Jak na věc


ponorky jako muzea

U-534 je po mnoha stránkách unikátní plavidlo. Vůbec poslední německá ponorka potopená za 2. světové války dnes slouží jako muzeum. Kam plula a proč se nevzdala? Otázky stále zůstávají.

    Torpéda se do ponorky nakládala takovým šikmým hrdlem/průlezem, který však představoval slabé místo konstrukce trupu. Proto se po uzavření průlezu hrdlo „přepažilo“ silným ocelovým válcem uloženým ve výstupcích po stranách průlezu. Když se mezi válec a stěnu průlezu dala mince, byla po vynoření placatá, to jen pro představu, jak trup ponorky při namáhání pracoval.
    Dánské námořnictvo tehdy muselo zlikvidovat 13 torpéd a na 450 kusů protiletadlové munice… Na palubě ponorky se také našla v překvapivě dobrém stavu řada uniforem, dokumentů a map i dokonce lahví vína.
    Zachovalý vrak ponorky objevil v srpnu 1986 potápěč Aage Jensen dvanáct námořních mil od dánského ostrova Anholt. Vrak nebyl prohlášen za válečný hrob, proto jej mohli o sedm let později vyzdvihnout z mořského dna.
    V této souvislosti je však třeba připomenout, že téměř stejný počet, 30 248 mužů, členů posádek obchodních lodí, tedy civilistů, našlo svůj hrob uprostřed Atlantiku právě kvůli barbarským útokům německých ponorek.
    Jde o ponorku U-534, kterou postavili v roce 1942 v Hamburku. Byla jednou ze čtyř typu IXC/C40, určených především pro výcvik. Ani jí se nevyhnul osud většiny německých ponorek – na konci války, 5. května 1945, ji u dánských břehů potopila posádka britského letounu B-24 Liberator. Z 52 mužů posádky se zachránilo 49.


Podívejte se, jak se rekonstruovala tajemná německá ponorka

    Na přídi bylo krásně vidět, že plášť ponorky je silný nějakých 30 mm, prý vydržel 31 barů vnějšího přetlaku, tj. asi ponor do 300 m. Brr, mě by do ponorky na vodě nikdo nedostal.
    Před ponorkou představuje stálá výstava historii podmořského člunu prostřednictvím řady fotografií i předmětů, které byly nalezeny na palubě ponorky ,včetně šifrovacího stroje Enigma či protiletadlového děla; je to sice nevelká, ale zajímavá expozice. V jejím úvodu si můžeme přečíst, že během druhé světové války postavili Němci 1168 ponorek a 781 z nich zničili spojenečtí námořníci či letci. Celkem 30 246 německých ponorkových námořníků během druhé světové války zahynulo.
    Mechanické odpojení dieselu od šroubu vyřešilo nejen couvání, ale i umožnilo růst výkonů, protože zatímco výkon dieselů byl (a je) omezený, zatímco elektromotor bylo možné postavit v prakticky jakékoliv velikosti. Jeden šroub tak mohlo nepřímo pohánět i více dieselů.


Příběh ponorky U-534, která dnes stojí v Liverpoolu

    Jenže kolem lodi se ihned vynořilo mnoho záhad. Kam plula? Podle některých spekulací vezla zlato a další cennosti do jižní Ameriky, nejspíše do Argentiny, kam se chtěli ukrýt také nacističtí pohlaváři. Jeden ze tří mužů, kteří na ponorce zemřeli, byl prý argentinský radiotelegrafista. Jenže další spekulace se vynořily kolem nákladu supertajných torpéd T11, kterých stihli Němci na konci války vyrobit jen 30. Byla to zvukem naváděná torpéda, která byla schopna sama najít cíl. Taková zbraň by za jiných podmínek mohla přinést zvrat ve válce. Chtěli ji snad Němci někomu předat? Ostatně ponorka měla i různé další technické novinky, například zařízení zvané Pillenwerfer, které vypouštělo do vody chemickou směs vytvářející mnoho bublin. Šlo o předchůdce dnešních klamných cílů. Na ponorce byla rovněž nainstalována silná protiletadlová výzbroj včetně kulometného dvojčete. Jenže loď klesla ke dnu a o jejím přesném úkolu dodnes není nic známo. Kapitán Nollau spáchal sebevraždu.
    Tak začalo střetnutí, které Winston Churchill, v té době první lord admirality, nazval bitvou o Atlantik. A skončilo až v posledním měsíci války v Evropě. Jak uvádí oficiální publikace vlády Jeho Veličenstva vydaná v roce 1946, ještě v květnu 1945 ztratili Spojenci tři obchodní lodě. Poslední dvě byly torpédovány a potopeny 7. května. Ovšem ve stejné době bylo zničeno 25 ponorek.
    Na počátku války koordinovalo a řídlo organizaci konvojů a boj proti nepřátelským ponorkám i hladinovým lodím velitelství Západních přístupů umístěné v jihoanglickém přístavu Plymouth.
    Ponorka je součástí námořního muzea, při mé návštěvě právě probíhaly oslavy dne námořnictva, tak bylo všude plno lidí a atrakcí a jedna hala byla plná stánků různých firem a organizací zabývajících se loďmi a námořní dopravou.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00