Jak na věc


víceletá gymnázia diskuse

Mají víceletá gymnázia budoucnost nebo se jedná o přežitek?

    Jestli půjde dítě na víceleté gymnázium, je z velké části v rukou rodičů, a je to tedy i jejich velká zodpovědnost, nechci psát rovnou ambice, ale v mnoha případech tomu tak je.
    Brno - Víceletá gymnázia vznikala v 90. letech jako vzpomínka na prvorepublikový systém vzdělávání. Za poslední léta se stala tak populární, že na ně odchází stále více žáků základních škol. Z původně 5 procent jen na jižní Moravě momentálně absolvuje víceletá gymnázia asi 11 procent dětí. Politici se teď rozhodli snížit počet státních víceletých tříd. Rodiče i gymnázia samotná se bouří. Černého Petra nikdo nechce. Mají osmiletá gymnázia v našem vzdělávacím systému zůstat nebo se má školství vydat opačnou cestou? Politici umí dát jednoduchou odpověď na každou otázku. Jejich rozhodování ale vychází často od zeleného stolu, tvrdí odborníci. A těch se na jejich názor, bohužel, nikdo neptal. Udělali jsme to za ně.


Existuje přátelství mezi mužem a ženou?

    Tato škola je otevřená a je na škole, koho si do školy vezme. Dnes chodí na víceletá gymnázia děti z rodin, které preferují gymnaziální vzdělávání. Chtějí pro děti azylový prostor, kde si budou jistí, že dítě bude v podnětném prostředí, nebude ovlivňováno nemotivovanými žáky, nebude šikanováno atd. Podle výzkumů jdou většinou děti na VG kvůli ambicím rodičů. Hlavním rozdílem od 2.stupně základních škol je jiné prostředí, které je na gymnáziích. Nelze samozřejmě paušalizovat – existuje řada výborných ZŠ a také horších VG. Současné průměrné VG v ČR je schopno absolvovat nadané i průměrné dítě. Rámcový vzdělávací program je totiž pro ZŠ i nižší stupeň víceletého gymnázia stejný. V deseti letech se většinou ani nepozná, zda dítě je skutečně talentované.
    Děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Josef Trna považuje rušení tříd za unáhlený a odborně nepodložený krok, který není prioritně motivován zkvalitněním vzdělávací soustavy.
     Je velmi zajímavé, že často jsou to děti pedagogů. Tedy těch, kteří jsou dostatečně poučeni a určitě znají váhu a význam vzdělání pro život. Tito rodiče pak čelí tlaku okolí v podobě otázek:
     Takže, dostali jste se? Ať se vám daří, primáni. A nedostali jste se? GRATULUJEME, máte možnost se šťastně, a to ještě minimálně čtyři roky rozvíjet a zrát na ZŠ, a budete-li chtít, gymnázium vám otevře své brány podruhé a vy už možná budete jistější v tom, že je to správná volba.


Nedostali jste se na víceleté gymnázium? Gratulujeme.

     Dítě, které bude nastupovat do primy, by mělo být chytré a vyspělé v mnoha oblastech. Jeho inteligence by neměla být nevyrovnaná, což v tomto věku dítěte není výjimkou. Nemusí vynikat v některé oblasti, ale ve všech předmětech, musí mít zažité svižné pracovní tempo a umět se učit, s tím se totiž na gymnáziu počítá. Velmi důležité je, jak se dítě dokáže adaptovat v novém, konkurenčním prostředí, jak zvládá zátěžové situace, a právě rodiče by měli zvážit, zda přechod do primy víceletého gymnázia je pro jejich děti to pravé ořechové. Vycházím i z toho, co slýchám od učitelů osmiletých gymnázií, čím dál překvapenějších, koho všeho škola musela přijmout, jen aby udržela provoz. Osmiletá gymnázia tedy dnes opravdu spíše napomáhají segregaci, místo aby byla elitními školami pro vyhraněně studijní typy žáků.
    Ráda bych se dnes vyjádřila k tomu, proč někteří milující rodiče nesměrují své děti ke studiu na víceletých gymnáziích, proč je nechtějí již ve středním školním věku „specializovat“, i když vlastně jen ve všeobecně studijním prostředí. Přechod na víceleté gymnázium v jistém slova smyslu totiž specializací je.
     Pokud tedy vy rodiče zjistíte, že cena, za kterou je vaše dítě studentem primy, příliš vysoká, měli byste mít odvahu si říct, že to nebyla optimální volba zrovna pro vaše dítě, a převést je na základku. To, že okolí (širší rodina, učitelé, kamarádi) může chápat tento krok jako selhání, by vám mělo být v zájmu dítěte úplně jedno.
     Není pravidlem, že zázračný prvňáček bude i v páté třídě premiantem a že půjde do primy gymnázia, ale je možné, že v patnácti letech si třeba gymnaziální vzdělání zvolí a zvládne i dítě z pohledu školních výsledků průměrné, ale schopné se učit a pracovat na sobě.


