Jak na věc


rozmnožování akvarijních šneků

Zboží skladem expedujeme do 24h.

     Hydroponie je jedním z nejekologičtějších způsobů pěstování bez toho, aby využívala škodlivá umělá hnojiva a poškozovala tak životní prostředí. Jaké jsou její výhody a nevýhody?...
    Karas stříbřitý se u nás dnes vyskytuje ve formě gynogenické, skládající se jen ze samic, přičemž tato forma není schopná vytvářet mezidruhové křížence např. s kaprem nebo karasem obecným. Vedle toho u nás karas stříbřitý vytváří také formu, která je schopná pohlavní reprodukce a populace této formy jsou složené ze samců i samic. Tato forma, která se rozmnožuje pohlavně, je schopná vytvářet křížence např. s kaprem nebo karasem obecným (viz foto).
    Ryba připravená ke tření musí nalézt k rozmnožování vhodný prostor, což často není jednoduché. Většina ryb potřebuje totiž k výtěru specifické podloží, např. trávu, kameny, štěrk nebo písek. Podle zmíněných požadavků na výtěrový substrát dělíme ryby do několika skupin:
    je způsob rozmnožování vejcorodých (jikernatých) ryb. Každý rybí druh se přitom vytírá trochu jinak a vyžaduje také k rozmnožování specifické podmínky. Podle těchto vlastností a potřeb dělíme ryby do několika skupin.


BIOLOGIE RYB / Nemoci způsobené parazity – helmintózy

    Jednou ze zajímavých biologických zvláštností, vyskytujících se i u našich ryb, je způsob nepohlavního rozmnožování označovaný jako gynogeneze. Vyskytuje se u jedné z forem karasa stříbřitého a v posledních letech byl prokázán i u sekavců. U gynogeneze se tře jikernačka s mlíčákem jiného druhu, spermie pronikají dovnitř jiker, nedochází však ke splynutí jader obou buněk. Průnik spermie pouze stimuluje jikru k vývoji a z ní se opět vykulí jen samice, která je shodná s matkou. Genetická informace přenášená spermií není pro další vývoj zárodku využita.
    Některé druhy říčních (tzv. reofilních) ryb uskutečňují i reprodukční migrace. Jedná se o pravidelné a hromadné přesuny z míst zimování nebo žíru na trdliště. Parmy, ostroretky nebo podoustve se vytírají na písčité až štěrkovité dno v místech, kde je malé riziko, že jikry zaplísní, popř. budou zaneseny jemným bahnem. Protože však těchto vhodných lokalit zpravidla není mnoho, jsou nuceny uskutečňovat tyto reprodukční migrace, pokud jim to podmínky (vysoké příčné překážky a jezy) jen trochu umožňují.
    Podle počtu tření za život dělíme ryby na polycyklické, rozmnožující se několikrát za život, a monocyklické, vytírající se jen jednou. Drtivá většina šupinatých našinců patří mezi polycyklické druhy. Co do množství výtěrů jsou však mezi nimi velké rozdíly. Krátkověké ryby, jako je třeba lipan, se dokážou vytřít jen 2x až 3x za život a poté hynou, naopak takoví kapři nebo sumci, pokud jim to podmínky umožní, se mohou třít za život mnohokrát.


Clonebox View 125x65x120cm5 999 KčDetail

    Jak jsme již výše uvedli, rybí druhy mají specifické požadavky na přírodní prostředí pro dozrávání pohlavních produktů a následný výtěr. Zásadní roli hraje v tomto směru teplota vody. Každý druh potřebuje k úspěšné reprodukci určitou výtěrovou teplotu. Ta se u jednotlivých druhů velmi liší: např. mník 0–4 °C; jesen 8–10 °C; candát 12–14 °C; plotice 15–20 °C; lín 18–20 °C atd. Tyto příhodné výtěrové teploty také určují, ve kterém ročním období se ryby rozmnožují. Když si projdeme kalendářní rok, tak naše vody začínají ožívat již počátkem jara, v březnu a dubnu. Milostné vzplanutí nejprve zasáhne okouny, štiky, ale i ostroretky nebo lipany. Měsícem lásky je už od Máchových časů máj a skutečně v květnu a červnu se u nás vytírá největší počet druhů, např. cejn, cejnek, perlín, kapr, lín, sumec nebo candát. Podzim je potom věnován námluvám ryb lososovitých (pstruh, siven) a vody zcela „neochladnou“ ani v zimě (vytírá se mník nebo
    Speleofilní – výtěr těchto ryb probíhá do úkrytů. Zástupci této skupiny jsou u nás hlavačka mramorovaná a hlaváč černoústý.
    Pokud jste si koupili tlustici a čekáte, že vám okamžitě vykvete, asi se načekáte velmi dlho. Tlustice kvete až po 4–7 letech, což však nemusí být pravidlem. Někomu vykvete spíše, někomu později. Všechno závisí na tom, jak se o rostlinu staráte a jaké hnojivo používáte.
     Tato rostlina se vám za péči určitě odmění příjemným oživením prostoru. Jaké je ideální stanovište pro cykas? Má rád hodně vody a přímé slunce? Všechno podstatné se dozvíte v našem článku!
    Jsme specializovaná prodejna se zahradní a pěstební technikou pro pěstování rostlin nejen pod umělým osvětlením s tradicí od roku 2000. Zabýváme se také pěstováním a prodejem sazenic a semen chilli, zeleniny, bylinek, palem, masožravých a tropických rostlin.


