Jak na věc


plicní chlamydie

Sangre de Drago - Dračí krev - kapky 10ml

    Léčba akutní masivní a malé plicní embolie se liší. Terapie akutní masivní plicní embolie spočívá v rychlém rozpuštění již formovaných krevních sraženin a uvolnění ucpaného plicního řečiště. Při akutní nemasivní plicní embolii se podává antikoagulační léčba ředící krev, aby se zastavil růst krevní sraženiny. Organismus má pak vlastní mechanismy, které sraženinu rozpustí. Zároveň antikoagulační léčba slouží k prevenci recidivy plicní embolie. V tomto případě je léčba obdobná jako u hluboké žilní trombózy. Délka podávání antikoagulační léčby je 6 - 12 měsíců. Při recidivě plicní embolie či průkazu vrozené trombofilie může být terapie i doživotní.
    Pokud je současně prokázaná i hluboká žilní trombóza, důležitou součástí terapie je bandáž dolní končetiny usnadňující obnovení průchodnosti žíly a bránící recidivě žilní trombózy i plicní embolie. Používají se k ní pružná obinadla nebo kompresní punčochy. V závislosti na lokalizaci trombózy je volena výška komprese, která musí být vždycky 10 - 20 cm nad trombózou.
    Plicní hypertenze ztělesňuje abnormalitu, pro niž je typický vysoký krevní tlak v plicním oběhu. Za plicní hypertenzi se považuje stav, kdy je v této oblasti zvýšen tlak v plícnici nad 25 mmHg.  Pozor,  plicní hypertenze nepředstavuje chorobu, ale příznak, který se objevuje u celé řady onemocnění.
    Při užívání antikoagulační léčby počítejte s tím, že když se říznete, budete více krvácet. Omezte kontaktní sporty, při kterých je vysoké riziko poranění. Vyhýbejte se nesteroidním lékům proti bolesti (Ibuprofen, Ibalgin, Veral, Voltaren). 


Tvůj komentář k článku Zrušit odpověď na komentář

    Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href= title=> <abbr title=> <acronym title=> <b> <blockquote cite=> <cite> <code> <del datetime=> <em> <i> <q cite=> <strike> <strong>
    Pokud se rozvíjí respirační insuficience, zahajuje se kyslíková léčba. Při plicním zánětu se podávají antibiotika. U závažných stavů se srdečním selháváním podpůrná léčba spočívá v nitrožilním podávání léků podporujících srdeční činnost jako Noradrenalin, Dobutamin či Dopamin, intubaci a podpůrné plicní ventilaci. 
    Objevuje se únava, celková slabost, dušnost a závratě. Stav doprovází i mdloby, otoky kotníků nebo dolních končetin, bolest na hrudi, zrychlený tep, bušení na hrudi, paličkové prsty, namodralé rty a kůže. Pokročilé stádium je navíc typické, že se projevy objeví i v klidu. Stav je tak obtěžující, že nemocného nakonec připoutá na lůžko.
    Dobrý den můj táta má embolii plic a má natekláé lítko a chtěl bych se zeptat jak dlouho může bít v nemocnici?a každý den mu berou krev z břicha a nemo z ruky .a nemůže na to umřít??když je už nemocnici ? oni mu řekly že přišel včas.děkuji předem Honza.w.


