Jak na věc


víceletá gymnázia diskuse

Obraz ideálního studenta osmiletého gymnázia

     Myslím, že na naší základce se děti mohou dobře rozvíjet, učí tam odpovědní kvalifikovaní učitelé, kteří mají o svou práci zájem a dělají ji poctivě.
    V tomto věku je skutečně velmi brzo na takovou selekci. Navíc jsou při ní zvýhodňovány dívky, které jsou v tomto věku vyspělejší než chlapci. Ve světě existují různé modely. Ve Švýcarsku, Německu a Rakousku k takovéto selekci dětí dochází v tomto věku, tedy velmi brzo. Tento model systémem VG přejímáme částečně i u nás. Na druhé straně jsou severské země – Finsko a Švédsko, kde selekce nastává až v 15 letech. Můj názor je nechat obě cesty vzdělávání otevřené v tržním prostředí. Ve světě není jednotný názor, který z těchto modelů je lepší.


Co vědí rodiče, kteří sami učí

     Dítě, které bude nastupovat do primy, by mělo být chytré a vyspělé v mnoha oblastech. Jeho inteligence by neměla být nevyrovnaná, což v tomto věku dítěte není výjimkou. Nemusí vynikat v některé oblasti, ale ve všech předmětech, musí mít zažité svižné pracovní tempo a umět se učit, s tím se totiž na gymnáziu počítá. Velmi důležité je, jak se dítě dokáže adaptovat v novém, konkurenčním prostředí, jak zvládá zátěžové situace, a právě rodiče by měli zvážit, zda přechod do primy víceletého gymnázia je pro jejich děti to pravé ořechové. Vycházím i z toho, co slýchám od učitelů osmiletých gymnázií, čím dál překvapenějších, koho všeho škola musela přijmout, jen aby udržela provoz. Osmiletá gymnázia tedy dnes opravdu spíše napomáhají segregaci, místo aby byla elitními školami pro vyhraněně studijní typy žáků.
    Kraj tvrdí, že na osmiletá gymnázia odcházelo každý rok až 11 procent dětí, nyní to bude jen 5 procent. Je toto správným argumentem pro snížení počtu osmiletých tříd?


Mají víceletá gymnázia budoucnost nebo se jedná o přežitek?

     Zde je příklad chlapce, který možná nebude ojedinělý. Petr neměl se školou na prvním stupni problémy. Inteligentní dítě milujících rodičů s bohatou slovní zásobou a velkou fantazií. Po přechodu na gymnázium přestal studium stíhat, a protože se dosud nesetkal se studijními obtížemi, nevěděl ani, jak situaci řešit, a ujel mu vlak. Začal se chovat jako vyměněný a příčiny se hledaly celý rok. Učitelé hlásili rodičům jen samé špatné studijní výsledky, ale osobně jej měli rádi. Rodiče nechápali. I když se začali s Petrem učit i doma, což z prvního stupně vůbec neznali, a redukovali synovy mimoškolní kroužky (přestal chodit do skautu a do keramiky), začal mít Petr psychosomatické potíže, až skončil v nemocnici. Teprve psychologické vyšetření ukázalo, že v jeho případě nejde o žádnou nemoc (vzniklo podezření na boreliózu), ale původ potíží je psychický. „Petr má jednoznačně výtvarné nadání, bude spokojený a vy také, až jednou konečně bude moci dělat ,to své‘,“ uklidnila psycholožka rodiče, al
    Ráda bych se dnes vyjádřila k tomu, proč někteří milující rodiče nesměrují své děti ke studiu na víceletých gymnáziích, proč je nechtějí již ve středním školním věku „specializovat“, i když vlastně jen ve všeobecně studijním prostředí. Přechod na víceleté gymnázium v jistém slova smyslu totiž specializací je.
    Gymnázia do osmiletých oborů „vysávala“ ty nejlepší žáky ze základních škol, tam pak začali převažovat žáci průměrní až podprůměrní. Nedošlo tak postupně k jakési devalvaci druhého stupně ZŠ, v jejímž důsledku na osmiletých gymnáziích dnes studují i děti, které už zdaleka nejsou vynikající, ale jejichž rodiče se patrně snaží dostat je ze ZŠ pryč?