Odvaha odejít, pokud jsme se zmýlili

    Při rozhodování o rušení víceletých gymnázií vzal zřizovatel, tedy kraj, třídy zejména gymnáziím v menších městech, kde byla v ročníku pouze jedna třída osmiletého cyklu a další pak čtyřletého. Měla by mít města jako Šlapanice, Židlochovice, Hustopeče, Zastávka svoji vlastní třídu osmiletého gymnázia? A mělo by vůbec v těchto obcích gymnázium být?


Co vědí rodiče, kteří sami učí

     Zde je příklad chlapce, který možná nebude ojedinělý. Petr neměl se školou na prvním stupni problémy. Inteligentní dítě milujících rodičů s bohatou slovní zásobou a velkou fantazií. Po přechodu na gymnázium přestal studium stíhat, a protože se dosud nesetkal se studijními obtížemi, nevěděl ani, jak situaci řešit, a ujel mu vlak. Začal se chovat jako vyměněný a příčiny se hledaly celý rok. Učitelé hlásili rodičům jen samé špatné studijní výsledky, ale osobně jej měli rádi. Rodiče nechápali. I když se začali s Petrem učit i doma, což z prvního stupně vůbec neznali, a redukovali synovy mimoškolní kroužky (přestal chodit do skautu a do keramiky), začal mít Petr psychosomatické potíže, až skončil v nemocnici. Teprve psychologické vyšetření ukázalo, že v jeho případě nejde o žádnou nemoc (vzniklo podezření na boreliózu), ale původ potíží je psychický. „Petr má jednoznačně výtvarné nadání, bude spokojený a vy také, až jednou konečně bude moci dělat ,to své‘,“ uklidnila psycholožka rodiče, al
     Myslím, že na naší základce se děti mohou dobře rozvíjet, učí tam odpovědní kvalifikovaní učitelé, kteří mají o svou práci zájem a dělají ji poctivě.
    - Kdyby ty naše chytré děti zůstaly na devítiletce, přišly by sice o hlubší znalost některých chemických vazeb a literárních období, ale prožily by šťastnější dětství a pubertu…
    V tomto věku je skutečně velmi brzo na takovou selekci. Navíc jsou při ní zvýhodňovány dívky, které jsou v tomto věku vyspělejší než chlapci. Ve světě existují různé modely. Ve Švýcarsku, Německu a Rakousku k takovéto selekci dětí dochází v tomto věku, tedy velmi brzo. Tento model systémem VG přejímáme částečně i u nás. Na druhé straně jsou severské země – Finsko a Švédsko, kde selekce nastává až v 15 letech. Můj názor je nechat obě cesty vzdělávání otevřené v tržním prostředí. Ve světě není jednotný názor, který z těchto modelů je lepší.


Obraz ideálního studenta osmiletého gymnázia

    - V patnácti letech není na rozhodnutí, kam jít studovat, pozdě, není důvod, aby se začlenilo do gymnaziálního typu vzdělávání, není důvod ho směrovat, je lepší vyčkat a nechat ho žít.


Článek se vztahuje k období asi

     Způsob gymnaziální výuky je ovlivněn tím, že i pro učitele je velmi náročné přizpůsobovat výuku věkové kategorii prepubertálních a pubertálních žáků a současně nepoměrně vyspělejším středoškolským gymnaziálním studentům. Již od nižších tříd gymnázií je od osobnostně nevyzrálých a často nevyhraněných dětí vyžadován akademický přístup ke vzdělávání a výuce. A to je právě to, co někdy ani chytré dítě nezvládne, protože je to opravdu ještě dítě, a ne student. A potom se třeba trápí, třeba zlobí, třeba je apatické. Může nastat i taková varianta, že ne úplně spokojené dítě se v prostředí gymnázia adaptuje, ale jestliže u něj regulérně neproběhne pubertální hledání, vzdor a vyspívání v čase k tomu vývojově vyhrazeném, protože se pohybuje v prostředí vyspělejších jedinců, tak se často tento proces posune a propukne později. A dítě se třeba v patnácti trhne, nechce se učit, začne zlobit, vzdorovat a stává se někdy i neúspěšným studentem, přestože je to chytré dítě milujících rodičů. Tento vývo
    Logika věci napovídá, aby rozmístění tříd VG v regionech (okresech) umožnilo optimální dojezdnost jedenáctiletých dětí do VG. Toto pravidlo je však z neznámých důvodů porušeno např. v okrese Vyškov. Oprávněnost existence střední školy, tedy i gymnázia a VG, v menším městě je složitá otázka, do které vstupují parametry jako hustota obyvatel, dojezdnost, tradice atd. Nejsem si jist, jestli by nebylo vhodnější, aby zřizovatelem střední školy bylo město než kraj. Současné rozhodnutí JM kraje, které třídy zrušit, ale není odborně podloženo, podle mne se jedná o typické rozhodnutí od zeleného stolu. Pokud se rozhodneme zrušit všechna VG, pak je nutné výrazně investovat do základních škol, kde se musí změnit atmosféra a individuálně rozvíjet všechny žáky, tak jak je tomu ve Finsku.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00