Endovaskulární léčba plicní embolie

    Jestliže je diagnóza plicní embolie méně pravděpodobná, zpravidla se provádějí méně zatěžující vyšetření jako ultrazvuk žil dolních končetin a ultrazvuk srdce tzv. echokardiografie. Ultrazvuk žil dolních končetin může prokázat hlubokou žilní trombózu, jež zpravidla předchází plicní embolii. Echokardiografické vyšetření sice neumožňuje přímé zobrazení vmetku v plicním řečišti, ale umí zhodnotit funkci a velikost pravé komory, stanovit tlak v plicnici a dopad plicní embolie na funkci srdce. Při významné plicní embolii je rozšířená plicnice a pravá komora a je porušená její funkce. Jedná se o pomocnou diagnostickou metodu, ale současně by ji měli podstoupit všichni pacienti s plicní embolií, protože dokáže zhodnotit dopad onemocnění na pacienta a jeho prognózu.
    Při náhle vzniklých příznacích plicní embolie (dušnost a bolesti na hrudi), zvláště pokud tomu předcházel otok dolní končetiny a její bolestivost na pohmat či při chůzi, neprodleně vyhledejte lékaře. Může být ohrožen i váš život. Rovněž postupně narůstající dušnost s dalšími příznaky plicní embolie musí být brzy vyšetřena, zejména pokud ve vaší rodině někdo prodělal hlubokou žilní trombózu nebo plicní embolii.
    Nejinvazivnější metodou je plicní angiografie. Používá se při selhání neinvazivních vyšetřovacích metod či předpokládaném využití endovaskulární léčby. Přes stehenní, hrdelní nebo podklíčkovou žílu se do plicnice zavede katetr s následným podáním rentgen-kontrastní látky, jež zobrazí výpadky v prokrvení plicní tkáně. Výhodou je, že umožňuje i endovaskulární léčbu.


Příčiny vzniku plicní hypertenze

    Nemocný může zrychleně dýchat a pociťovat bušení srdce, protože je zrychlený srdeční tep. Akutní malá plicní embolie je často bezpříznaková nebo jsou příznaky malé. Objeví se jen náhodně při cíleném vyšetření rizikového pacienta. Zatímco masivní plicní embolie se projevuje klidovou dušností, náhle vzniklou poruchou vědomí s pádem tzv. synkopou, nízkým krevním tlakem a zrychleným tepem s rozvojem šoku, kdy má postižený chladné a promodralé končetiny, obluzené vědomí a je opocený. Každá desátá masivní plicní embolie končí náhlou smrtí. A to v důsledku přetížení a selhání pravostranného srdečního oddílu s rozvojem šokového stavu.
    Obvykle není přítomen jenom jeden rizikový činitel, ale vzájemně se kombinují. Krevní srážlivost se zvyšuje při delší imobilizaci – klidu na lůžku déle než 3 dny, po cévní mozkové příhodě s poruchou hybnosti, po chirurgických a ortopedických výkonech v posledních čtyřech týdnech nebo dlouhých cestách v dopravním prostředku (cesty trvající déle než 8 hodin). Krev se lépe sráží u nádorových onemocnění, pokročilých plicních a srdečních chorob, infekcí nebo při užívání hormonální antikoncepce.


Tip pro čtenáře Spektra Zdraví:

    Lékař se vás bude ptát nejen na nynější příznaky, ale také rodinnou anamnézu, dlouhodobé znehybnění, úraz, nádorové onemocnění či vrozenou poruchu krevní srážlivosti tzv. trombofilii. Dále si vás vyšetří, poslechne srdce a plíce a vyšetří dolní končetiny. Provede laboratorní vyšetření žilní krve, ze kterého lze prokázat vysokou hodnotu D-dimerů, což jsou rozpadové produkty při tvorbě sraženiny. Tato hodnota však může být falešně pozitivní, bývá zvýšená u zánětlivého, nádorového i autoimunitního onemocnění, ale i v těhotenství nebo při běžné viróze. Neslouží tedy ke stanovení diagnózy, je pouze pomocnou metodou. Součástí interního vyšetření je i natočení EKG a rentgen srdce a plic. Lze při nich prokázat některé typické změny, ale nález je nespecifický, neslouží k diagnostice. Při vážném podezření na plicní embolii vás lékař odešle na CT vyšetření plicních cév tzv. CT angiografii plicnice s podáním kontrastní látky do žíly. Tato metoda zobrazí plicní řečiště s případnými defekty v náplni
    Trombolytická léčba se využívá při masivní plicní embolii. Spočívá v podání trombolytika, léku rozpouštějící krevní sraženinu. U nás nejčastěji používá altepláza. Podává se celkově do periferní žíly nebo cíleně do místa krevní sraženiny pomocí endovaskulárně zavedeného katetru. Cílená léčba je účinnější, ale rizikovější a časově náročnější. U nestabilních a životem ohrožených pacientů je prospěch podání nesporný, nedoporučuje se pouze u aktivního vnitřního nebo mozkového krvácení. U stabilních pacientů je třeba zvážit prospěch z trombolýzy nad zvýšeným rizikem krvácení. Například u osob nereagujících na léky na ředění krve či u recidivující a narůstající plicní embolie. Po ukončení trombolytické léčby se zahajuje terapie antikoagulační, která v tomto případě slouží k prevenci obnovení plicní embolie. Její postup je totožný s nemasivní plicní embolií.


