Jak na věc


mořské proudy

III. Long Whirpool („Velký Vodní vír“)

    Pokud se dostanete do proudu v moři, nesnažte se přeplavat ho, ale chvíli počkejte, až mořské proudy zeslábnou, a poté ke břehu doplavte velkým obloukem. Zachovejte klid, nepropadejte panice, a kdyby bylo nejhůř, zamávejte na plavčíka. 
    Za mírné podnebí vděčí Evropa teplu, které přináší Golfský proud. Kdyby za ně měla platit, stálo by to ročně bilion dolarů. Přibližně stejné množství tepla, které nám Golfský proud přináší, by mohl vyrobit milion velkých elektráren.
    Někdo sílu a velikost vln měří podle toho, zda se už v moři koupají lidé. Může se ale jednat o tamější obyvatele, nikoliv o turisty. A domorodci, kteří se do moře chodí koupat od narození a rozeznají každičký záchvěv i vlnu, své zkušenosti rozhodně nemohou poměřovat s turisty, kteří k moři vyrazí jednou, dvakrát do roka. Pokud tedy v moři uvidíte lidi, ale vlny se vám budou zdát přesto divoké a velké, neskákejte do vody bezmyšlenkovitě. Nemuselo by se vám to vyplatit. 


VI. Downward Plume („Klesající Proud“)

    A obezřetní by měli být čeští turisté také v případě, že se rozhodnou vyzkoušet potápění. Sestup do hloubky moře není žádná legrace, neboť v ní mohou být nejrůznější mořské proudy i další nástrahy. Proto je třeba věnovat instruktáži maximální pozornost a na potápěčské výlety vyjíždět jen s osvědčenými a certifikovanými společnostmi. Jen tak si budete moct být jistí, že vám dovolenou u moře nic nezkazí. 
    Benjamin Franklin (byl tehdy ministrem pošt) tedy roku 1796 vypracoval mapu, která by usnadnila poštovním lodím plavbu. On také dal proudu jméno - předpokládal, že vzniká v Mexickém zálivu (Gulf of Mexico). Mýlil se ovšem, když se domníval, že hybnou silou je přebytek vody, kterou do zálivu vrhá "otec vod", mohutná řeka Mississippi. Ve skutečnosti vděčíme za dálkové vytápění Evropy rozdílu v teplotě vody a také vytrvale vanoucím pasátům, větrům, které tlačí Yucatánským průlivem do Mexického zálivu ohromné masy teplých vod Severorovníkového proudu. Voda se zde ještě více prohřívá až na 30 °C a hromadí se v takovém množství, že rozdíl hladiny Mexického zálivu oproti ostatnímu Atlantiku je až půlmetrový. To je mohutný impuls, a tak se Floridskou úžinou, širokou 200 km a kilometr hlubokou, valí 30 milionů metrů krychlových vody za sekundu rychlostí asi 10 km v hodině. Mimochodem, je to přibližně dvacetinásobně větší množství, než v témže okamžiku vtéká do moře z ústí všech řek světa.


IV. Tarai Current („Vířivá pánev“)

    Až po padesátou rovnoběžku lze Golfský proud sledovat z družic a snímkovat jej za pomoci termovize. Dále na severovýchod však teplota vody klesá, průběh proudu se komplikuje a viditelnost bývá horší, proto hlavní úkoly výzkumu přebírají plovoucí bóje, použitelné až do hloubky 2000 metrů. Jsou dálkově ovladatelné a vysílají naměřené údaje o teplotě, směru a rychlosti proudění. Signály přejímají speciální lodě nebo výzkumné stanice - dosah vysílaček bójí je až 3000 km.
    Přípravek Triphala je kombinací tří ájurvédských bylin na účinnou detoxikaci organismu přírodní cestou. Blahodárné účinky směsi bylin Amalaki, Vibhitaki a Haritaki jsou známy už více než 5000 let. Tato kombinace působí velmi pozitivně na celý trávicí systém, nervovou soustavu a psychický stav. Aktivujte svůj imunitní systém směsí bylin Triphala a vyhněte se mnohým nemocem, které souvisí s oslabenou imunitou organismu. Zbavíte se také únavy, vyčerpání a stresu.


MUDr. Uríková svým klientům...

