Jak na věc


homocystein detašovaná pracoviště brno

Civilizační nemoci a homocystein

    Snížit příjem masa, mléka i masných a mléčných výrobků, a současně zvýšit příjem zeleniny, zejména listové. Mělo by platit pravidlo, že čím více masa a mléka, tím více zeleniny a ovoce. Je dobré také vědět, že rostlinné bílkoviny jsou pro nás dva- až třikrát příznivější při tvorbě homocysteinu oproti bílkovinám živočišným. Dbát na dostatečný přísun kyseliny listové, vitamínů B6, B12, případně B2 v běžné stravě, ale i v tabletách, nejlépe po poradě s lékařem.
    I mírné zvýšení koncentrace však představuje (nezávisle na koncentraci cholesterolu) riziko srdečního a cévního onemocnění, poruchy srážení krve, což vede ke vzniku trombů a infarktů. Vyvolává poruchy ve vývoji a funkcích nervové soustavy. Patrně ovlivňuje i růst nádorů.
    Třicátý pátý rok života je ona mez, kdy bychom již měli vážně začít přemýšlet o svém způsobu života a přestat si zahrávat se zdravím. V této době totiž začínají poruchy, které se ještě navenek nijak neprojevují. Jen občasná únava, tu a tam nějaká pobolívání, která přejdou „sama od sebe“, protože dosud mladý a silný organizmus to překonává celkem dobře. Ale na problém již máme tak zvaně „zaděláno“ a začíná tikat časovaná bomba, která sice nemusí, ale může explodovat. Záleží na tom, jak žijeme dále. Přibližně v padesáti letech už bývá jasno.


Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

    Být zdravý není žádný zázrak. Být zdravý je normální. Tedy jen za předpokladu, že zdraví momentálně jsme. Přesto i ti zdraví málokdy mohou říci, že jsou 100 % zdraví, že je nic netrápí, nebolí, že ⇒
    Homocystein patří mezi jednoduché aminokyseliny a vyskytuje se v buňkách a tělesných tekutinách živých organizmů. Od většiny aminokyselin se homocystein liší tím, že není součástí bílkovinných molekul, což znamená, že není přítomen v potravě. Vzniká teprve v buňkách z aminokyseliny methioninu. Zdravý člověk má koncentraci homocysteinu v krevní plazmě ve srovnání s jinými aminokyselinami nízkou.
    Slýcháme to dnes a denně, všude na nás útočí volné radikály. Jsou opravdu tak nebezpečné? Ano i ne. Volné radikály v našem těle vznikají neustále jako vedlejší produkty metabolismu a dýchání. Nemají ⇒
    Když je homocystein natolik prospěšný, co je na něm potom tak špatného? Připomínám již dříve zmíněnou „jedovatost“. Jestliže dojde k přebytku homocysteinu, jeho vysoká chemická aktivita přechází v agresivitu. Poškozuje životně důležité enzymy – oslabuje nebo úplně vyřazuje jejich funkce a podněcuje vznik nebezpečných volných radikálů.


60 MINUT PRO VYŠETŘENÍ I VÝSLEDKY

    Bezvadný chod všech procesů v lidském těle zajišťují enzymy, které můžeme bez nadsázky nazvat „zdroje života“. Mají vliv na start chemických dějů, na jejich sílu, dobu trvání, ukončení a hlavně na to, které další látky je potřeba do reakce začlenit. Při těchto činnostech vzniká také homocystein, který dokáže enzymy poškodit nebo dokonce zničit.
    My jsme sice v úvodu tuto látku označili jako něco jedovatého, ale skutečnost je taková, že naše tělo homocystein nezbytně potřebuje a proto si jej samo i vytváří. Byl nalezen v buňkách všech živočišných druhů, rostlin i bakterií. Homocystein je natolik potřebný pro život buňky (pro její dýchání, tvorbu energie, výživu i rozmnožování), až vyvolává domněnku, že hrál v dávné minulosti zásadní roli při vzniku života na naší planetě.