Doporučení při podezření na plicní embolii

    Pokud dochází opakovaně k emboliím drobných krevních sraženin (sukcesivní PE), tak se dušnost, únavnost a otoky dolních končetin rozvíjejí postupně a nenápadně.
    V současné době se zavadí nové antikoagulační léky Pradaxa nebo Xarelto, které fungují na jiném principu než warfarin. Užívají se 1 - 2x denně. Při jejich užívání není nutné kontrolovat INR, nemusí se aplikovat nízkomolekulární heparin, než nastoupá účinek, a mají nižší riziko krvácivých komplikací. Jejich nevýhodou jsou určitá kriteria k tomu, aby je mohl lékař nasadit a dále doplatky. Doplatky jsou kolem 500 Kč.
    V Nuovo Therapy věříme, že se o své zdraví musíme starat komplexně. S hodinkami sice můžete ulehčit průběh nemocí, každý den však nejspíš přijímáte vodu, která je plná nečistot a chemie, a přímo tak zpomaluje proces léčby. S keramickým filtrem Wellos tomu můžete zabránit!


Antikoagulační léčba plicní embolie

    Velmi vzácně užívaným preventivním opatřením plicní embolie jsou kavální filtry. Jedná se o kovové struktury, které se dočasně nebo trvale umísťují do dolní duté žíly, kde představují mechanickou překážku pro průnik sraženiny do plic. Uplatňují se při vysokém riziku plicní embolie, když není možno podávat antikoagulační léčbu.
    V roce 2014 sem prodelal a vyléčil flebotrombozu dolní končetiny,součastný stav je dobrý,chci se zeptat,jsem řidič z povolání a chci si udelať řidičák na autobus,bude tato skutečnost u posudzujíciho lékaře k spůsobilosti k řízení brána jako překážka k získání řid.průkazu?
    Pokud vás tak trápí vysoký cholesterol, krevní tlak, alergická či chronická rýma nebo cukrovka a klasická medicína nezabírá, neváhejte vyzkoušet laserové hodinky Laspot, ve kterých se spojuje tradiční orientální léčba s moderní technologií.
    Z farmakologických prostředků se preventivně aplikuje nízkomolekulární heparin v nižší dávce než při léčbě, zpravidla jednou denně. Je určen jednak pro pacienty před a po ortopedické operaci, ale také při zlomenině léčící se konzervativně sádrou.