    Co je to Golfský proud? Dlouho lidé netušili, že z Floridského průlivu se valí na severovýchod systém proudů dlouhý více než 10 000 km a dosahující až k břehům Nové země. Pravda, povšimli si jeho některých místních projevů. Poznámky o neobvyklém proudění je možné nalézt i v denících Kryštofa Kolumba. Juan Ponce de León pozoroval 22. dubna 1513, že při plavbě kolem Floridy unáší jeho tři lodě proud k severu, ač měly dobrý vítr a mířily pod plnými plachtami k jihu. Roku 1606 zjistil francouzský přírodovědec Lescarbot, že mořské vody u Nového Foundlandu jsou o deset stupňů teplejší, než předpokládal, což mělo pro posádku nemilý důsledek - pivo v sudech se následkem zvýšené teploty zkazilo a museli je vylít.
    Golfský proud však není jednolitá řeka, to dokázal už M. F. Maury, který jako první podrobně zmapoval mořské proudy v polovině minulého století (první mapu vydal v roce 1847). Podrobné mapování a vysvětlování pozoruhodně rychlých proměn tohoto jevu, pro život Evropy tak významného pokračuje dodnes. Oceánografové neustále sledují dění v proudu pomocí množství automatických bójí.
    Medúzy a jejich chapadla patří mezi další nebezpečí, která na turisty číhají v moři. Kdo zažil popálení medúzou, ví, že se nejedná o nic příjemného. Mořský žahavec se člověka dotkne svými chapadly, která naleptají kůži a způsobí popáleninu. Pro běžného plavce popálení nebezpečné není, problém to může být pro alergiky, pro které může být žahnutí i život ohrožující. Na turistických plážích plavčíci na medúzy obvykle upozorňují žlutou vlajkou nebo speciálními cedulemi. 


ROZINKY černé RAW - sušené na slunci 250g

    Cesta vodních mas k evropským břehům není jednoduchá. Musí překonat obrovskou překážku v podobě Středoatlantského hřbetu, nejdelšího pohoří na světě, které přehrazuje Atlantik od Islandu až po jižní polární kruh. Jeho výška místy dosahuje až 4500 metrů nad úrovní hlubokomořských pánví. proto se například na východ od Floridy vytvořilo pozoruhodné Sargasové moře, oblast, kde teplá voda pomalu rotuje a vytváří tišinu příhodnou pro rozvoj mořských řas.
    A nebezpečí v moři ještě zdaleka nekončí. Dalším živočichem, který může plavce nepříjemně překvapit, je mořský ježek. Tento malý živočich, kterému se lidově říká ježovka, patří mezi mnohoštětinatce. Pokud člověk na mořského ježka, mořskou hvězdici nebo jiného mnohoštětinatce šlápne, do nohy se mu zabodnou jehlice, které se odlomí a zůstanou v těle. Zároveň s nimi se do těla dostává jed, který způsobuje palčivou bolest, otok a zarudnutí.  
    Po celoročním těšení se na moře je jasné, že první věc, kterou by chtěl člověk po příchodu na pláž udělat, je skočit do moře. Na pláži byste ale naopak nejprve měli zkontrolovat mořské vlny, respektive jejich velikost a podle toho se rozhodnout, zda do moře půjdete. Na značených plážích se používají následující ukazatele:
    Tyto stránky jsou určeny všem, kdož se zajímají o historii a výsledky námořní plavby, zejména pak těm, kteří se o její dobré výsledky a pověst zasloužili svojí prací na námořních lodích.


Mořské vlny a mořské proudy potrápí i zkušené plavce

    Léto ještě zdaleka nekončí a možná patříte mezi ty, kteří si vysněnou dovolenou u moře teprve dopřejí. Moře ale není klidný rybník a v tmavomodrých hloubkách se mohou ukrývat nejrůznější nebezpečí, která by vám nebo vašim blízkým mohla snadno znepříjemnit zasloužený pobyt. Která to jsou a jak se jim vyhnout, si ukážeme v následujícím článku.
    Proč je věnováno tolik úsilí zjišťování teploty Golfského proudu? Výkyvy intenzity a teploty proudu jsou významnější, než si většina lidí myslí. Severní Atlantik, to je kotel, ve kterém se vaří počasí pro celou Evropu a hodnou část Asie. Každou změnu v Mexickém zálivu tedy poznáme na počasí u nás doma, na nadbytku nebo nedostatku srážek, na chladném nebo teplém létě, kruté či mírné zimě. Je tedy třeba, abychom měli o dálkovém topení našeho kontinentu co možná největší množství informací.


