Jak na věc

obsluhoval jsem anglického krále herci

Accent TB890 levný tablet s Window ...

    TIP: Všechny dostupné technické informace, popis jazykové výbavy a informace o možnosti importu ze zahraničí naleznete ve zdejší databázi Blu-ray filmů na stránce s detailem tohoto filmu: Obsluhoval jsem anglického krále.
    Maličkého číšníka pak nožičky zanesou až do restaurace nejvyhlášenějšího hotelu Paříž v Praze. Ve skutečnosti se jedná o luxusní francouzskou restauraci v Obecním domě. Všechno to nádherné vybavení z filmu tady můžete obdivovat i ve skutečnosti. Ne nadarmo o ní říkají, že je to nejkrásnější secesní restaurace na světě. Ve vstupu vám rozhodně nebude bránit malý vzrůst. Habešského císaře zde sice ve skutečnosti nepřivítali, ale na jídlo sem zaskočily takové hvězdy jako hollywoodský herec John Travolta nebo tenista Roger Federer. Scéna císařova velkolepého příjezdu i s velbloudem se ve skutečnosti natáčela před dalším pražským hotelem Le Palais.
    Technologie: blu-ray bluray blue-ray blueray blu-rey blurey blue-rey bluerey brd bd disc disk dvd high-def highdef high definition hd ready hdtv full hd filmy ps3

Sluchátkový zesilovač Klipsch: r ...

    O zvuku toho lze říct jen velmi málo. Na Blu-ray je sice přítomná česká šestikanálová DTS-HD stopa, její využití je ale prakticky nulové – film je postaven na dialozích a vyprávění, u těch není prostorových efektů zapotřebí. Hudební doprovod je typicky starosvětsky příjemný a na pozadí vhodně dokresluje atmosféru jednotlivých scén, o žádné burácející orgie se ale ani v tomto případě nejedná.
    Zatímco na Blu-ray nedávno vydané Vratné lahve se obrazově příliš nepovedly, film Obsluhoval jsem anglického krále dokáže v tomto směru nabídnout skvělý zážitek. Ve vysokém rozlišení vynikne nejen po všech stránkách dokonalá výprava, ale i pečlivě komponované záběry kameramana Jaromíra Šofra a také vyvážená hra barev, hrající v některých scénách důležitou roli.
    Utrpení je bohužel o to větší, že všestranně přehrávající a toporně působící Barnev téměř nesleze z plátna. Přechod do současnosti k melancholicky klidnému Kaiserovi nebo jen jeho přirozený hlas, figurující také v úloze vysvětlujícího vypravěče, naštěstí působí jako léčivý balzám. To samé se dá říct také o vynikajících výkonech některých dalších herců, zejména Martina Huby a Mariána Labudy. Pochvalu si v neposlední řadě zaslouží i výběr představitelek dívčích a ženských rolí, které se často objevují v dráždivě erotických scénách.

Vše ze světa filmů, hudby a her

    Průměrnému člověku měříte po prsa, nikdo vás nemá moc rád, a navíc vaše příjmení je Dítě. To pro vaše sny stát se milionářem a k tomu být milován krásnou ženou nevěstí nic dobrého. Můžete se ale nad to všechno povznést a s lehkostí si za tím jít. Stačí být ve správnou chvíli na správném místě a začnou se i Dítěti dít věci!
    Člověk by si jednou za čas trochu toho luxusu dopřát měl. Rozhodně je to lepší varianta, než čekat na další státní převrat, pak vám totiž všechno jednoduše seberou. Pokud navíc budete své bohatství přiznávat se stejnou hrdostí jako pan Dítě ve filmu, může vás jako bonus čekat i pobyt ve vězení. Do té doby by byla škoda nevyužít svobody a všechny nádherné prostory, ve kterých se film natáčel, nenavštívit.
    Hrabalovy texty jsou všeobecně dost těžce uchopitelné, ať už díky formě, nebo zásluhou komplikovaně vrstveného a vzpomínkami protkaného děje. Výjimkou není ani příběh číšníka Jana Dítěte, člověka vzrůstem sice malého, ale majícího velké cíle. Celý život se chtěl stát milionářem a dostat se do vyšší společnosti, což se mu nakonec na chvíli také podařilo. Daní za to ovšem bylo neustále přizpůsobování se, podlézání, intriky a nakonec i dlouholeté vězení.

Obsluhoval jsem anglického krále

V obsahu mohou být použity oficiální texty a grafické podklady výrobců a distributorů. Použité názvy produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými obchodními známkami příslušných vlastníků. U přebíraných zpráv nebo fotografií je vždy uveden zdroj.
Příběh Jana Dítěte, malého pikolíka, který jde za svým velkým snem. Prochází učňovským obdobím v časech první republiky, zažívá dramata druhé světové války a svůj život uzavírá v nelehkých časech budování socialismu v Čechách. Jeho dramatickou a nevšední cestu vylíčil ve známé novele Bohumil Hrabal svým nezaměnitelným a nádherným českým jazykem, typickým humorem i uměním paradoxu. To všechno ožívá i v dramatizaci I. Krobota a P. Oslzlého a naší inscenaci, ve které si roli hlavního hrdiny přímo před vašima očima předávají herci Viktor Kuzník, Pavel Batěk a Pavel Rímský. Premiéra inscenace přichází v roce, kdy si připomínáme dvacáté výročí úmrtí Bohumila Hrabala. Slavného českého spisovatele, pábitele, který uměl cedit skutečnost přes diamantové očko inspirace…

Zvládne i ty největší TV: Stell ...

