Jak na věc


synové karla iv.

Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky. (1Tm 1,15)

    V našem textu je pár věcí, na které musíme pamatovat. První věcí je skutečnost, že Kristus přišel, aby vykoupil ty, kdo jsou podrobeni zákonu. Co to znamená? Znamená to, že všichni jsou pod zákonem? Znovu musíme říci dvě věci – především tato pasáž nemluví o osobní zkušenosti, ale o historické souvislosti. Nejde o to, že před tím, než jsme byli zachráněni, jsme byli pod zákonem a Kristus nás vykoupil z moci zákona. A to je další věc – komu byl dán zákon? Izraeli!
    Je tady svědectví samotného Boha, je tady ujištění od Boha, že jsme Boží děti. Důkazem je Duch svatý, který proměňuje život křesťana. Kde není tato proměna, která vyvěrá z nitra člověka, tam máme právo se domnívat, že tam není nový život, že tam nepřebývá Duch svatý. Ale tam, kde Duch svatý přebývá, tam je Duch synovství:


Nevracejte se k ubohým a bezmocným mocnostem!

    Když se vrátíme zpátky do čtvrté kapitoly, před příchodem Krista byla nedospělost – a Pavel mluví o nás, a mám za to, že zde mluví podobně jako ve druhé kapitole (Ga 2,15) o Židech, tedy o tom fyzickém národě Izraelském. A co tady o Izraelcích říká? Tvrdí, že byli otroky. Před příchodem Krista byli všichni Izraelci otroky! Byli otroky živlů světa. Ekumenický překlad zde uvádí vesmírné mocnosti, což je jeden z možných významů slov, která zde jsou, ale řekl bych, že spíše zatemňuje Pavlovu argumentaci, než aby nám pomáhal jí porozumět. Tohle je trochu zvláštní vyjádření, nemyslíte? Jak to Pavel myslel? Vysvětlení není složité. O čem Pavel mluví v tomto textu? Mluví o Mojžíšovu zákonu. O čem byl tento zákon? Na co se soustředí? Na zachovávání převážně vnějších ustanovení – je to o rozdělování jídla, oddělování dnů, očišťování nádob, je to o oddělených lidech, nástrojích, obětech, místech, obřadech. Je to o vnějších věcech, které jsou součástí tohoto světa. A v jejich otroctví Izraelci žil
    Pavel se vrací k roli zákona a přirovnává zákon k poručníkovi a správci, který se musí starat o nedospělé dítě. Takto vychovávané dítě není svobodné, ale je podřízené poručníkovi a je Pavel říká, že na tom je podobně jako otrok, který ačkoliv je dospělý, není svobodný, ale musí poslouchat svého pána. Právě tak byli Izraelci v době staré smlouvy podřízeni zákonu. Bylo jim slíbeno pozemské požehnání, pokud budou činit všechny skutky zákona, ale zákon nebyl tím, kdo by jim mohl dát skutečnou svobodu, jakou mají synové. Jenom synové jsou svobodní! Ale co tady říká Písmo o Izraelcích – ve třetím verši Pavel mluví o tom, že byli otroky! A co víc – komu podle toho textu otročili?
    Milí svatí, k dílu Pána Ježíše Krista nemůžeme přidat vůbec nic. Kristův kříž nás zachránil. Vírou v Krista žijeme a jsme proměňováni mocí Ducha svatého, který v nás přebývá.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00