Znepokojivé otázky spojené s homocysteinem

    Biochemické pochody, v nichž homocystein hraje důležitou úlohu, nejsou lidskou specialitou. Byly zjištěny jak v buňkách jiných živočichů, tak v buňkách rostlin. Zřejmě měly význam pro rozvoj života na Zemi. Tyto pochody jsou geneticky naprogramovány a regulovány zpětnými vazbami a díky tomu se ve vnitřním prostředí živé buňky udržuje rovnováha. Buňka využívá homocystein buď opakovaně (recykluje ho), nebo ho převádí nevratně na cystein. Molekula homocysteinu je o jeden uhlík delší než molekula cysteinu a volná skupina SH je u homocysteinu reaktivnější než u cysteinu. Látky obsahující tuto skupinu (thiolátky) jsou nezbytné pro buněčné dýchání a tvorbu energie.
    Vyšší hladina homocysteinu byla nejprve prokázána u kardiovaskulárních onemocnění, tedy u nemocí srdce a cév. Později se přidaly další závažné choroby. Patří k nim žaludeční a dvanáctníkové vředy, zánětlivá onemocnění střev, revmatismus, deprese, demence včetně Alzheimerovy choroby, parkinsonismus, roztroušená skleróza, migrény, chronický únavový syndrom, poruchy plodnosti, předčasné porody, potraty, vrozené vývojové vady plodu, osteoporóza, alergie, pokles imunity, nádorová onemocnění, zvýšení hladiny škodlivého LDL cholesterolu. Jedná se tedy o nemoci, které můžeme shrnout pod název civilizační choroby.


Zelené potraviny – chlorella a mladý ječmen

    Můžeme zlobivý homocystein ukáznit tím, že začneme brát nějaké pilulky? Řekněme si rovnou, že to není jednoduché, ale ani nutné, protože ve většině případů by postačilo změnit stravovací návyky. Pomocí léku lze sice ovlivnit funkci některého enzymu a zmírnit nebo zlikvidovat projevy nějaké nemoci. Neumíme ale vyrobit všelék, který by současně nepoškodil enzymy jiné, a nevyvolal nežádoucí vedlejší účinky, které mohou být až srovnatelné s potížemi, jež vyvolala původní nemoc, nebo nastartovat nemoc jinou a třeba ještě horší.
    Začalo to zhruba v šedesátých letech minulého století, kdy dramaticky stoupl výskyt úmrtí na kardiovaskulární onemocnění a asi o pět let později začala přibývat také nádorová onemocnění. Obě skupiny představují velké utrpení a zkracují lidské životy o deset až patnáct let. Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění vzrostla v civilizovaných zemích natolik, že jev byl prohlášen za epidemii. Přes bouřlivý pokrok v technice a v chemii, které slouží lékařským účelům, přes úžasný vývoj diagnostických i léčebných metod, nedošlo k takovému ovlivnění nemocnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění a nádory, jaké bychom mohli očekávat. Je to tím, že tyto postupy nepostihují základní příčiny. Těmi jsou z valné části civilizační změny ve skladbě stravy, ke kterým také došlo zhruba v polovině minulého století. Zvláštní časová shoda, nemyslíte?


Zdroj: Přistoupilová K., Přistoupil T. I., Heyrovský M.: Homocystein molekula těšící se rostoucí pozornosti, Chem. Listy 93, 365-374, 1999, dr.Periscop.cz

    Jídlo vnímáme všemi smysly. Samozřejmě, že nejvíce klademe důraz na jeho chuť. Vnímání chuti ovšem nekončí u chuťových pohárků v ústech, celý proces je daleko složitější, jak odhalují nejnovější ⇒
    Možná jste slyšeli cosi o tom, že se vedou diskuse o látce zvané homocystein, že podle některých názorů jde o něco významného až převratného, a podle jiných je to jen planý humbuk. Možná byste chtěli o homocysteinu vědět trochu víc. O chemické stavbě této sloučeniny i o jejím metabolismu v lidském organismu lze najít dostatečné informace v odborné literatuře. My se ale pokusíme o poněkud jednodušší výklad. Asi tak nějak, aby to pochopila i vaše devadesátiletá babička.
    Jedním z možných rizik je – jak jinak – kouření. To proto, že znemožňuje správnou funkci vitamínu B6 a zvyšuje tak nepřímo hladinu homocysteinu. Jestliže kuřák navíc trpí vysokým krevním tlakem, je to známka toho, že kouření zesílilo poruchu přeměny homocysteinu natolik, že jeho vysoká hladina poškodila mechanizmus regulující krevní tlak. A je to zase o krok blíže směrem k infarktu či mrtvici.


