Jak na věc


kudy z nudy masarykova olomouc

Diskuze : Peníze a bydlení : Matky samoživitelky

    Písničky nejprve skládal bubeník Vaňour, později se stal jeho rovnocenným partnerem i Chajda. Koncertů skupina do konce roku 1989 moc neodehrála – většinou vystupovala na neoficiálních punk-undergroundových akcích a to povětšinou v Západních Čechách (např. Sokolovsko) a nebo přímo v Plzni, většinou ve vysokoškolských klubech. Z předlistopadového období je asi nejzáslužnějším počinem skupiny demo „V lidu je síla“, které obsahovalo jedny z nejodvážnějších textů, které se v českém punku doposud objevily.
    Tomáš „Chajda“ Jícha (g, voc), Jiří „Vaňour“ Vaňourek (ds, voc) a Jakub Šrogl (bg) se prostě chtěli prezentovat podobným přímočarým a jednoduchým rockem, v jehož textové složce by se dal vyjádřit nesouhlas s tehdejším společenským systémem, což punk splňoval zcela bezezbytku. „Od jednotného stylu jsme se odchylovali v podstatě každý půlrok – čas ukázal, že jsme trefnější název nemohli vymyslet,“ říká dnes (2002) Chajda. A podle toho to také vypadalo. Úplně na začátku, protože se přátelili s bubeníkem Jožžinem (zemřel 1987), chtěli Kudy kam hrát podobně jako jeho bývalá kapela Zastávka Mileč, jenomže při svém hráčském lemplovství, zněli prostě příšerně utahaně.


Nechcete udělat nový design Rodiny.cz?

    Pak se přes Vaňoura skamarádili s místní HC úderkou O.P.M., s kterou se začali dělit o zkušebnu a aparát, a je pochopitelné, že nutně museli načmuchat i něco ze stylu, kterým se O.P.M. prezentovali. Navíc když O.P.M. museli na podzim 1988 skončit (dva členové skupiny odešli na vojnu) jejich basák Petr Janeček s Kudy kam hrál asi tři čtvrtě roku na baskytaru – dosavadní „čtyřstruňák“ Šrogl byl tehdy nucen obsluhovat druhou kytaru. V tom čase by Kudy kam bylo možné považovat téměř za HC kapelu, neboť fungovalo zaklínadlo „čím rychleji, tím lépe“. Z této „janečkovské“ doby pochází také první demo skupiny „Poslední šance“. Ani období „pekelné rychlosti“ skupině však dlouho nevydrželo – písničky neměly nápad a nezněly tak jak by měly. Janeček skončil, Šrogl se vrátil k baskytaře a opět následoval návrat k pomalejší a melodičtější muzice ála Znouzectnost (tentokrát s již stále se zlepšující instrumentální výbavou a s vícehlasými vokály), která by se dala nazvat jako jakýsi „bigbít“ punk. A v
    Obecný mustr zrodu tuzemské punkové kapely naplňuje i plzeňská parta Kudy kam. Vznikla na podzim 1987 v jednom z místních hostinců a ani její samotní členové si už nepamatují v kterém, neboť jich v té době navštěvovali kvanta; název vymyslel Chajda, přičemž inspiraci mu k němu dodalo nejspíš nadbytečné množství vypitého piva. Dohromady dal mladé rebely společný zájem o hudbu skupin nové vlny a punku – obdivovali Jasnou Páku, Visací zámek, a v neposlední řadě byl impulsem pro založení souboru i koncert německých Die Totenhosen na průserovém festivalu „za mír“ v plzeňském Lochotíně.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00