Jak na věc


kudy z nudy tento víkend ostrava

Diskuze : Hlavní : Péče o seniory

    Obecný mustr zrodu tuzemské punkové kapely naplňuje i plzeňská parta Kudy kam. Vznikla na podzim 1987 v jednom z místních hostinců a ani její samotní členové si už nepamatují v kterém, neboť jich v té době navštěvovali kvanta; název vymyslel Chajda, přičemž inspiraci mu k němu dodalo nejspíš nadbytečné množství vypitého piva. Dohromady dal mladé rebely společný zájem o hudbu skupin nové vlny a punku – obdivovali Jasnou Páku, Visací zámek, a v neposlední řadě byl impulsem pro založení souboru i koncert německých Die Totenhosen na průserovém festivalu „za mír“ v plzeňském Lochotíně.
    Tomáš „Chajda“ Jícha (g, voc), Jiří „Vaňour“ Vaňourek (ds, voc) a Jakub Šrogl (bg) se prostě chtěli prezentovat podobným přímočarým a jednoduchým rockem, v jehož textové složce by se dal vyjádřit nesouhlas s tehdejším společenským systémem, což punk splňoval zcela bezezbytku. „Od jednotného stylu jsme se odchylovali v podstatě každý půlrok – čas ukázal, že jsme trefnější název nemohli vymyslet,“ říká dnes (2002) Chajda. A podle toho to také vypadalo. Úplně na začátku, protože se přátelili s bubeníkem Jožžinem (zemřel 1987), chtěli Kudy kam hrát podobně jako jeho bývalá kapela Zastávka Mileč, jenomže při svém hráčském lemplovství, zněli prostě příšerně utahaně.


Existuje přátelství mezi mužem a ženou?

    Pak se přes Vaňoura skamarádili s místní HC úderkou O.P.M., s kterou se začali dělit o zkušebnu a aparát, a je pochopitelné, že nutně museli načmuchat i něco ze stylu, kterým se O.P.M. prezentovali. Navíc když O.P.M. museli na podzim 1988 skončit (dva členové skupiny odešli na vojnu) jejich basák Petr Janeček s Kudy kam hrál asi tři čtvrtě roku na baskytaru – dosavadní „čtyřstruňák“ Šrogl byl tehdy nucen obsluhovat druhou kytaru. V tom čase by Kudy kam bylo možné považovat téměř za HC kapelu, neboť fungovalo zaklínadlo „čím rychleji, tím lépe“. Z této „janečkovské“ doby pochází také první demo skupiny „Poslední šance“. Ani období „pekelné rychlosti“ skupině však dlouho nevydrželo – písničky neměly nápad a nezněly tak jak by měly. Janeček skončil, Šrogl se vrátil k baskytaře a opět následoval návrat k pomalejší a melodičtější muzice ála Znouzectnost (tentokrát s již stále se zlepšující instrumentální výbavou a s vícehlasými vokály), která by se dala nazvat jako jakýsi „bigbít“ punk. A v
    Písničky nejprve skládal bubeník Vaňour, později se stal jeho rovnocenným partnerem i Chajda. Koncertů skupina do konce roku 1989 moc neodehrála – většinou vystupovala na neoficiálních punk-undergroundových akcích a to povětšinou v Západních Čechách (např. Sokolovsko) a nebo přímo v Plzni, většinou ve vysokoškolských klubech. Z předlistopadového období je asi nejzáslužnějším počinem skupiny demo „V lidu je síla“, které obsahovalo jedny z nejodvážnějších textů, které se v českém punku doposud objevily.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0048:00:00