Nebezpečí, co číhají v moři: Ohrozit vás mohou medúzy i mořské proudy

    Jsou jich tisíce, kteří na moři trávili dlouhé roky a někteří často celý svůj aktivní život věnovali tomuto náročnému povolání a v současně době rožívají konečně celý čas ve společnosti svých blízkých, rodin i kamarádů, ať již na zaslouženém odpočinku, či našli uplatnění v tuzemských organizacích. Stovky však dále pokračují v tradici námořníků na cizích lodích zahraničních rejdařů, nebo se věnují činnosti s námořní dopravou spjatých, především zajišťováním námořních přeprav na cizí tonáži pro české i zahraniční organizace.
    U Hebrid se odděluje silný proud Irmingerův, směřující k Islandu a do Grónského moře, zatímco Severoatlantský proud proniká do Severního ledového oceánu a ohřívá i Barentsovo a Bílé moře. Hranici plovoucích ledů, na západě zasahující až k Novému Skotsku, zatlačuje až ke Špicberkám. Jižní větev proudu však vůbec nepronikne do tak vysokých zeměpisnách šířek. Obrací se k jihu, ohřívá pobřeží Francie a Španělska a pod jménem Kanárský proud se pod vlivem pasátů obrací zpět k americkým břehům. Tak se koloběh uzavírá.


Tekutý prostředek na vlnu a barevné prádlo 2,5l EQUO

    Golfský proud nejprve kopíruje pobřeží Floridy a Karolíny, ale již u mysu Hatteras potkává silného protivníka. Je jím studený Labradorský proud. Rozdíl teploty je více než 10 °C - obě vodstva se nemísí, naopak, podle zbarvení vody lze velmi snadno rozeznat hranici mezi nimi. Labradorský proud má vodu lahvově zelenou, Golfský tmavomodrou. Golfský proud, posílený Antilským proudem, se zvolna vzdaluje od břehů, vytváří víry a protiproudy (často o rychlosti až 36 km/h) a míří k Velké novofoundlandské lavici. Tato oblast právě díky přílivu teplých vod proslula velmi častým výskytem hustých a vytrvalých mlh. Odtud jej už mohutný Labradorský proud vytlačuje na východní stranu Atlantiku - Golfský proud zde dostává jiné jméno - Severoatlantský proud. Blíží se k Evropě a dál se dělí.
    Se stavem vln souvisí ještě jeden ukazatel a to mořské proudy. Problém nastává, když se plavec dostane do zpětného mořského proudu. Takový proud může mít až 30 metrů a má neuvěřitelnou sílu, kterou se svépomocí podaří překonat jen málokomu. Většina lidí udělá jednu zásadní chybu. V panice se snaží plavat ještě rychleji zpět ke břehu, a zatímco je proud odnáší dál a dál, oni si ubírají síly.


Medúzy v moři a první pomoc při žahnutí medúzou 

    První pokusy o zmapování proudů v Atlantiku pocházejí z let 1663 a 1678, kdy B. Varenius a I. Vossius rozpoznali dva okruhy proudů, a A. Kircher dokonce vytvořil mapu, která do jisté míry vystihla skutečnost. První použitelnou mapu, na níž se ovšem Golfský proud podobá široké řece tekoucí napříč oceánem, vypracoval Benjamin Franklin. Přešetřoval totiž na popud celního úřadu mladého amerického státu stížnost na poštovní lodě, které se cestou z Evropy o čtrnáct dní opožďovaly. Až velrybáři mu objasnili příčinu - ti totiž Golfský proud dobře znali, protože velryby se jeho teplým vodám vyhýbaly. Velrybáři je samozřejmě sledovali, a dostávali se tedy do amerických vod dříve. Naproti tomu poštovní lodi pluly přímo středem Golfského proudu a to bylo příčinou jejich zpoždění.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0024:00:00