Jak na věc


lady popular sk modna arena

Lady v časech SSSR nabízely na západě i výbavu, o níž na východě šlo leda snít

    Exemplář nabízený v Bělorusku pohání 1,3litrový motor s karburátorem o výkonu 65 koní, auto najelo přes 115 tisíc kilometrů. „V městském cyklu je řízení velmi příjemné. Stroj funguje dobře, není cítit žádné trhnutí, změna rychlosti probíhá hladce,“ chválí Andrej zvláštní provedení a nabízí jej dalšímu majiteli za 3 250 tamních rublů, něco přes 35 tisíc Kč. Možná je příliš levný - na západě je taková věc docela ceněnou raritou a jediná, kterou dnes najdete v prodeji, představuje zachovalejší model krémové barvy stojí v Nizozemsku. Ojetý žigulík s voličem automatu na středovém tunelu a nájezdem 38 476 kilometrů vyjde na 5 000 Eur (130 tisíc Kč). Není to málo, ale i to je nakonec dopad centrálně plánovaného hospodářství - neschopnost reagovat na poptávku dokáže učinit vzácnost i z něčeho jinde naprosto obyčejného...
    Ale zpátky do komunistického východu. I když konkurence neexistovala, místní zřízení stále chtělo využít toho, že auta dokáže vyrobit levně a toužilo je výhodně prodat na západě v „tvrdé měně”. Tak se stalo, že zatímco u nás jste si nemohli pořádně koupit ani onu Škodu 130 v základním provedení, na západě šlo bez čekání pořídit i model 135 GLi se vstřikováním paliva, který mohl mít i výbavu jako hliníková kola a další u nás nedostupné prvky. Stejná praxe panovala i ve zbylých zemích komunistického bloku a o jednom jejím pozoruhodném projevu se nyní dozvídáme v případě Lady.
    Pikantní je, že Lady pro přenos výkonu používaly třístupňový automat původem od General Motors, tedy „kapitalistického výrobce” - možná proto přímo Sověti nechtěli mít s jeho zabudováváním nic společného. Ať už to bylo jakkoli, „automatická” Lada je té doby je dnes velmi vzácný úkaz. V případě VAZu 2103 se hovoří o stovce vyrobených aut, jiných typů stěží bude podstatně více.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00