Jak na věc


vypořádání majetku po rozvodu

Pravidla pro vypořádání SJM v občanském zákoníku

    Podle § 742 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že v případech kdy se bývalí manželé na vypořádání SJM nedohodnou, použijí se pro vypořádání tato pravidla:
    Ačkoliv z ust. § 1147 vyplývá jediná přímá podmínka pro přikázání společné věci za náhradu, a to zájem spoluvlastníka o přikázání věci do jeho výlučného vlastnictví, již dřívější judikatura soudů tuto podmínku pojímala šířeji. A to když vedle zkoumání vůle účastníka zdůraznila potřebu zkoumat také jeho solventnost. Takový postup totiž zajistí, že se každému ze spoluvlastníků dostane majetkové hodnoty odpovídající hodnotě jeho podílu. A naopak zamezí tomu, že by osoba, které byla přisouzena náhrada, při nesolventnosti spoluvlastníka, který se stal výlučným vlastníkem, musela náhradu vymáhat exekučně, a to ještě ne vždy úspěšně.


Hledisko zájmu nezletilých dětí při vypořádání SJM

    Případy sporného vypořádání spoluvlastnictví se již dostaly až k Ústavnímu soudu. V nálezu ze dne 2. 2. 2005 spis. zn. II. ÚS 494/03 Ústavní soud zdůraznil, že je s obecnými soudy zajedno v tom smyslu, že je třeba zkoumat kredibilitu toho spoluvlastníka, jemuž má být věc přikázána a jenž má poskytnout náhradu zbylému spoluvlastníkovi. Z ústavního požadavku vyplývajícího z čl. 11 odst. 4 Listiny tak dle názoru Ústavního soudu vyplývá, že pokud soud přikročí ke zrušení vlastnického práva a vypořádání spoluvlastnických podílů, musí bezezbytku naplnit uvedené principy a v řízení musí být prokázáno, zda jsou splněny veškeré předpoklady pro to, aby za zrušení spoluvlastnického podílu mohla být i fakticky poskytnuta přiměřená náhrada. Naplnění tohoto kritéria nemůže být založeno pouhou úvahou soudu, ale musí mít jednoznačnou oporu v učiněných skutkových zjištěních. Pokud uvedená okolnost není jednoznačně prokázána, může postup dle ust. § 1147 o. z. znamenat zásah do práva vlastnit majetek, ne
    Nový občanský zákoník stanovuje nejen možné způsoby vypořádání spoluvlastnictví, ale i závazné pořadí jednotlivých způsobů vypořádání. Primárním řešením je rozdělení společné věci. (Vypořádává-li se spoluvlastnictví k bytovému domu, je řešením i rozdělení na bytové jednotky.) Následuje přikázání společné věci za náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nejsou-li dány předpoklady pro přikázání společné věci za náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, pak přichází do úvahy poslední varianta, a sice prodej ve veřejné dražbě.
    Občanskoprávní úprava výslovně nestanoví, zda a jakým způsobem, při stanovení výše podílů na vypořádávaném majetku, zohlednit potřeby dětí svěřených do výchovy jednomu z manželů. V soudní praxi se tyto potřeby zohledňují spíše při stanovení toho, které konkrétní věci mají být přikázány manželu, který pečuje o děti, než při stanovení výše jeho podílu.


Vypořádání spoluvlastnictví: aspoň jeden musí být solventní

    Solventnost spoluvlastníka, jemuž má být věc přikázána do výlučného vlastnictví, má být v zásadě prokázána již k okamžiku vydání soudního rozhodnutí. Účastník tedy musí s finančními prostředky odpovídajícími vypořádacímu podílu disponovat, nebo musí relevantně prokázat, že je schopen si finanční prostředky opatřit (například závazným příslibem půjčky či poskytnutím úvěru). Takto výjimečně je možné věc přikázat i bez finančních prostředků na vyplacení podílů ostatních v době rozhodnutí jen v případě, že budoucí výlučný vlastník dokáže, že peníze v přiměřené době skutečně získá (například z dědického řízení nebo spořicího účtu či dluhopisového listu, kde jsou prostředky dočasně fixovány).
    Každý ze spoluvlastníků může podle ust. § 1140 odst. 2 kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví,lze-li předmět rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví,pokud nejde. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00