    Kniha Obsluhoval jsem anglického krále patří mezi Hrabalovy nejuznávanější a čtenáři nejoblíbenější, zdálo se tedy být zcela přirozené, aby se o filmovou adaptaci postaral právě spisovatelův „dvorní“ režisér. Tak se nakonec i stalo, Menzel ovšem začal natáčet až v roce 2006, po dvanáctileté režisérské pauze a desetiletém soudním sporu o autorská práva na předlohu. Obojí se na výsledku svým způsobem podepsalo.
    Nepochopitelná je i absence jakýchkoliv cizojazyčných titulků, k dispozici jsou pouze české pro neslyšící. Blu-ray vydání si tak předem odřízlo možnost na úspěch v zahraničí, kde by film vzhledem ke svému relativnímu úspěchu (4× Český Lev) a především jménu režiséra možná mohl najít své příznivce.
    Digitálním trikům naopak vysoké rozlišení příliš nepomohlo. Ano, i v takovémto druhu filmu se jich několik najde (létající bankovky, morphing Hitlerovy tváře), bohužel nejsou příliš kvalitní a jejich nedokonalost působí skoro až komickým dojmem. Vzhledem k celkovému rozpočtu snímku, který dosáhl 85 milionů korun, je to celkem zbytečná vada na kráse.

Místa filmu Obsluhoval jsem anglického krále

    Hrabal + film = Menzel. Tahle rovnice platí už od oscarových Ostře sledovaných vlaků, které režisér Jiří Menzel natočil právě podle knihy Bohumila Hrabala. Následovali trezoroví Skřivánci na niti, po delší pauze Postřižiny a nakonec v osmdesátých letech Slavnosti sněženek. Všechna čtyři díla (nebojím se použít toho slova) se vyznačovala tragikomickou poetikou a téměř hmatatelnou autenticitou, pramenící samozřejmě z geniálních literárních předloh.
    Začněte třeba na zámku Slapy, jehož krásná pseudobarokní budova při natáčení filmu posloužila jako hotel Tichota. Tiše i se svou důstojnou honosností proplouvá celým dějem, i když později je celkem hlasitě zabrán nacisty. Tento osud zámek za druhé světové války skutečně potkal. Po nějaké době jej sice kvůli své vychytralosti musíte opustit, ale to nevadí, máte totiž celkem slušně vyděláno. Bohatí lidé vám navíc otevírají cesty k dalším zbohatlíkům. Chcete tip, jak je poznat? Většinou mají tapety nebo alespoň koberec z bankovek, které už nemají za co rozhazovat.
    Celkově film nese všechny znaky předrevoluční Menzelovy tvorby, což bohužel znamená, že v dnešní uspěchané době působí jako z úplně jiného světa. Dvě hodiny nijak zvlášť nabitého děje poklidně proplují před divákovýma očima, často ale i úplně mimo něj. Lze bohužel nalézt jen velmi málo momentů, které by se po skončení tohoto příjemného zážitku dokázaly usadit v paměti natrvalo.

Mitchell & Johnson 800: hi-fi p ...

    Na jednovrstvý Blu-ray disk s kapacitou 25 GB se kromě samotného filmu vešlo už jen několik minut ukázek z natáčení v Lucerně a trailer. Ukázky jsou vesměs nudné, trailer je vyloženě do počtu a obojí je pouze ve standardním rozlišení. Velká škoda.
    Film samotný se odehrává v letech 1930 až 1965. Jedná se o částečnou retrospektivu stárnoucího Dítěte, vzpomínajícího po propuštění z věznice na své mládí, zároveň se ale do děje připlétají nové zážitky, aby se nakonec obě roviny setkaly a vyústily ve smiřující závěr. Tento způsob vyprávění sice odpovídá Hrabalovu autorskému stylu, klade ale větší nároky na pozornost diváka a v neposlední řadě také na výběr herců a práci s nimi.
    Možná právě v tom je největší kámen úrazu jinak celkem povedeného filmu. Zatímco dospělého Jana Dítěte neopakovatelným způsobem ztvárnil Oldřich Kaiser, mladší „verze“ připadla bulharskému herci Ivanu Barnevovi. Jeho hlas byl ale nepříliš vhodně předabován právě Oldřichem Kaiserem, snažícím se mluvit svým vlastním mladším hlasem. Výsledkem je velmi rušivě působící pitvoření, připomínající někdejší Kaiserův výkon v dabingu všech postav animovaného seriálu Bludička.