Nedostali jste se na víceleté gymnázium? Gratulujeme.

    Logika věci napovídá, aby rozmístění tříd VG v regionech (okresech) umožnilo optimální dojezdnost jedenáctiletých dětí do VG. Toto pravidlo je však z neznámých důvodů porušeno např. v okrese Vyškov. Oprávněnost existence střední školy, tedy i gymnázia a VG, v menším městě je složitá otázka, do které vstupují parametry jako hustota obyvatel, dojezdnost, tradice atd. Nejsem si jist, jestli by nebylo vhodnější, aby zřizovatelem střední školy bylo město než kraj. Současné rozhodnutí JM kraje, které třídy zrušit, ale není odborně podloženo, podle mne se jedná o typické rozhodnutí od zeleného stolu. Pokud se rozhodneme zrušit všechna VG, pak je nutné výrazně investovat do základních škol, kde se musí změnit atmosféra a individuálně rozvíjet všechny žáky, tak jak je tomu ve Finsku.
    Obávám se, že hlavním motivem současných opatření je nutnost ušetřit krajské finanční prostředky. Zrušením tříd VG podle odhadu ušetříme řádově 10 milionů kraji, ale přesuneme náklady do rozpočtu obcí.
    Při rozhodování o rušení víceletých gymnázií vzal zřizovatel, tedy kraj, třídy zejména gymnáziím v menších městech, kde byla v ročníku pouze jedna třída osmiletého cyklu a další pak čtyřletého. Měla by mít města jako Šlapanice, Židlochovice, Hustopeče, Zastávka svoji vlastní třídu osmiletého gymnázia? A mělo by vůbec v těchto obcích gymnázium být?
    Děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Josef Trna považuje rušení tříd za unáhlený a odborně nepodložený krok, který není prioritně motivován zkvalitněním vzdělávací soustavy.


Odvaha odejít, pokud jsme se zmýlili

    „Vysávání“ nadaných žáků není tak masivní. Na VG odchází průměrně jen asi 10% žáků z pátých tříd ZŠ – to jsou pro názornost dva žáci z dvacetičlenné třídy. Odchod těchto dvou žáků těžko výrazně ovlivní strukturu zbytku třídy. Navíc na VG neodchází jen ti nadaní, ale i průměrní. Pravdou je, že odchod nadaných žáků na VG je masivnější v Brně, kde je ale nabídka VG relativně nízká. Podle výzkumných studií je počet nadaných žáků na ZŠ a VG srovnatelný. Zrušením poloviny tříd VGv JM krajise teoreticky „vrátí“ jeden nadaný žák zpět na ZŠ. Je zřejmé, že tento jeden žák neovlivní výrazně pozitivně strukturu žáků ve třídě na ZŠ. Navíc může být stržen do průměrnosti. Jsem přesvědčen, že hlavním důvodem poklesu výsledků žáků ve výzkumu PISA není odchod žáků na VG. Důvody jsou jinde. Výzkumem ověřenou skutečností je, že hlavní motiv vstupu žáků na VG jsou aspirace rodičů.
     Pokud tedy vy rodiče zjistíte, že cena, za kterou je vaše dítě studentem primy, příliš vysoká, měli byste mít odvahu si říct, že to nebyla optimální volba zrovna pro vaše dítě, a převést je na základku. To, že okolí (širší rodina, učitelé, kamarádi) může chápat tento krok jako selhání, by vám mělo být v zájmu dítěte úplně jedno.
    Mohlo by při rušení tříd osmiletých gymnazijních oborů jít o problém ekonomický? Zřizovatelem středních škol je kraj, základních škol ovšem obce - kraj by takto část nákladů na vzdělávání přenášel na náklady obcí?
    Jestli půjde dítě na víceleté gymnázium, je z velké části v rukou rodičů, a je to tedy i jejich velká zodpovědnost, nechci psát rovnou ambice, ale v mnoha případech tomu tak je.
     Není pravidlem, že zázračný prvňáček bude i v páté třídě premiantem a že půjde do primy gymnázia, ale je možné, že v patnácti letech si třeba gymnaziální vzdělání zvolí a zvládne i dítě z pohledu školních výsledků průměrné, ale schopné se učit a pracovat na sobě.


