Jak na věc


sokolovo film přehrát

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

    Původní předpoklad, že protivníkem našich vojáků byly jednotky SS, doznal revize již v roce 1981. Nicméně v historické literatuře se stále opakovala účast čerstvých jednotek ve značném množství. Aleš Binar při svém zkoumání narazil na poměrně přesné informace. Sokolovo leželo v pásmu činnosti německé 6 tankové divize, přesněji jejího bojového uskupení Oppeln. Divize patřila do sestavy XXXXVIII tankového sboru. Na východní frontě bojovala již nějakou dobu a to od prosince 1942. Nebyla rozhodně čerstvým svazkem. Její materiální vybavení bojovou technikou v březnu 1943 nelze nazvat za odpovídající divizi. Množstvím ani kvalitou. O intenzitě jejího nasazení svědčí prostá statistika. Jestliže do boje v prosinci vstupovala s celkem 143 tanky, těsně před srážkou u Sokolova již měla jen zhruba deset strojů a k tomu třináct těžkých protitankových děl. Technika přitom nepatřila k nejmodernějším. Prim hrály tanky Pz.Kpfw III, doprovázené v té době zastaralými Pz.Kpfw II.  Skupina Oppeln mimo to d
    Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href= title=> <abbr title=> <acronym title=> <b> <blockquote cite=> <cite> <code> <del datetime=> <em> <i> <q cite=> <strike> <strong>
    Práce Aleše Binara zabírá celkem 18 stran. Kromě poměrně detailního popisu jsou součástí také rozsáhlé přílohy jako výpisy z válečných deníků (v německém originále i přeložené do češtiny), znázornění bojů na originálních štábních mapách XXXXVIII tankového sboru, nebo porovnání názvů obcí v bojové oblasti německy, česky a ukrajinsky.  Svými zjištěními podstatně mění výklad Sokolovské bitvy. Autor sám uvádí nutnost dalšího studia zdrojů a jejich porovnávání se zavedenými popisy válečných událostí, nejen v případě Sokolova. Práce si rozhodně zaslouží pozornost zájemců o historii československého vojska.


Informace k popisovanému článku:

    V článku se nachází ještě několik zajímavých pasáží.  Naše zdroje například popisují notoricky známou situaci, kdy byl německý útok zastaven palbou děl a před obcí zůstalo několik obrněných vozidel maskovaných dýmovnicemi jako vraky. Tato vozidla měla být následně využita pro detailní zjištění československých obranných postavení.  O tom se autor práce nezmiňuje. Není o tom vzpomenuto ani v německých archiváliích. Dalším zajímavým detailem je odkaz na celkové vyčerpání útočníků. Jak uvádí záznamy v českém překladu válečného deníku, byly německé jednotky vypětím a neustálým nasazením dohnány až do stavu „apatie“. K útoku musely být strženy osobním příkladem důstojníků.  Sám plukovník Unrein postupoval v čele svých vojáků se samopalem v ruce. Dostáváme se také ke zjištění, že němci teprve v průběhu bojů zjistili, proti komu vlastně stojí.
    Velení Rudé armády se v březnu 1943 snažilo zastavit probíhající německý útok na Charkov.  Očekávalo pokus o překročení řeky Mže tankovými svazky a obejití úporně bráněné Tarananovky ležící jižněji od Sokolova. Bylo proto rozhodnuto obranu v okolí Sokolova posílit československým praporem. Část praporu se rozmístila za řekou. Přímo do Sokolova byla vysunuta posílená první rota pod velením nadporučíka Otakara Jaroše. Obrana měla vázat nepřítele do doby, než led na řece natolik povolí, že neumožní přejezd německých obrněnců.  Němci skutečně o překročení řeky severně od Taranovky uvažovali. V souvislosti s vývojem situace se ovšem rozhodli Sokolovo jen obsadit a zajistit, aby případný přechod řeky nemohl být sověty využit k výpadu do týla německých útočníků. Z pohledu němců se jednalo o zajišťovací operaci. Proto u Sokolova nenasadili mohutné svazky ale nesrovnatelně menší síly.  


Bitva u Sokolova pohledem z druhé strany

    Binar, Aleš: Audiatur et altera pars. Účast německých jednotek v boji o Sokolovo v březnu 1943. Vyšlo: Historie a vojenství 63 (2014), č. 3, s. 28-45. ISSN 0018-2583
    Hned v úvodu se autor zmiňuje o omezené kritičnosti, která panovala posledních několik desítek let ve vztahu k historickým pramenům souvisejícím se sokolovskou bitvou.  Shledává hned několik faktorů.  Jako první je zmíněna propagandistická ruka komunistického režimu. Následuje neměnnost zavedeného způsobu vyprávění, s níž se můžeme setkat v odborných pracích i s odstupem mnoha let doprovázená téměř výhradním čerpáním z domácích pramenů. Posledním byla samozřejmě síla osobnosti Ludvíka Svobody. To vše se podepsalo na prakticky konzistentním pohledu na boj u Sokolova zakotvený v Československé historiografii. Cílem autora není znevažovat nebo znehodnocovat účast československých jednotek , ale vnést více světla do některých zavedených mýtů. Zde uvádím shrnutí těch nejpodstatnějších citovaných v uvedeném článku.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00