Monocyklické a polycyklické druhy

    Pokud chcete, aby vám tlustice vykvetla, měli byste si zapamatovat pravidlo o vodě a slunci. Vody je třeba opravdu velmi málo a slunce jen trochu. Důležitá je i správná teplota, která by se měla pohybovat kolem 10–15 stupňů Celsia.
    Úspěch při pěstování tlustice získáte tehdy, když jí na jaře do půdy přidáte také hnojivo na růst a podporu kvetení. Díky tomu, že nabere dostatek energie během jarních a letních měsíců, vydrží i dlouhé zimní období. Nezapomínejte však ani na to, že tato rostlina je vhodná na pěstování nejen uvnitř, ale i venku. Právě během teplejšího počasí byste jí měli dopřát trochu čerstvého vzduchu. Tlustice vykvete jen tehdy, pokud bude mít všechny vitamíny a dobré hnojivo.
    Méně častou chorobou je plíseň šedá, která napadá rostliny a vytváří na stonku nebo listu měkká místa. Také může vytvořit zelený povlak, který se vyskytuje na listech. Příčinou bývá zejména častá zálivka nebo málo svštla. Proti plísni se dá bojovat nejlépe tak, že rostlinu zbavíte napadených částí a následně ji postříkáte postřikem.


CT12 Tray + Eazy Plug119 KčDetail

    Přesazení tlustice si vyžaduje správnou dobu. Vhodné období je na začátku jara, kdy byste jí měli začít přidávat už vzpomínané hnojivo. Dobře uděláte, pokud budete této rostlině měnit květináč každé 2 až 3 roky.
    Ve druhé části našeho článku o pohlavní soustavě a rozmnožování ryb se již plně zaměříme na proces tření se všemi jeho specifiky a odlišnosti v rámci druhové diverzity naší ichtyofauny. Tomuto tématu jsme se sice na stránkách Českého rybáře již před časem věnovali, domníváme se však, že opakování je i v tomto případě matkou moudrosti, nehledě na to, že současný výzkum přináší některé nové zajímavé poznatky, o které by neměl být ani sportovní rybář ochuzen.


Cutting Edge - Organic Rooting Gel 50ml219 KčDetail

    Některé druhy staví pro své jikry hnízda, která samec bedlivě střeží a ochraňuje vajíčka před vetřelci. Sumec například pravidelně oplachuje jikry ocasní ploutví a přivádí k nim více okysličenou vodu. Rodiče některých druhů dokonce několik dní chrání před predátory i vykulený plůdek. Například sameček slunečnice pestré chytá zatoulané rybičky do tlamy a vrací zpět do hnízda. Při této pečovatelské službě dokáže být vůči vetřelcům velmi agresivní a neváhá zaútočit ani na několikanásobně větší ryby. O hlavatce se zase tvrdí, že vede monogamní způsob života, tedy vytváří dlouhodobé partnerské páry, které také společně staví i chrání svoje hnízda.
    Pěstování tlustice není vůbec těžké. Rostlina potřebuje slunce, ale ne přímé. Umístěte ji proto do světlé místnosti, kde se jí bude určitě dařit. Nepřehánějte to ani se zálivkou. Ta má být mírná, ne častá, protože by jí mohly začít hnít kořeny.
    Zajímavou a poměrně málo známou aktivitou vykuleného a několik týdnů starého plůdku ryb je jeho driftující pohyb. Tento drift plůdeček uskutečňuje pouze v nočních hodinách. Rybičky jsou v tekoucích vodách přes den schovány v úkrytech (porosty vodních rostlin, kameny aj.), kde se chrání před predátory, v noci pak tyto skrýše opouštějí a nechávají se vodou strhávat do nižších partií toku, kde obsazují volné areály. Příkladem je naše hlavačka mramorovaná, která se objevila nejprve v Pálavských jezerech a až následně obsadila úsek Dyje pod těmito jezery. Driftuje ale i např. plůdek kaprovitých druhů.


