Jak na věc


vlaška koroptví lihnuti hmotnost vaječného bílku

Vlašky: výjimečně dobré nosnice i v zimních obdobích

    Vlašky začínají v brzkém věku snášet a jsou odolné na drsnější klimatické podmínky a velké teplotní rozdíly, vlaška se tedy hodí i pro chov v horských oblastech. Slepičky jsou velmi vitální a živé.
    Toto plemeno má nápadně žluté běháky. Typické jsou pro něj i výrazně bílé ušnice. Hřeben mají slepice v půlce klopený, kohouti vzpřímený se 4 - 5 zuby.
    Jako nejlepší nosnice jsou označovány vlašky koroptví, jinak zbarvené vlašky za nimi ve snášce pokulhávají. Vejce mají bílou až světle žlutou skořápku a vlašky téměř nekvokají. Je lepší je chovat ve velkém výběhu, kde si obstarají značnou část potravy samy. Vlašky jsou velmi temperamentní a rády létají. Pokud ovšem mají dostatečně velký výběh, není s jejich přelétavostí problém.
    Vlaškám svědčí velký výběh, kde si část potravy obstarají samy.  Pozor si dejte na jejich temperament a touhu létat, pokud je držíte na menším prostoru. Z tohoto důvod není vhodné vlašku chovat ve velkochovu. Radost bude spíše dělat drobným chovatelům.


One Response to “Vlašky”

    Původ tohoto plemena sahá do Itálie, kde byly šlechtěny z italských selských slepic. Tyto slepice patří k jedněm z vůbec nejoblíbenějších především v německy mluvících zemích. Vlašky se řadí mezi lehká plemena, díky tomu přísluší svou užitkovostí k nosným plemenům.
    Slepice nemají sklon ke kvokavosti. Pokud si tedy budete chtít vylíhnout vlastní kuřátka vlašek, je lepší tak učinit v líhni. Vlašky mezi sebou mohou mít díky svému temperamentu rozbroje, budují si tak hierarchii v hejnu.
    Vlašky pocházejí z Itálie. Jsou to velmi dobré nosnice a jejich roční snáška se udává 160 až 200 vajec (dle kontroly užitkovosti v roce 2008 to bylo 171 vajec za rok) o průměrné hmotnosti 55 g.
    Ve světě bylo vyšlechtěno několik typů vlašek (anglický, německý a americký), které se od sebe liší zejména hřebenem a ocasem. Hřeben vlašky je jednoduchý a praporek sleduje linii hlavy. U slepice je hřeben v polovině klopený. V některých zemích nejsou vlašky samostatně uznávány a jsou označovány jako leghornky příslušného typu. V Česku je vlaška a leghornka rozlišována. Vlaška je chována ve velkém množství barevných rázů, kterých je více než dvacet.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00