Mechanismus vzniku plicní embolie

    Na podkladě opakované embolizace do plic v průběhu několika dnů až týdnů vzniká chronická forma plicní embolie tzv. chronická trombembolická plicní nemoc. Projevuje se postupně narůstající námahovou dušností a sníženou fyzickou výkonností v důsledku vysokého tlaku v plicnici (plicní hypertenze).
    Vzniku plicní embolie většinou předchází hluboká žilní trombóza. Zvýšené riziko plicní embolizace je při proximální (horní) flebotrombóze, jež postihuje pánevní, stehenní nebo podkolenní žílu. Projevuje se jednostranným otokem, zvýšeným napětím či bolestivostí při došlapu nebo svěšením končetiny.
    Ahoj, ja jsem prodelala plicni embolii v 18 letech z antikoncepce. Matka mne tam dovezla ve stavu kdy uz jsem nemohla dychat, byla uplne bila a dehydratovana :( Presto i kdyz ji lekari varovali, ze se muze stat, ze uz to nezvladnu, jsem to zvladla a po 10 dnech mne pousteli domu... lekari byli super a dostali mne z toho. Pak denni nebo jednou za tyden kontrola dle vysledku. Po roce mi vysadli Warfarin a ted jsem zdrava a ziva :) akorat jsem mela trochu psychicke potize po propusteni z nemocnice, ale to tak pry byva :) Preju Ti hodne stesticka s tatuldou!!!! Peta.


3. Akutní plicní embolie se...?

    Závažnost a klinický obraz plicní embolie závisí na jejím rozsahu.Při masivní PE, která vzniká při ucpání více než poloviny plicního řečiště, dochází k okamžitému srdečnímu selhání. Projevuje se náhle vzniklou těžkou klidovou dušností a silnou bolestí na hrudníku. V nejtěžších případech vede masivní PE k okamžité smrti. Středně velká embolie (submasivní PE) uzavírá menší plicní tepnu a vede k rozvoji dušnosti a bolestem na hrudníku v okolí embolie, může být vykašlávána krev. Plicní tkáň, která je špatně prokrvena, se může infikovat a vzniká zápal plic.
    Nemoc často vzniká při onemocnění levé poloviny srdce (ICHS anebo onemocnění srdečních chlopní), dále se plicní hypertenze může objevit v důsledku opakovaných ucpání plicní cirkulace při plicních embolizacích či při  plicníchonemocněních (chronický zánět průdušek). Faktem, ale také je, že ne vždy se musí příčina zjistit. V takových případech je potom plicní hypertenze označena za primární. Tento typ plicní hypertenze se objevuje jen velmi zřídkavě.
    Plicní embolie je srdečně-plicní onemocnění způsobené uzávěrem plicních tepen, nejčastěji krevní sraženinou. Plicní embolie je po srdečním infarktu a cévní mozkové příhodě třetí nejčastější srdečně-cévní příčinou smrti. Ročně se v České republice diagnostikuje asi 10 000 plicních embolií. Skutečný výskyt je však mnohem větší, protože embolie je často klinicky němá.


WATER VIOLET Žebratka bahenní (34) Bachovy...

    Léčba se liší podle toho, co plicní hypertenzi vyvolalo. U sekundární hypertenze je zapotřebí odstranit prvotní příčinu, která jej vyvolala. Při poškození chlopní jde o operace chlopní, revaskularizaci srdečního svalu při ICHS. Léčba může být i farmakologická, kdy se podávají antikoagulancia, diuretika, blokátory endotelových receptorů a inhibitorů. V pokročilých stádiích, když už léčba selhává, je možná transplantace srdce a plic. Lidé s touto diagnózou si musí hlídat váhu, a pokud dojde ke zvýšení o 1,5 kilogramu, ihned kontaktujte svého lékaři. Nesmíte zvedat závaží těžší než 5 kilo. Preventivně působí očkování proti chřipce, nekuřte, nepijte a neužívejte bez vědomí lékaře. Krajně rizikové je i těhotenství. Bohužel, pakliže se tento problém objeví, nemá řešení (není vyléčitelný). Lékaři pouze zmírňují příznaky.
    Plicní hypertenze následně zvyšuje námahu pravé srdeční komory, která pumpuje krev přes plícnici do levé poloviny srdce. Dlouho trvající neléčený vysoký tlak v plícnici vyčerpává pravou komoru. Levá a celý organismus však dostává méně krve, která je i hůře okysličena. Tento stav pak samozřejmě nezůstane bez následků. Bohužel umí probíhat dlouho skrytě. Náhodně se objeví jen zřídka. Často se tak stane, že je diagnóza stanovena až za několik let.
    Pokud vám oteče dolní končetina a současně budete cítit bolest či napětí v lýtku nebo ve stehně při došlapu, neváhejte s návštěvou svého lékaře. Máte pravděpodobně hlubokou žilní trombózu. Jestliže se včas nezahájí léčba, krevní sraženina bude narůstat, může se utrhnout a vmetek způsobí plicní embolii. Ta může ohrozit i váš život.


