Společné zdanění mohou manželé uplatnit, pokud podmínku vyživování alespoň jednoho dítěte žijícího s nimi v domácnosti splní nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění, tj. poprvé dne 31. prosince 2005. Zákon nestanoví podmínku, že dítě musí manželé vyživovat po celé zdaňovací období. To znamená, že manželé mohou společné zdanění uplatnit pokud kdykoli v průběhu zdaňovacího období v domácnosti vyživovali dítě (např. týden, měsíc, půl roku apod.). Manželé podmínku splní i např. v případě, kdy vyživovali dítě ve věku do 26 let, které s nimi žije ve společné domácnosti s tím, že dítě ukončilo v průběhu roku studium na vysoké škole a poté nastoupilo do pracovního poměru. Společné zdanění mohou uplatnit i manželé, kteří vyživovali vnuka (vnučku), který s nimi žije ve společné domácnosti pokud jeho rodiče nemají příjmy.
    Bydlištěm na území ČR se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. má-li zde rovněž např. manželku, děti, rodiče, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání apod.).


Změny u daní z příjmů v Polsku od roku 2019

    Upozorňujeme, že společné zdanění manželů nemohou uplatnit poplatníci, kteří žijí ve vztahu zpravidla nazývaném jako druh/družka, neboť se nejedná o manžele. Vztah mezi druhem nebo družkou není žádným zákonem (občanský zákoník, zákon o rodině) upraven. Z toho důvodu by bylo případné rozšíření tohoto postupu na druha/družku nekontrolovatelné a zcela nespravovatelné.
    Poplatníci, kteří se na území ČR obvykle zdržují jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce (zdaňovacím období), a to buď souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu, včetně dne příjezdu a odjezdu, sobot, nedělí, svátků, prázdnin a dovolených strávených na území ČR.
    Podle § 115 občanského zákoníku domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Za vyživované dítě poplatníka se podle § 35c odst. 6 zákona považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00