Jak na věc


větné členy rozbor

Proveďte větný rozbor - určete všechny větné členy, naznačte závislosti větných členů, zakreslete graf věty.

     Co chtěl tenkrát Georg Christoph Lichtenberg touto větou asi říci? Jaké okolnosti ho vedly k tomuto citátu? Napadají mě dvě možná vysvětlení. Lichtenberg byl německý satirik, fyzik, astronom, matematik. Tedy člověk velmi vzdělaný. Ale i lidé vzdělaní mohou trpět nedostatkem sebedůvěry, něčím, co je možná neustále...
    Neplnovýznamové větné slovní druhy (předložky, spojky, částice, citislovce) nejsou samostatnými větnými členy. Spojkami se větné členy spojují, předložky jsou pouze částí předložkových obratů. Částice nejčastěji vyjadřují modální funkci výpovědi (např. Kéž by zapršelo!). Citoslovce buď stojí jako samostatný předsunutý člen (Br, to je zima) nebo jako samostatná neslovesná věta (např. Ach).
    Další větné členy, které věta obsahuje, označujeme jako rozvíjející větné členy. Ty členy, které k sobě mluvnicky i významově patří, spolu tvoří ostatní skladební dvojice. Patří k nim: přívlastek předmět, příslověčné určení, doplněk.
    Slova (slovní druhy) se mluvnicky spojují ve věty a stávají se větnými členy. Tvoří mluvnickou výstavbu věty.
    Ty větné členy, jejichž přítomnost je ve větě vyžadována, nazýváme základní větné členy.Jejich spojení říkáme základní skladební dvojice. Jsou to: podmět a přísudek.


Za naší vesnicí se rozkládá smrkový les.

    Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Stává se jím každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funki.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00