Jak na věc


schwarzenberský seník - penzion

Schwarzenberský plavební kanál

    Plavba po kanálu směrem do Čech (využívající také v r. 1887 vybudovaný Želnavský smyk) trvala až do roku 1961. Plavební kanál měl nesmírný význam pro rozvoj území - založeny obce Nová Pec, Huťský Dvůr, Jelení Vrchy, Stožec, Nové Údolí a další.
    Naučná stezka byla slavnostně otevřena dne 17. 05. 2003. Vede od parkoviště na Jeleních Vrších (u dolního portálu) podél nemovité kulturní památky technického významu (zapsáno v seznamu památek od 31. 10. 1963) na Raškov nad Novou Pecí, kde je také možnost parkování pro motoristy.
    Tzv. Dunajská plavba (od kanálu po řece Gr. Mühl k Dunaji a pak dále do Vídně) trvala zhruba 100 let, za tu dobu bylo splaveno téměř 8 milionů m3 dříví, ukončena byla 1892.
    Cca 9 km dlouhá naučná stezka, vedoucí od parkoviště na Jeleních Vrších podél Schwarzenberského plavebního kanálu až na Raškov nad Novou Pecí. Stezka je vhodná pro všechny cyklisty, pěší turisty, v zimě pro běžkaře a vzhledem k rovnému, nenáročnému povrchu a dosažitelnosti i pro vozíčkáře a další návštěvníky, viz více informací o naučné stezce. Návštěvu stezky je vhodné naplánovat v čase termínu ukázkového plavení dřeva.


Účel Schwarzenberského plavebního kanálu

    Spojuje na svých 9 km délky mnoho atraktivních částí technického díla: od tunelu (v současnosti dlouhý 397,22 m) s architektonicky vyvedenými vstupními portály, připojení Jeleního smyku vyúsťujícího z Jeleního jezírka, Rosenauerovu kapličku v místě křížení s Jezerním potokem přitékajícím z Plešného jezera, Jezerní smyk, akvadukt u Rossbachu, který je zároveň viaduktem nad Koňským potokem přitékajícím od napájecí nádržky Říjiště, nezapomenutou (unvergessen) kamennou lavičku, několik stavidel a bočních propustí po celé délce stoky a hlavně krásnou přírodu Šumavy s nezapomenutelnými zvuky, vůněmi a vjemy pro všechny smyslové orgány.
    Schwarzenberský kanál lemuje téměř po celé jeho 44 km délce udržovaná lesní komunikace s minimálním převýšením a nabízí tak ideální trasu pro rodinnou cykloturistiku. V zimě je trasa vhodná i pro běžkaře. O této trase se říká, že představuje nejdelší rovinku na Šumavě.
    V obci Chvalšiny na Šumavě je v provozu muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu s exponáty dokládajícími život J. Rosenauera, stavitele kanálu. Ty jsou vhodně prokládány různými dokumenty, obrazy, fotografiemi a historickými předměty, jež dávají ucelený obraz o vzniku, významu a současném stavu plavebního kanálu i jeho okolí, viz další informace o muzeu.


iTRAS - Váš spolehlivý průvodce na cestách

    Schwarzenberský plavební kanál nechal vystavět kníže Schwarzenberg v letech 1789 až 1822 podle projektu lesního inženýra Josefa Rosenauera. Stavělo se ve dvou etapách a to proti směru toku. Nejprve v letech 1789 až 1793 vybudoval Rosenauer tzv. starý kanál od ústí potoka Světlá do řeky Grosse Mühl k osadě Jelení Vrchy v délce 31,6 km. Druhá etapa výstavby - tzv. nový kanál - se realizovala v letech 1821 až 1822 a vedla od jeleních Vrchů k Rosenauerově nádrži na úpatí Třístoličníku. V roce 1887 byla postavena ještě jedna část kanálu - tzv. Želnavský smyk.
    Historie: Schwarzenberský plavební kanál byl postaven na rozvodí Vltavy a Dunaje jako významná dopravní cesta pro dřevo z šumavských lesů. Stavba byla zahájena 29. dubna 1789 (od Růžového Vrchu (Korandy), tj. zhruba 4 km od osady Sv. Tomáš) - autorem projektu, stavbyvedoucím a prvním ředitelem knížecí plavby dřeva byl ing. Joseph Rosenauer (1735-1804), rodák z Chvalšin, okr. Český Krumlov.
    Schwarzenberský plavební kanál začíná na česko-německé hranici u osady Nové Údolí na severním svahu Třístoličníku v nadmořské výšce 916 m. Dále pokračuje šumavskými hvozdy až k osadě Jelení, kde prochází 419 m dlouhým podzemním tunelem (první plavební tunel ve střední Evropě) s novogoticko-empírovými kamennými portály. Od tunelu vede Schwarzenberský plavební kanál až k obci Zvonková, kde opouští ČR a vstupuje na území Rakouska. Pod zříceninou hradu Vítkův kámen se opět nakrátko vrací na naše území a pak již překračuje hlavní evropské rozvodí a vlévá se do řeky Mühl, levého přítoku Dunaje.


