Jak na věc


reakce na ohen třída a1

útok, útěk nebo mrtvý brouk?

    E-ChemBook je vzdělávací portál, který má za cíl být elektronickou příručkou chemie využitelnou při studiu na gymnáziích a jiných školách, přípravě k maturitě i přijímacím zkouškám na vysoké školy.
    "Do třetiny objemu dvou baněk nalijeme 30 % peroxid vodíku. Jednu baňku ponecháme jako srovnávací, do druhé přidáme pár kapek 10 % chloridu železitého. Zapálíme špejli a postupně ji vsuneme do první a druhé baňky. Pozorované děje srovnáme"
    Molekularitou reakce rozumíme rozdělení reakcí dle počtu částic, které se musí srazit, aby došlo k elementární chemické přeměně. Nejběžnějšími reakcemi jsou monomolekulární (1 částice se rozpadá) a dimolekulární (srážka 2 částic).
    Vizinová, D., & Preiss, M. (1999). Psychické trauma a jeho terapie (PTSD). Psychologická pomoc obětem válek a katastrof. Praha: Portál s.r.o.


Cvičebnice středoškolské chemie

    Pro průběh chemické reakce je důležité, aby měly částice reagujících látek dostatečnou kinetickou energii a mohlo dojit k efektivní srážce mezi nimi (musí být při srážce vhodně orientovány vůči sobě v prostoru). Energie potřebné pro zahájení chemické reakce se označuje jako aktivační energie EA. Historicky bylo odvozeno několik teorií popisujících průběh chemické reakce, starší je teorie aktivních srážek (TAS). Podmínkami pro uplatnění TAS je plynné skupenství reagujících částic a efektivní srážka. Tato teorie, jak plyne z podmínek pro její uplatnění, má jistá omezení, a proto se přišlo s teorií aktivovaného komplexu (TAK).
    1. Podmínky průběhu chemické reakce2. Reakční kinetika a rychlost chemické reakce3. Faktory ovlivňující rychlost chemické reakce.....3.1 Vliv druhu eduktů na rychlost chemické reakce.....3.2 Vliv koncentrací eduktů na rychlost chemické reakce.....3.3 Vliv teploty na rychlost chemické reakce.....3.4 Vliv specifického povrchu na rychlost chemické reakce.....3.5 Vliv tlaku eduktů na rychlost chemické reakce.....3.6 Vliv katalyzatoru na rychlost chemické reakce
    "Do třetiny objemu dvou zkumavek nalijeme 20 % kyselinu chlorovodíkovou, přičemž v jedné necháme kyselinu při laboratorní teplotě (20 °C) a tu druhou ohřejeme přibližně na teplotu 60 °C. Do obou zkumavek vhodíme železný hřebík a pozorně sledujeme průběhy obou chemických reakcí".


Když se řekne akutní stresová reakce...

    Příznaky této poruchy by měly vymizet během několika hodin nebo dní. D. Vizinová (1999), píše, že k projevu Akutní stresové reakce dochází do několika minut a netrvá většinou déle než 3 dny. To se mírně rozchází s časovými údaji udávanými v diagnostických kritériích DSM-IV, kam byla Akutní stresová porucha zařazena až v roce 1994 (Hansen, 2012), kde je jako kritérium uvedeno, že příznaky musejí trvat alespoň 2 dny a maximálně 4 týdny a musí se objevit během 4 týdnů po traumatické události.
    "Do třetiny objemu dvou zkumavek nalijeme 10 % kyselinu chlorovodíkovou. Poté přidáme do první 1 g práškového železa a do druhé 1 g hořčíkových pilin. Pozorně sledujeme rychlost průběhu chemických reakcí v obou zkumavkách."


Charakteristika a příznaky

    Akutní stresová reakce nebo také Akutní reakce na stres (zkratka ASD z anglického acutetress disorder) je psychická porucha, která se objevuje po mimořádné stresové události. Oproti Posttraumatické stresové poruše (zkratka PTSD z anglické Posttraumatic stress disorder) je tato porucha známá méně. Jde o poruchu přechodnou, která se běžně může vyskytovat i u naprosto zdravých lidí, kteří se v předchozím životě nesetkali s žádnou jinou psychiatrickou poruchou (Vizinová, 1999). Jako jedním z charakteristických znaků této poruchy je příčinná událost. Jejím počátkem může být ohrožení života dotyčné osoby nebo někoho jí velmi blízkého (Andršová, 2012). Příznaků je v knize D. Vodáčkové (2012) uváděn nespočet např.: sny o stresové události, disociativní amnézie, flashbacky (nečekané a velmi živé vzpomíky na stresovou událost), vyhýbání se podnětům připomínající událost, potíže se spánkem atd. Lidé s Akutní stresovou reakcí mívají zúžené pole vědomí a pozornosti, projevují se u nich příznaky pan
    "Zapálíme plynový kahan a do laboratorních kleští uchopíme hliníkový plíšek (či pecičku) a vsuneme ho do plamene. Přibližně po 5 sekundách ho z plamene vyjmeme. Nyní nabereme na lžičku 1 g práškového hliníku a opatrně ho začneme vsypávat do plamene kahanu. Porovnáme průběhy obou reakcí."
    Creamer, M., O´Donnell, M. L. & Pattison, P. (2004). The relationship between acute stress disorder and Posttraumatic stress disorder in severely injured trauma survivors. Behavior resear and therapy, 42, 315-328, doi:10.1016/S0005-7967(03)00141-4
    Změna tlaku ovlivňuje rychlost chemické reakce pouze u plynů. Jedná se o vliv koncentrace eduktů, neboť zvýšení tlaku vede ke zvýšení koncentrace plynu a tím pádem i urychlení chemické reakce.
    Plošný obsah eduktů je rovněž faktorem, který ovlivňuje rychlost chemické reakce. Čím je výchozí látka rozptýlenější (má větší specifický povrch), tím probíhá reakce rychleji.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
12430
cache: 0024:00:00