Jak na věc

nemáme na vybranou arnošt lustig

MENU:

Cena samolepky se aktualizuje dle zvoleného rozměru.

    Brali jsme se před 13 lety, máme dvě děti - 11 a 14 let. Poslední roky si s manželem nemáme už co říct, náš vztah je jak na houpačce, ale v poslední době převažují ty nešťastné chvíle. Manžel je workoholik, práce je na prvním místě, potom kamarádi a pak my- žena a děti. Prací je úplně posedlý, málo se v týdnu vidíme, a to pracuje jen 5 min od bydliště. Samozřejmě, že byl jiný, když jsme se poznali. Nyní má místo srdce kámen a v cévách mu koluje líh. Rád se napije (není ale notorický pijan), raději čas po práci věnuje kamarádům, známým, než nám. Já jsem se kdysi sem za ním přistěhovala, takže nejsem zdejší a nemám zas tolik přátel. Mám práci, ve které se mi daří, kluci (děti) jsou šikovní, zdraví a dělají mi radost.
    Tak úplně podobný scénář byl u nás doma. Závěrem jsem skoro po roce úplnou náhodou zjistila, že má manžel milenku, vše prasklo a vše se tím naprosto vysvětlilo. Hlavně jeho chování.   Do té doby bych dala ruku do ohně, že je mi věrný.
    Co jiného bys chtěla slyšet? Lkát nad tím, že je manžel takový a makový a čekat jak roky utíkají? Je to Tvůj život a tak s ním nalož podle svého, ale čekáním "na nic" jen ztrácíš čas.