Trombolytická léčba plicní embolie

    Při antikoagulační léčbě se k ředění krve nejprve používají nízkomolekulární hepariny např. Clexane, Zibor nebo Fraxiparine, které se aplikují podkožně do kožní řasy na břiše jednou nebo dvakrát denně. Aplikace se musí provádět ve stejnou denní dobu, aby byla krev neustále zředěná. Současně nebo od druhého dne léčby se pak podávají tzv. perorální antikoagulancia, tablety na ředění krve. Nejčastěji se používá Warfarin nebo Lawarin. Úskalím tohoto léku je, že se musí nastavit určitá hladina, aby optimálně fungoval, a ta se pak pravidelně kontroluje. Navíc je tato hladina individuální u každého člověka. To znamená, že někomu stačí jedna tableta denně, jiný musí brát jeden a půl tablety. Stupeň naředění krve se kontroluje krevními odběry tzv. INR. Ideální je udržovat hladinu INR mezi 2,0 – 3,0. Jakmile je alespoň dva dny účinná hladina INR, je možné nízkomolekulární heparin vysadit. Dále již budete užívat pouze tablety. Jestliže je INR vyšší než 3,0, krev je hodně naředěná a stoupá riziko
    Před plánovaným operačním výkonem nebo jiným znehybnění končetiny se v závislosti na věku a přidružených onemocněních volí forma prevence hluboké žilní trombózy. Základem jsou režimová opatření bránící stáze krve jako:
    Lékaři se snaží vyloučit přítomnost plicní hypertenze, odhalit působení faktorů, které potíže mohou způsobit, a dále zjistit, jak pracuje srdce a plíce. Základem je vytvoření rodinné i osobní anamnézy a také fyziologické vyšetření. Pak následuje řada dalších vyšetření.
    Jaké má plicní embolie příznaky? Závisí na velikosti obstrukce plicního řečiště. Mohou se rozvíjet náhle – akutně nebo jsou chronické - postupně se zhoršují. Typickými příznaky akutní embolie jsou:


Rizikové faktory plicní embolie

    Krevní sraženina může vzniknout po úraze, nadměrném zatížení či zavedení cizího materiálu jako je kardiostimulátor, defibrilátor nebo port (trvalý žilní přístup zejména k podávání chemoterapie u nádorových onemocnění). Zvýšenou krevní srážlivost mají rovněž osoby s vrozenou trombofilií. Jedná se o genetická onemocnění, jejímž podkladem je změna vrozené genetické informace, která způsobuje snížení nebo zvýšení působení látek uplatňujících se při srážení krve. Predisponujícím faktorem je také věk nad 70 let, obezita či těhotenství.
    Nejčastější příčinou plicní embolie je vmetnutí krevní sraženiny obvykle vzniklé v hlubokém žilním systému dolních končetin při hluboké žilní trombóze. Pouze v 15% případů sraženina vznikne v pánevních, ledvinných žilách či v dolní duté žíle. Často se zdroj nenalezne vůbec. A naopak až u poloviny hlubokých žilních stehenních trombóz je přítomna i asymptomatická plicní embolie. Vzácnými příčinami je embolizace tukových látek při rozsáhlém úrazovém postižení tzv. polytraumatu, embolizace vzduchu, plodové vody, nádorových hmot či infikovaných vmetků při infekčním onemocnění srdečních chlopní.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00