Tlustice – pěstování, rozmnožování a přesazení

    Ostrakofilní – druhy vytírající se do žaberní dutiny mlžů. Jedinou představitelkou této skupiny je u nás hořavka duhová. V době výtěru se samičce prodlužuje urogenitální papila v kladélko, které umožní umístit jikry do žaberní dutiny škeble. Hořavka je na přítomnosti mlžů zcela závislá. Platí tedy, že kde žijí hořavky, žijí určitě i škeble, a naopak přítomnost škeblí signalizuje s velkou pravděpodobností i přítomnost hořavek duhových.
    Pelagofilní – poslední skupinu tvoří ryby, které se vytírají volně ve vodním sloupci. Jikry obsahují tukovou kapénku, která umožňuje jejich unášení vodou. Do této skupiny patří ostrucha, amur a tolstolobik. Uvádí se, že amuři ani tolstolobici se v našich podmínkách přirozeně nevytírají. Důvodem je především skutečnost, že nemáme tak dlouhou řeku, v níž by mohlo dojít k inkubaci jiker. Ve své domovině na velkých řekách podnikají totiž daleké třecí migrace, po nichž jsou vykulené jikry unášeny proudem třeba i stovky kilometrů a během této cesty dochází k inkubaci a vylíhnutí. Jsou však hlášeny případy z oblasti soutoku řek Dyje a Moravy, kdy se po velkých záplavách objevovali na zaplavených loukách ve velkém množství malí amurci. To by ukazovalo na přirozený výtěr i těch druhů, které jsou v našich podmínkách jinak zcela závislé na umělé reprodukci.


Inkubátor na plazy – Líheň z mikrovlnky

    Tlustice můžete koupit v různých zahrádkářstvích nebo obchodech, které jsou zaměřené na prodej zahrádkářských potřeb. Ceny tlustic se liší zejména podle velikosti jednotlivých kusů, ale můžete ji najít od 3 eur výše.
    Typickým zástupcem monocyklických ryb je úhoř říční. O jeho fascinující pouti vstříc Sargasovému moři, kde po splnění reprodukční povinnosti hyne, toho už bylo napsáno mnoho. Takováto migrace na tření proti proudu řek do moře se nazývá katodromní. Opakem jsou ryby anadromní (pacifičtí lososi) migrující ke tření z moří do sladkých vod.
    Polycyklické ryby se rozmnožují v ročních periodách. U některých druhů probíhá výtěr jednorázově během krátkého časového intervalu, u jiných dávkově, tj. vícekrát v sezoně. Jednorázový výtěr je typický pro druhy obývající spíše chladnější severní oblasti (z našich druhů jde např. o ryby lososovité, lipana, štiku nebo okouna). Naopak ryby žijící většinou v teplých, úživnějších vodách si mohou dovolit rozložit výtěr do více dávek v období několika týdnů (většina našich kaprovitých druhů, sumec atd.).


Několik zajímavých příkladů péče o potomstvo

    Máte doma starší tlustici? Pravděpodobně vám vykvete už na Vánoce, jestli bude mít vhodné podmínky. Sice tyto rostliny většinou kvetou na jaře, dobré podmínky je mohou splést a vy se tak budete z květů těšit, i když bude venku sníh.
    Zcela jinou reprodukční strategii vidíme u štiky, kde jikernačku vplouvající na trdliště vždy následuje skupina mlíčáků. Naopak u ostroretek na trdlišti čekají samci a připravené zralé samice vplouvají mezi ně.Zajímavost:Jikry některých druhů ryb patří mezi ceněné pochoutky, jíst kaviár z vajíček parmy však rozhodně doporučit nelze. Má je totiž – a to hlavně v době tření – jedovaté. Intoxikaci jikrami se říká tzv. parmová cholera. Tento toxin je odolný i vůči teplu. Pokud tedy konzumujeme parmu, je dobré vnitřnosti odstranit a břišní dutinu umýt roztokem kuchyňské soli.
    Je zajímavé sledovat, jak velké rozdíly jsou v počtu jiker u jednotlivých druhů ryb. Nejplodnější z našich ryb, jikernačky kapra a mníka, v sobě nosí až miliony vajíček. Naproti tomu hořavka duhová klade do dutiny mlžů jen několik desítek jiker. Ryby s nižší plodností proto musí menší počet kompenzovat často sofistikovaně vyvinutou péčí o potomstvo.


Nákup nad 2.000Kč poštovné zdarma!