vodní kanál spojující povodí řek Vltavy a Dunaje

    Na začátku 19. století byl kanál rozšířen až na délku 52 km (z toho 37 km na českém území, včetně 429 m dlouhého tunelu u Jeleních Vrchů). Kanál byl napájen vodou z 27 potoků, Plešného jezera a 3 umělých nádrží (Rosenauerova, Jelení a Říjiště).
    Informační panely jsou umístěny na křižovatkách turistických značených tras a podávají informace o jedinečné historii kraje i o unikátní přírodě Šumavy.
    Prvním seminářem, zorganizovaným pro Radu Národního parku Šumava, dnes ve Vimperku začal proces předjednávání nové zonace území NP Šumava. Členové rady, tedy zástupci všech šumavských obcí, krajů, odborníci, ale i místní podnikatelé, a dalš
    Stezka je vhodná pro všechny: cyklisty, pěší turisty, v zimě pro běžkaře a vzhledem k rovnému, nenáročnému povrchu a dosažitelnosti i pro vozíčkáře a další návštěvníky.
    Mokřady jsou jedním z nejvíce ohrožených ekosystémů naší planety. Celosvětově byla jejich rozloha kvůli působení člověka snížena na polovinu. V České republice z původních 1 300 000 hektarů zbyla pouze třetina. Následkem toho se zhoršilo za


Trasa Schwarzenberského plavebního kanálu

    Schwarzenberský plavební kanál je 44 km dlouhý vodní kanál v chráněné krajinné oblasti a národním parku Šumava, spojující povodí řek Vltavy a Dunaje - v minulosti sloužil k zásobování Vídně palivovým a stavebním dřívím. Trasa Schwarzenberského plavebního kanálu začíná na česko-německé hranici u osady Nové Údolí a pokračuje k osadě Jelení, kde prochází 419 m dlouhým podzemním tunelem. Odtud vede až k obci Zvonková, kde vstupuje na území Rakouska. Mimořádná technická památka jižních Čech.


Naučná stezka Schwarzenberský plavební kanál a ukázka plavení dřeva

    Naučná stezka byla slavnostně otevřena dne 17. 05. 2003. Vede od parkoviště na Jeleních Vrších (u dolního portálu) podél nemovité kulturní památky technického významu (zapsáno v seznamu památek od 31. 10. 1963) na Raškov nad Novou Pecí, kde je také možnost parkování pro motoristy. Spojuje na svých 9 km délky mnoho atraktivních částí technického díla: od tunelu (v současnosti dlouhý 397,22 m) s architektonicky vyvedenými vstupními portály, připojení Jeleního smyku vyúsťujícího z Jeleního jezírka, Rosenauerovu kapličku v místě křížení s Jezerním potokem přitékajícím z Plešného jezera, Jezerní smyk, akvadukt u Rossbachu, který je zároveň viaduktem nad Koňským potokem přitékajícím od napájecí nádržky Říjiště, nezapomenutou (unvergessen) kamennou lavičku, několik stavidel a bočních propustí po celé délce stoky a hlavně krásnou přírodu Šumavy s nezapomenutelnými zvuky, vůněmi a vjemy pro všechny smyslové orgány. Doporučujeme naplánovat návštěvu trasy v čase termínu ukázkového plavení na kaná
    Cílem stavby Schwarzenberského plavebního kanálu bylo umožnit dopravu kmenů pokácených stromů z nepřístupných oblastí na severních úbočích Šumavy v povodí Vltavy přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl a po ní k Dunaji, aby bylo palivovým dřívím zásobováno císařské hlavní město Vídeň.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00