Článek se vztahuje k období asi

     Je to vždy výhra, když se dítě dostane na víceleté gymnázium? Myslím si, že ne, a proto bych zde ráda tlumočila zkušenosti několika rodičů, kteří nevolili cestu gymnaziálního vzdělávání pro své 11- až 12leté potomky. A také zkušenosti rodičů, kteří tuto cestu zvolili a posléze zjistili, že to nebyla ta nejlepší volba.
    Brno - Víceletá gymnázia vznikala v 90. letech jako vzpomínka na prvorepublikový systém vzdělávání. Za poslední léta se stala tak populární, že na ně odchází stále více žáků základních škol. Z původně 5 procent jen na jižní Moravě momentálně absolvuje víceletá gymnázia asi 11 procent dětí. Politici se teď rozhodli snížit počet státních víceletých tříd. Rodiče i gymnázia samotná se bouří. Černého Petra nikdo nechce. Mají osmiletá gymnázia v našem vzdělávacím systému zůstat nebo se má školství vydat opačnou cestou? Politici umí dát jednoduchou odpověď na každou otázku. Jejich rozhodování ale vychází často od zeleného stolu, tvrdí odborníci. A těch se na jejich názor, bohužel, nikdo neptal. Udělali jsme to za ně.
     Každé rozhodování a každé dítě jsou velmi individuální a vždy je dobré si na duální misku vah dát všechna možná, i zdánlivě nedůležitá PRO a PROTI a pak se rozhodovat, pro dobro a štěstí dítěte a všech, kteří ho mají rádi. Pro rodiče je to veliká zodpovědnost.


Existuje přátelství mezi mužem a ženou?

     Způsob gymnaziální výuky je ovlivněn tím, že i pro učitele je velmi náročné přizpůsobovat výuku věkové kategorii prepubertálních a pubertálních žáků a současně nepoměrně vyspělejším středoškolským gymnaziálním studentům. Již od nižších tříd gymnázií je od osobnostně nevyzrálých a často nevyhraněných dětí vyžadován akademický přístup ke vzdělávání a výuce. A to je právě to, co někdy ani chytré dítě nezvládne, protože je to opravdu ještě dítě, a ne student. A potom se třeba trápí, třeba zlobí, třeba je apatické. Může nastat i taková varianta, že ne úplně spokojené dítě se v prostředí gymnázia adaptuje, ale jestliže u něj regulérně neproběhne pubertální hledání, vzdor a vyspívání v čase k tomu vývojově vyhrazeném, protože se pohybuje v prostředí vyspělejších jedinců, tak se často tento proces posune a propukne později. A dítě se třeba v patnácti trhne, nechce se učit, začne zlobit, vzdorovat a stává se někdy i neúspěšným studentem, přestože je to chytré dítě milujících rodičů. Tento vývo
     O dalším důvodu mluví samotní studenti. Pokud se v primě nesejdou děti, které utvoří dobrý kolektiv, zůstávají vlastně nedobrovolně někde, kde není dobrá atmosféra, celých osm let. Řada z nich má v maturitním ročníku mládí v čudu a spolužáků plné zuby.
    - Kdyby ty naše chytré děti zůstaly na devítiletce, přišly by sice o hlubší znalost některých chemických vazeb a literárních období, ale prožily by šťastnější dětství a pubertu…
    - V patnácti letech není na rozhodnutí, kam jít studovat, pozdě, není důvod, aby se začlenilo do gymnaziálního typu vzdělávání, není důvod ho směrovat, je lepší vyčkat a nechat ho žít.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00