Jak na věc


kalous ušatý mláďata hlas

Bílá místa biodiverzity

    Kalous ušatý (Asio otus) je stálý, pravidelně hnízdící pták z řádu sovy, velký asi 30-40 cm (jako holub). Během dne spí v koruně stromu, na lov odlétá večer při stmívání. V zimě často kalousi žijí společně v malých skupinách - jsou známa nocoviště (zejména parky a hřbitovy), kde přes den na stromech pravidelně odpočívají i desítky ptáků[1].
    Biologie a ekologie: Druh obývající jehličnaté a smíšené lesy všech poloh. Hnízdo si nestaví, ale využívá starých hníz po jiných ptácích (straka, káně, vrána...) nebo dokonce i hnízdo veverek. Námluvy mezi samcem a samicí probíhají na začátku jara. Samice pak klade 4-6 vejec a to pouze jednou ročně. Samec na snůžce nesedí, stará se však o samici a později i o mláďata. Jelikož klade samice vejce postupně a ihned je zahřívá, vysyktují se na hnízdě jedinci větší a starší a jedinci menší a mladší. Potravou kalouse ušatého jsou drobní savci (myši, norníci...), menší druhy ptáků, obojživelníci, hmyz a někdy i druhy větší, jako jsou zajíci, veverky nebo křečci. Jde o noční a soumračný druh. Ve dne se ukrývá přitisknutý k větvi stromu se vztyčenými oušky. V zimním období nocuje více jedinců (často desítky) společně.


Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

    Hlas: Kalousi se ozývají pouze v první polovině roku. Ke konci zimy a na začátku jara obhajují samci svá teritoria monotonním houknáním (nahrávka zde). Houkání kalouse je podobné houkání výra velkého (Bubo bubo), ale je mnohem tlumenější a častěji opakované. Později je možné slyšet hlasy mláďat žadonících o potravu prosebným a pronikavým pískáním (nahrávka zde).
    Samec vydává poměrně tiché, opakující se „hú“, v toku (únor - duben) klape zobákem a tleská křídly. Samice se ozývá jen zřídka, její hlasový projev se podobá pískání na hřeben. Mláďata se ozývají naříkavým kolísavým pískáním. Kalous v nebezpečí klape zobákem.
    Samice snáší vejce obden. Plnou snůšku tvoří 3 - 7 bílých zakulacených vajec ze kterých se mláďata líhnou po 27 - 28 dnech inkubace. Protože samice zpravidla zasedá na první, či druhé vejce, bývá mezi mláďaty dobře viditelný věkový rozdíl. Na vejcích sedí pouze samice, potravu nosí oba rodiče. Mláďata se rozlézají z hnízda ve věku 3 - 4 týdnů, dokážou s pomocí zobáku obratně šplhat, ukrývají se v hustých porostech keřů a stromů. Vzletnosti dosahují ve věku cca 5 týdnů. Osamostatňují se ve věku 6 - 7 týdnů.


Příručka první pomoci pro myslivce

    Redakce ani autor tohoto webu nezodpovídá za správnost ani původ uveřejněných referátů. Referáty, seminárky a maturitní otázky jsou zde díky dobrovolnosti majitele webu a příslušných autorů. Jakékoliv užití obsahu stránek nebo jeho části bez souhlasu vlastníka autorských práv je zakázáno, pokud není uvedeno jinak.
    Rozšíření: Kalous ušatý obývá většinu Evropy, severní Afriku (Maroko) a střední Sibiř. Můžeme jej pozorovat i v Severní Americe.
    Obličej kalouse ušatého má oválný tvar, nápadné je bílé peří v závoji kolem očí, které tvoří písmeno X. Důvodem druhového názvu "ušatý" jsou dlouhá pera kolem uší. Uprostřed hlavy jsou žlutočervené oči. Samice jsou na přední straně těla nepatrně tmavější.
    Hnízdí převážně v otevřené zemědělské krajině a v údolních nivách (břehové porosty, remízky, stromořadí, staré sady), méně často ve vyšších polohách a při okrajích lesa. Kalousi nejsou nijak výrazně teritoriální, v příhodných biotopech může hnízdit i více párů v malé vzdálenosti. Vlastní hnízdo nestaví, používají opuštěná hnízda jiných ptáků, nejčastěji strak, vran a kání. Bylo zaznamenáno i hnízdění na zemi. Hnízdí v průběhu března až června jedenkrát ročně.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00