Jak na věc


hraniční přechod halámky kamiony

O hranicích a hraničních kamenech

    Přihlaste se k odběru e-mailů a my vám budeme pravidelně zasílat informace o našem spolku a připravovaných akcích. Odesláním tohoto formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
    V současné době se dochované hraniční kameny vyskytují téměř výhradně v lesích. Drtivá většina kamenů v polích byla zničena při scelování pozemků v padesátých letech 20. století. Území Chřibů je výjimečné tím, že zde hranice mezi mnoha různými panstvími procházely zalesněným územím. Díky tomu se zde dodnes setkáme s velkým množstvím rozmanitých hraničníků. Problematika jejich ochrany není jednoduchá ani dnes, kdy jsou tyto drobné památky vystaveny na jedné straně nebezpečí poškození lesní technikou, na straně druhé se stávají kořistí zlodějů. Cílem spolku Po hranici je omezit tato rizika a zachovat hraniční kameny na jejich původních stanovištích, neboť jen tam působí tyto památky přirozeně a neztrácejí svoji vypovídací hodnotu.


Hraniční kameny ve Chřibech a blízkém okolí

    Většina zdejších velkostatků byla držena soukromými vlastníky, tj. šlechtou. Byla zde však i panství spravovaná církevními institucemi – panství velehradského kláštera a panství Zdounky, které od roku 1636 drželi ve svých rukou jezuité. Svobodným městem vlastnícím svůj deskový statek bylo královské město Kyjov.
    Až do poloviny 19. století plnila panství funkci nejnižších správních jednotek. Vlastník panství vykonával soudní, berní a politicko-policejní správu nad svými poddanými. Menší velkostatky často vlastní soudní pravomoc neměly. Ta byla v takových případech vykonávána některým významnějším sousedním panstvím. Pro panství malého územního rozsahu, zpravidla bez soudní pravomoci, se vžilo označení statek.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00