    Velmi známá je také bakteriální hniloba. Při tomto problému byste měli odřezat všechny suché větve až do zdravé tkáně, následně tlustici přesadit a řezné rány nechat zaschnout na slunci.
    Tlustici mohou napadnout i různé druhy chorob, proti nimž budete muset bojovat. Pokud se stane, že vaší rostlině začnou velmi rychle opadávat listy, může za to příliš mnoho vody a přemokřená půda. Vaší tlustici tak velmi snadno zplesnivějí kořeny, které se začnou ničit. Tento problém nemusí naznačovat jen opadané listy, ale také velmi suché větve.
    Litofilní – tyto druhy kladou jikry na tvrdý substrát – kameny nebo štěrk. Patří sem typicky říční druhy ryb – pstruh, siven, lipan, vranka, hlavatka a proudomilné kaprovité ryby, tedy jelci tloušť a proudník, parma, ostroretka, podoustev nebo ouklejka pruhovaná. Tyto ryby se vytírají přímo v řekách nebo v jejích přítocích. Dlouhodobě u nás z těchto druhů nejlépe prospívá jelec tloušť, který je velmi přizpůsobivý i co se kvality vody týče. Čistší řeky stojí za zlepšenou reprodukcí u parmy nebo ostroretky, i když jejich početní stavy stále nejsou ideální a měli bychom je proto podporovat umělým vysazováním.


Obsah1 NEPOHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ 2 POHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ2.1 Gametogeneze (spermatogeneze + oogeneze)2.2 Páření a oplození2.3 Zárodečný vývoj2.4 Postembryonální vývoj

    Indiferentní – jsou to druhy, které nemají specifické nároky na trdliště. Mohou se vytírat na ponořený rostlinný substrát, ale i větve, kameny či štěrk. Tato skupina ryb je nejpočetnější, patří sem např. plotice, perlín, cejnek, ouklej, střevlička, okoun, candát, ježdík, koljuška nebo slunečnice. Některé druhy jsou však hraniční a jejich zařazení do určité skupiny není jednoznačné. Například cejn velký se vytírá převážně na rostlinný substrát, ale je schopen přijmout i jiné podloží, takže ho lze řadit i mezi indiferentní druhy. Vzhledem k tomu, že tyto ryby nemají na trdliště zvláštní nároky, měly by se teoreticky dobře rozmnožovat a obývat naše vody ve velkém počtu. Skutečně se mezi nimi objevují velmi hojné druhy, např. plotice, cejnek, střevlička nebo ouklej.
    O úspěšnosti reprodukce však samozřejmě nerozhoduje jen dostupnost výtěrového substrátu. Koljušky nebo slunečnice vytvářejí místně početné kolonie, ale jako nepůvodní teplomilné druhy nacházejí u nás vhodné podmínky pouze v určitém omezeném typu vod, a tak se vyskytují jen ostrůvkovitě. Candát se sice v posledních letech vytírá velmi dobře, ale nadměrný lov způsobuje, že počet především velkých generačních ryb se spíše snižuje.
    Fytofilní – tyto druhy vytírají silně lepkavé jikry na rostlinný substrát. Patří sem kapr, štika, karas nebo lín. Už z tohoto výčtu je patrné, že se jedná o druhy, u nichž se přirozený výtěr v posledních letech příliš nedaří. Důvodem je právě specifický požadavek na rostlinné podloží při výtěru. Vhodných trdlišť, jako jsou slepá říční ramena s bujnou vegetací, tůně, aluviální louky, je stále méně. Proto jsou stavy těchto druhů většinou závislé na umělém odchovu a vysazování do revírů.


Články zobrazené ostatními uživateli

    Tlustice se velmi snadno rozmnožuje vrcholovými odřezky, a to tak, že se list oddělí od rostliny a vloží přímo do substrátu pro kaktusy. Květináč sa potom položí na slunné místo a jemně zalije. Některé druhy jdou však rozmnožovat i listy. Velmi důležité je, abyste řezné plochy nechali po odřezání vyschnout.
    Tlustice, z latinského Crassula Ovata, je rostlina, která se vám bude líbit hned na první pohled. Díky svým bílým květům a menším zeleným lístkům patří mezi velmi oblíbené rostliny v domácnostech.
    Některé ryby se vytírají hromadně a třecí hejno je jedna velká pohyblivá oboupohlavní masa, v jejímž středu se uvolňují pohlavní produkty. Výtěr bývá často bouřlivý, rozmnožovat se takto může i více druhů najednou, což často vede k výskytu mezidruhových kříženců (např. cejn, cejnek, plotice).

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
26043
cache: 0024:00:00