Jak na věc


vesmír vědomosti v kostce

Vznik a stáří vesmíru

    Nicméně veškerý pozorovatelný vesmír, zahrnující všechna místa, která nás mohla kauzálně ovlivnit, má jistě konečnou velikost. Současná vzdálenost k hranici pozorovatelného vesmíru se odhaduje na 78 miliard světelných let (7,4 × 1023 km).
    Ve skutečnosti se jak v odborné tak v populární literatuře slovo vesmír užívá často právě pro pozorovatelný vesmír. Z hlediska vědecké metodiky je v principu nepozorovatelná část vesmíru pro vědu irelevantní. Musíme si ale uvědomit, že jelikož víme že vesmír vznikl zhruba před 13,7 miliardami let, není možné dohlédnout dále, než právě do vzdálenosti 13,7 miliard světelných let, jelikož k nám světlo nestačilo doputovat.
    Už v roce 1933 získal švýcarsko-americký astronom Fritz Zwicky data svědčící o existenci temné hmoty. Dlouhou dobu byl jeho objev ignorován, až teprve s rozvojem úrovně měření rudého posuvu a z následných rotačních charakteristik spirálních galaxií se usoudilo, že jsme schopni pozorovat šestkrát méně hmoty, než je třeba, aby se pozorované vzdálené hvězdokupy udržely v gravitačním poli jádra galaxie. Temná hmota, které je 23 %, se neskládá z běžných částic, má gravitační sílu, ale s elektromagnetickým zářením téměř neinteraguje.


Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru

    Jedním ze zásadních kosmologických objevů učiněných v 20. století bylo pozorování expanze vesmíru (podrobněji viz Hubbleův zákon). Extrapolace tohoto pozorování do minulosti vede k závěru, že vesmír vznikl před konečně dlouhou dobou, a nedlouho po svém vzniku byl malý a horký. To je základem dnes ve vědě všeobecně uznávané teorie Velkého třesku.
    Pozvolna se z původních gravitačních nehomogenit vytvořily struktury, které dnes ve vesmíru pozorujeme, jako galaxie, hvězdy a mlhoviny. Většina hmoty (energie) se ovšem ukrývá v podobě přímo nepozorované temné hmoty, resp. temné energie.
    Podle některých vědeckých teorií je tento „náš“ vesmír součástí systému většího počtu vesmírů zvaného multivesmír (někdy též mnohosvět). V mnoha dílech sci-fi a fantasy literatury se vychází z předpokladu, že některá z těchto teorií platí a navíc že je znám způsob, jak se mezi vesmíry pohybovat. Jiné vesmíry mohou mít zcela odlišné fyzikální zákony než ten náš.
    Soudobá měření, např. reliktního záření projektem WMAP, umožnila určit u řady výše zmíněných parametrů vývoje vesmíru hodnoty s chybou několika málo procent[1]:
    Správnější název je „skrytá“ hmota a energie, užívá se ale i nesprávně názvů tmavá, tajemná, černá.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00