Jak na věc


metro praha mapa

Tajemství výchovy: Na přání diváků

    Pražské metro a jeho radiální systém zajišťuje dopravu do hlavních sídlišť velkoměsta (Jižní město, Jihozápadní město a další) a historického centra. Navazuje na něj systém tramvají i autobusů. Obě sítě byly v minulosti postupně upravovány tak, aby se staly tzv. „napaječi“ metra.
    Proto lze sledovat největší obraty cestujících hlavně v těch stanicích, kde je možný přestup na povrchovou dopravu (I. P. Pavlova – 21 700 cestujících v ranní špičce, Můstek – 55 000, Florenc – 47 200, Dejvická – 30 300).
    Bezbariérový přístup do metra lze využít pouze na 38 stanicích z celkových 58. To je způsobeno zastaralostí architektonické koncepce některých stanic, u kterých se vůbec nepočítalo s přepravou osob se zdravotním postižením. Technicky je tato stránka řešena pomocí výtahů a schodišťových plošin. Přehled bezbariérových stanic na jednotlivých trasách naleznete na jejich příslušných podstráních tohoto webu – Trasa A, Trasa B a Trasa C, nebo na Mapě metra.
    Současný plán je vystavět tuto novou linku metra ve dvou etapách. Ta první by spojila stanice Pankrác (leží na lince C) a Depo Písnice, čítala by 8 stanic a její délka by přesahovala 10 kilometrů. Druhá etapa výstavby by linku protáhla jen o dvě stanice a napojila linku D na linku ve stanici Náměstí Míru.


Definice cestujících na základě jejich věku

    Pražské metro dnes tvoří celkem tři linky, a to trasa metra A (zelená), trasa metra B (žlutá) a trasa metra C (červená). Celkem měří okolo 65 kilometrů a najdeme zde na 58 stanic, z čehož 3 jsou přestupní (dvojité). Konkrétně pak Můstek, Muzeum a Florenc, které najdeme v centru města. Nejdelší a na zastávky nejpočetnější je trasa B, jejíž délka je takřka 26 kilometrů a má 24 zastávek. Po ní následuje trasa C s necelými 23 kilometry a 20 zastávkami. Nejkratší je trasa A měřící 17 kilometrů se 17 zastávkami.
    Doména Metropraha.eu byla zakoupena se slevou přes wedos sleva. Tu lze kromě nákupu domén aplikovat též na nákup webhostingu, u kterého je procentní zvýhodnění oproti standardním cenám ještě daleko výraznější a zpravidla tak lze v tomto případě ušetřit minimálně polovinu nákladů.
    Vzhledem k vysoké vytíženosti pražské metro vypravuje v ranní špičce 445 vozů, v sedle 254 a o víkendech 165. V dopravních špičkách byly velmi krátké intervaly již od 70. let, moderní zabezpečovací zařízení od 90. let 20. století umožnilo další zkrácení.


Metro Praha - jízdní řádyTrasa B

     Jako první byla v polovině roku 1974 do provozu uvedena trasa C, která měla v té době pouhých devět stanic (pro zajímavost uveďme, že Budapešť se zprovoznění svého metra dočkala již v roce 1896). O čtyři roky později byla zprovozněna trasa A. Jako poslední se svého otevření dočkala trasa B, která se veřejnosti zpřístupnila v roce 1985. Všechny trasy byly v průběhu let prodlužovány, aby vyhověli potřebám nově vznikající výstavby v rozrůstající se Praze. V tomto ohledu se na rozvoji metra pracuje i v dnešní době, kdy je plánováno a připravováno jeho prodlužování a otevíraní nových tras. Pro pražskou MHD bude metro i v budoucnu klíčovou dopravní páteří.
    Metro v Praze představuje pro toto hlavní město nezbytnou součást městské hromadné dopravy, bez které by prakticky nebylo možné obsluhovat počet obyvatel a návštěvníků v metropoli. Ročně ho využije téměř 600 milionů pasažérů, což znamená, že každý den všechny linky obslouží průměrně přes 1,6 milionu cestujících. Jen pro zajímavost, nejvytíženějšími stanicemi jsou I. P. Pavlova a Dejvická, kterými za den projde bezmála 120 tisíc lidí. Nejvytíženějšími úseky jsou pak Vyšehrad – I. P. Pavlova a Vyšehrad – Pražského povstání, které využije okolo 290, respektive 280 tisíc přepravovaných denně.
    2. Největší vzdálenost mezi dvěma stanicemi je 2748 metrů a jedná se o trasu mezi stanicemi Kobylisy a Nádraží Holešovice. Naopak nejkratší je vzdálenost mezi stanicemi Muzeum C a Hlavní nádraží, a to 425 metrů.


