Jak na věc


vyprodej starych minci

Sbírání stříbra – medaile a šperky

    Jako příklad zde použiju stříbrné brože z období Protektorátu Čechy a Morava, které porovnám s puncovními značkami používanými od roku 1942 do roku 1944. Na broži najdeme celkem 4 značky. Dvě jsou triangl s číslem 5 se šachovaným pozadím (na broži i na zapínání), druhá je značka 800 a další značka nese dvě písmena JS. Značka s písmeny označuje výrobce, pro určování ryzosti to tedy není důležitý údaj. Číslo 5 v trianglu je ale klíčovým a oficiálním puncem z té doby. A pro kontrolu zde máme uveden údaj 800, to znamená označení ryzosti, tedy 800 dílků stříbra a 200 dílků ostatního kovu. Zjišťujeme tedy, že brož má nejnižší ryzost, ale jelikož se jedná o rytou brož, tak pravděpodobně proto, aby byl kov měkčí.


Pozoruhodné knihy (Nakladatelství Pknihy publishing)

    Stříbrné medaile nejsou a nikdy nebyly platidlem a tak musí být vždy opatřené puncem, protože jde o zboží z drahého kovu. Medaile jsou raženy na památku nějaké významné události, která stála za zvěčnění do drahého kovu. Medaile může razit prakticky kdokoliv kdo na to má prostředky (mincovna, firma) a proto musí být opatřeny státním puncem a označením ryzosti. Lidé si medaile kupovali právě z památečních důvodů. Byly dostupné pro širokou veřejnost, ne jen pro sběratele a numismatiky. Já zde na obrázku mám medaile z období první republiky. Je na nich punc 987, což jej výrazně odlišuje od šperků, jelikož šperky měly maximální ryzost 925, nebo 959. Značka K, která je vedle znamená, že medaile byla vyražená v mincovně Kremnica. Tyto dodatečné značky i na špercích tedy většinou označují zkratku výrobce. Na medailích z první republiky však nenajdeme státní punc, který na zboží jinak musí být. Je to proto, že mincovna Kremnica tehdy měla puncovní právo a tak bylo toto označení dostačující. Tyt


Numismatické rady a zajímavosti

    Vždy je zábavnější, když se něco sbírá tématicky, abychom měli po čem se pídit a hledat to pravé. Já jako numismatik jsem si zvolil okrajové sbírání šperků, které jsou zhotoveny z mincí. Jednak to vnímám jako určitý druh umění, který se aplikoval už v době římské a jednak se mi to prostě líbí i vzhledově. Ale samozřejmě fantazii se meze nekladou, znám lidi, kteří sbírají třeba stříbrné slony, takže můžete sbírat cokoliv co je Vám blízké. V mém případě neřeším numismatickou hodnotu, ta je totiž v tomto případě mizivá a hodnotím to pouze jako malé šperkařské dílo. Hodnota takových šperků je relativní – kolik je kdo ochoten dát a tak jsem schopen takové šperky koupit poměrně levně, protože neexistuje žádná široká skupina sběratelů mincí ze šperků, tak jako např. sběratelů samotných mincí. Pro mě je to tedy několikanásobná radost – koupím si něco, co se mi libí a co mě uspokojuje, zároveň kupuju drahý kov a zároveň umělecky zajímavou věc, která se časem zhodnocuje. To je ta spr
    Stříbrného materiálu ke sbírání je na trhu dostatek, stačí se podívat na internet na aukce, či zabrousit na nějakou solidní burzu. Není potřeba být nějaký extra expert, prostě stačí ocenit váhu kovu podle ryzosti a pak prostě přihodit něco málo navíc. Třeba už za 150,- Kč lze pořídit hodnotný starý šperk, či minci, nebo ozdobu. Můžete sbírat co Vás baví, ukládat si invesitici do budoucna a zároveň vlastnit hodnotnou věc.
    Každé zboží z drahého kovu musí být opatřeno státním puncem (státní kontrolou ryzosti). Na mince se tento zákon nevztahuje, protože mince jsou od tohoto označování osvobozeny. Rozeznat punc je u stříbrného materiálu zásadní, protože z něj se dozvíme spoustu užitečných informací. U nás se šperky začaly puncovat od roku 1866. Vzhled puncovních značek se měnil s každou érou (Rakousko-Uhersko, První republika, Protektorát, Československo atd.) Podle puncovní značky tedy nezjistíme pouze ryzost kovu, ale dokážeme také šperk zařadit do určitého období.


Čínské orákulum pěti mincí (Chinesiches Fünf-Münzen-Orakel)

    Snad každý člověk má doma nějaké ty mince po babičce, pár drobáků, které si kdysi přivezl z cest nebo nějaké staré mince či bankovky, které zůstaly na našem území po Němcích či dokonce z doby Rakousko-Uherska. Máte-li doma nějaké takové mince a rozhodli jste se je nabídnout k prodeji, možná vám poradí tyto stránky.
    Pokud mi však chcete po přečtení těchto stránek nabídnout nějaké mince nebo bankovky k prodeji, případně žádáte nějakou numismatickou radu, pošlete e-mail na tuto adresu: mince@atlas.cz
    V často kladených otázkách najdete odpovědi na nejčastěji kladené dotazy ohledně mincí - často tam uvádím na pravou míru nepřesné informace z médií o údajných numismatických raritách.
    Také jsem si dovolil pro Vás připravit několik článků o kuriozitách, které přímo či nepřímo souvisí s platidly. Zkuste se na ně podívat, snad Vás zaujmou.


Zaregistrujte k odběru Newsletteru

    Stříbro je samo o sobě kov, který mě vždycky fascinoval svou universálností, dostupností a zároveň širokou možností využití od mincí po šperky a také jako investiční kov pro uchování své hodnoty. Na stříbru je poutavé to, že nemusíte být milionáři, abyste si z něj vytvořili hodnotnou sbírku, nebo kolekci předmětů, ale zároveň mít možnost si tak uložit  své finance, aby na ně neměla vliv inflace, kurz koruny a další virtuální nesmysly moderní doby. Rovněž nemusíte být nějací extra znalci (např. jako v numismatice), stačí, když budete znát několik základních pravidel. Nebudeme se dnes bavit o mincích jako platidlech, protože to je velmi obsáhlé téma, ale jen o výrobcích ze stříbra a tipy na jejich sbírání, či shromažďování.
    Původním účelem těchto stránek bylo podat pár rad ohledně případného prodeje starých mincí a bankovek a taky tak trochu poradit, abyste se nenechali úplně ošidit. Postupně se na toto téma "nabalovala" další témata spojená s numismatickými zajímavosti, až stránka dostala tuto podobou.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0024:00:00