Jak na věc


japonský příkop

stránky publicisty Jana A. Nováka

    Při minulých expedicích tohoto programu vědci získali data z hloubek okolo 6 tisíc metrů, která ukázala, že vliv hlubokomořských usazenin na koloběh uhlíku, obsah skleníkových plynů v atmosféře a tím i na klima, je mnohem větší, než se dosud soudilo. Nyní chtějí porovnat výsledky získané v menších hloubkách s poměry na dně Marianského příkopu.
    "Hlubokomořské příkopy sice zabírají jen asi 2 procenta oceánského dna, domníváme se však, že přesto hrají velkou roli při zachycování uhlíku a mají tedy vliv na změny klimatu, " vysvětluje vedoucí expedice Ronnie Glud z University of Southern Denmark. "Fungují zřejmě jako jakási past, v níž se zachycují organické látky produkované rybami, řasami a dalšími organismy v menších hloubkách. Zastoupení různých organických látek v sedimentech nám dá obraz o poměrech mezi oxidem uhličitým a kyslíkem v atmosféře i oceánu během uplynulých tisíciletí a o tom, jak probíhal globální uhlíkový cyklus."


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
7687
cache: 0024:00:00