14. sjezd KSČ: 14. sjezd KSČ - Hájek, Brežněv

    Výstavba nových tras a stanic metra je jedním z nejdiskutovanějších témat v rámci komunální politiky prakticky všech světových metropolí a Praha není v tomto ohledu výjimkou. Nutno však podotknout, že se zároveň jedná o jeden z nejnákladnějších, nejsložitějších a nejdlouhodobějších stavebních projektů svého druhu, a proto je často spojen s celou řadou změn, přerušováním výstavby a odkládáním zprovoznění. Ať tak či onak i v Praze existují projekty na rozšíření metra, a to v různých fázích přípravy.
    Kapacita prvního depa pro vozy metra byla plánována na 160 až 180 vagónů. Komplex se měl rozkládat na 14,5 ha a měl zahrnovat mycí halu, remízovací halu a halu oprav.
    O této lince se podobně, jako je tomu u linky D, mluvilo již před revolucí a znovu se její výstavba probírala na začátku milénia, kdy Praha zvažovala kandidaturu na pořádání letních olympijských her v roce 2020, z čehož nakonec sešlo. V současnosti není její výstavba aktuální a není známé ani její přesné vedení. Již od začátku je však plánována jako trasa okružní, čímž by měla z hlediska praktičnosti dopravy metrem doplnit stávající radiální systém pražského metra.


Metro Praha - jízdní řádyTrasa C

     Intenzita provozu se liší podle toho, o jakou jde trasu, jaký je den a jaká je denní doba. Nejčastěji jezdí soupravy od pondělí do čtvrtka na lince C. Nejméně často pak na lince A v neděli. Obecně se intervaly pohybují mezi 1 až 10 minutami, ale většinou jezdí soupravy v odstupech 3 – 5 minut. Konkrétní jízdní řády pro jednotlivé stanice pak naleznete na stránkách jízdních řádů pro dané linky – Jízdní řády trasa A, Jízdní řády trasa B a Jízdní řády trasa C.
    Metro Praha dohromady obsahuje 58 stanic (3 z nich jsou přestupní) propojených cca 65 kilometry převážně podzemní železnice. Metro jezdí od 4-5 hodin ráno až přibližně do půlnoci.
    První úvahy o výstavbě této trasy spatřily světlo světa již několik let před sametovou revolucí a tehdy byla její zvažovaná podoba pochopitelně výrazně jiná, než jakou má stávající projekt, přičemž ten byl již v roce 2013 schválen magistrátem hlavního města a tudíž by se mělo teoreticky jednat o konečnou podobu. Se zahájením výstavby samotné se počítá na rok 2017, avšak opoždění není nepravděpodobné. S uvedením do provozu se pak nepočítá dříve než v roce 2022.
    Depo Písnice – Písnice – Libuš – Nové Dvory – Nemocnice Krč – Nádraží Krč – Olbrachtova – Pankrác (přestupní stanice na linku C) – Náměstí bratří Synků – Náměstí Míru (přestupní stanice na linku A)


Metro Praha - jízdní řádyTrasa A

    V případě krátkodobých jízdních dokladů (30 minut až 3 dny) je za dospělou považována osoba starší 15 let. U dlouhodobých jízdenek (měsíc až rok) je to osoba starší 19 let.
    1. Nejhlouběji položená stanice je Náměstí Míru a nachází se celých 53 metrů pod zemí. Najdeme zde současně také nejdelší eskalátor, který je dlouhý přes 87 metrů.
    Za studenta je považován ten, kdo presenčně absolvuje studium na škole, která má akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a je schopen tuto skutečnost doložit potvrzením o studiu, jehož věk je mezi 19 a 26 lety a má příslušný studentský průkaz.
    Více oficiálních informací o lince D naleznete na webu novemetro.cz zřízeném společností Metroprojekt a DPP Praha, nebo na příslušné stránce české Wikipedie.


Pražská kronika: První vagon metra

    V rámci integrované městské dopravy je Praha a její okolí rozdělena na dvě zóny – vnitřní městskou a vnější příměstskou. Městská zóna je označována písmenem P, Příměstská pak číslicí 0. Vnější zóna 0 je pák dále dělena na sedm pásem (značeny 1 až 7) v závislosti na tom, jak daleko od Prahy se nalézají. Mimo to je zde ještě speciální zóna B, kterou jsou označovány úseky ležící na rozmezí mezi tarifními pásmy P a 0.
    Tento web je zájmový projekt zabývající se městskou hromadnou dopravou v Praze, především pak dopravou pomocí metra. Není vlastněn ani provozován Dopravním podnikem hlavního města Prahy. Jakožto nezávislý web nejsme schopni garantovat, že veškeré zde uvedené informace jsou vždy a za všech okolností aktuální (byť se o to snažíme) a proto je nepovažujte za závazné.
    V rámci dopravy území P lze využívat následující dopravní prostředky: metro, tramvaje, autobusy číslo 100 až 299 a 501 až 599, pozemní lanovou dráhu na Petřín, lodní přívozy a některé železniční úseky. U zóny 0 jsou to pak autobusové linky 300 až 399 a 601 až 620 a některé železniční úseky.
    Je to nejrychlejší způsob, jak se dopravovat po městě a denně obslouží více než 1 milión cestujících, což jím dělá sedmé nejvytíženější metro v Evropě.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00