Jak na věc


nálev coleslaw

Silvestrovské pohoštění trochu jinak - připravte si crostini!

    10 + 1 receptů na okurkový nálev. •  Nakládané okurky jsou grunt. •  Okurky se zeleninou do bramborového salátu. • Plánujete děťátko? Zavařujte okurky. •  Recept na okurkový lák: vyberte si podle libosti. • Archivní recepty na lák „ze sešitu“. •
    Tak. Právě jsme naložili deset kilogramů okurek. K tomu padlo pár cibulí, dva celery a asi kilo mrkve. Máme jednatřicet různě velkých sklenic. Když vezmu tužku a papír, i se surovinami na nálev to vyšlo bratru na 250 korun (zohlednila jsem cenu zeleniny, kdybych ji musela kupovat, energii na zavaření nepočítám).
    Když už se „motáme“ kolem zavařování okurek, není moc práce navíc udělat si nějaké „strejčky“, například zavařit drobně nakrájené okurky, které pak využijeme třeba do bramborového salátu. Později to nesmírně urychlí práci – jen slijeme a je to. Dobře tak zužitkujeme přerostlé okurky nebo větší úrodu hadovek.
    Protože dost okurek rozdám, mám „rozhozeny sítě“ na sklenice v různých domácnostech, kde nezavařují. Podělím se s vámi i o jednu radu: Když nám někdo shromažďuje sklenice, musíme vzít všechno, co dává – jakoukoliv velikost – a poprat se s tím nadělením sami. Aby se na nás příště nevykašlal.


Desetitisíce receptů do vašeho mobilu a tabletu

     Hodnoty jsou vztaženy na jednu porci. DDD (doporučená denní dávka) je založena na průměrných hodnotách pro dospělého člověka o váze 70kg z vyhlášky č. 225/2008 Sb.
    Už několik let si nechávám „zdigitalizovat“ všelijaké sešity s recepty. Jak k té digitalizaci dochází, to je jiné téma. Ale když už to mám, proč neposlat dál? Tak přidávám ještě deset různých receptů na nakládané okurky, jak jsem je během let vystříhala z různých časopisů a novin.
    Když se děcko dostávalo do jistých let, vpálilo mi krutě: „Jedlas´ někdy domácí okurky? Víš, jak dobré je dělá Medvědova máma? Proč jen já musím jíst kupované? Tak se zeptej Medvědovy mámy, když to sama neumíš!“ 
    Do některých velkých sklenic přidám cibuli, mrkev a křen. Do jiných kousek čerstvé pálivé papričky. A do menších sklenic naložím nějaké „speciály“ – řezy, směs okurek s cibulí a paprikou, někdy s kouskem předvařeného květáku, s fazolovými lusky či troškou hrášku – co zahrada právě dává.  Tyto speciály dávám do menších sklenic, většinou padnou na utišení neodbytné chuti. (Své o tom vědí nastávající maminky.)


Přes 60800 receptů na jednom místě

    Naštěstí jsem věděla, kdo je Medvěd a jeho maminku jsem znala. A tím začala druhá éra mého zavařování. Už pokorná, bez experimentů, pěkně podle vyzkoušených receptů.
    Báječnou domácí konzervou je také zelenina do salátu. Dělám ji z okurek a předvařené mrkve s celerem. Do sklenice nasypu asi z 60 procent drobně nakrájených okurek, zbytek mrkev a celer napůl. Směs se hodí na rychlou přípravu salátů: bramborový salát, květákový salát, vajíčkový salát, luštěninový salát, kuřecí…
    Hadovky mám ve skleníku, ale nakládačky nepěstuji. Kupuji je obvykle na farmářských trzích od jihomoravských pěstitelů. Ti mají nakládačky „vychytané“, jejich vyšlechtěné odrůdy nehořknou, okurky jsou za dobrou cenu. Tak proč je aspoň trochu nepodpořit?
    Miluji vaření mobilní aplikace je jedna z nejobsáhlejších aplikací na českém trhu. Na nic nečekejte a stahujte nekonečnou zásobu receptů do vašeho mobilu!


Stačí se přihlásit nebo registrovat

    Bez kyselých okurek se v kuchyni obejdeme jen těžko. Podáváme je k hotovým jídlům, používáme je k přípravě bramborového salátů, neobešla by se bez nich studená kuchyně, mlsáme je jen tak – z nutkavé chuti. Spotřeba okurek je v průměrné české domácnosti taková, že se vyplatí naložit si je doma. Úspora se pohybuje v řádech stokorun, je to spočítáno.
    Jako novopečená hospodyňka jsem zavařovala jako ďas. A v protože v tu dobu jsem byla „ze všech nejchytřejší“ a se vším jsem si nejlíp věděla rady sama, bylo to zavařování věru kreativní. „K čemu recepty, pryč s nudnými a stále stejnými chutěmi!“ Nikdy nezapomenu, jak jsem vzala jednu svou originální směs na ochutnání „vyvdanému“ strýci, chemikovi a excelentnímu domácímu zavařovači. Vzal do úst jeden, druhý, třetí kousek ze sklenice. „To je velmi zajímavé, dívko. Jak jsi to dokázala? Chutná to všechno jako molitan s octem a chilli. A polyuretan se získá polyadicí diizokyanátů a dvoj – nebo vícesytných alkoholů za vzniku uretanové vazby.“ 


Červená řepa se sušenými švestkami

    Houby sterilujeme nejlépe do 24 hodin od nasbírání. Očištěné houby opereme, malé necháme vcelku, větší rozřízneme podélně na půlky nebo čtvrtky. Připravené houby předvaříme 5 – 7 minut v osolené a okyselené vodě ( na 1 l vody 20 g soli a 1 lžička kyseliny citrónové nebo octa, aby se houby vybělily). Potom houby ochladíme ve studené vodě, necháme odkapat, narovnáme do zavařovacích sklenic a dobře setřeseme. Prokládáme kořením a podle obliby přísadami. Zalijeme horkým nálevem tak, aby byly houby zcela ponořené. Sklenice uzavřeme víčky, dáme do zavařovacího hrnce s horkou vodou a sterilujeme. Po zahřátí na 98 stupňů při této teplotě sterilujeme 35 minut (sklenice 0,7 – 0,9 l), 25 minut (sklenice 0,3 –  0,5 l). Po ukončení sterilace hned skleničky se sterilovanými houbami vyndáme z hrnce a necháme vychladnout.
    Houby je nejlepší sbírat v ranních hodinách, protože po noci jsou vychlazené a déle potom vydrží. Měly by se zpracovávat do 1 dne po sběru a do té doby uložit na chladném místě. Houby jsou těžce stravitelné, ale zavařením se jejich stravitelnost zlepšuje.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00