Cukrový blog o cukru, sacharidech obecně a glykemickém indexu

    Nárůst homocysteinu v každém případě ukazuje na poruchu metabolizmu síry v buňkách postiženého orgánu. To se odrazí na sníženém výkonu cyklu kyseliny citronové, snížené spotřebě kyslíku buňkami, a tedy i snížené tvorbě energie, což může znamenat ohrožení cévními a srdečními chorobami, únavovým syndromem, popřípadě Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou. 
    Diety, hubnutí, obezita, kolikrát už to bylo omíláno, pěkně vyprázdněné téma, řeknete si. A přece je toho tolik, co stojí za to vědět, když nic jiného, tak protože je to zajímavé. Ať už dietu držíte ⇒


Homocystein a rovnováha v buňce

    Zajistíme-li doživotní dodávku skupiny vitamínů zapojených do metabolizace homocysteinu, zastaví se druhotné anomální biochemické procesy, které způsobují poruchy ve funkcích orgánů a narušení struktur tkání. Na dodávku vitamínů pohlížejte jako na přirozeně nezbytné látky, ze kterých si buňka vezme jen tolik, kolik potřebuje k zajištění normálních podmínek pro chod procesů látkové přeměny. Po nastolení fyziologicky stálého vnitřního prostředí v buňce dochází k nastartování přirozených procesů obnovy orgánů a tkání poškozených homocysteinem a dalšími vlivy. Tělo se pak léčí samo bez násilných vnějších zásahů. Léky utlumují funkci enzymů, čímž zmizí příznak nemoci.   Nestačí jen sníst zdroje těchto vitamínů, musí být dovedeny až k buňkám a musí jich tam dorazit dostatečné množství. Tomu ale brání tuk v žaludku, chorobné stavy, chronický zánět žaludeční sliznice. Skladba stravy u zdravého člověka neodpovídá téměř nikdy potřebě buněk, skoro vždy chybí kyselina listová.
    Druhé pokračování blogu o dietách, hubnutí a zdravém životním stylu, v němž najdete stručný výčet diet, které se u nás objevily za posledních 5 let. Na pranýř se tentokrát dostala oblíbená Dieta ⇒
    Pokud v organizmu probíhá vše tak, jak má, buněčný homocystein se v průběhu látkové výměny rozloží na dále zužitkovatelné neškodné látky. K tomuto procesu jsou nutně zapotřebí některé vitamíny – kyselina listová, vitamín B6 a B12, někdy i B2. Jestliže nejsou přítomny v dostatečném množství, dochází k poruchám, homocystein se hromadí v krvi a vzniká tak zvaná hyperhomocysteinemie.
    Výživový poradce LifeUp - výživový poradce Praha - výživový poradce Hradec Králové - výživový poradce - dieta, diety, hubnutí, nutriční a výživové poradenství - výživová poradna


BEZBOLESTNÉ VYŠETŘENÍ NEINVAZIVNÍ METODOU.

    Nejedná se o nic nového, homocystein je toxická aminokyselina (vaší babičce raději řekněte „taková jedovatá látka“),která byla identifikována již v roce 1932. Vědce však začala zvýšeně zajímat teprve od roku 1962, kdy byla stanovena nová klinická jednotka nemoci – homocystinurie, tedy výskyt homocysteinu v moči. Homocystinurie je vrozená porucha látkové výměny. Postižení se většinou opožďují v mentálním vývoji, bývají nazrzlí, mívají vytáhlé postavy s deformitami kostí, trpí poruchami zraku způsobenými netypickým uložením čočky. Nejzávažnějším projevem je předčasná ateroskleróza a sklon k tvorbě krevních sraženin, které obvykle vznikají v dolních končetinách, odkud se mohou dostat až do plic, ucpat cévu a způsobit nedokrvení postižené části (plicní embolie).
    Homocysteinovou teorií se oficiální medicína příliš intenzívně nezabývá. Škoda. Možná, že to je pouze jeden z nemála scestných objevů, na které časem pomalu zapomeneme. Nelze ale také vyloučit, že se v posledku jedná o něco tak zásadního, že to zvrátí současné paradigma. (Prostě byla by to hodně veliká změna.) Pozdravujte babičku.
    A protože je zelenina tak důležitá proti homocysteinu, a pokuď jí moc nemusíte, potom se alespoň podívejte na následující video, o jakou zábavu přicházíte.
    V České republice se propagátorem snižování hladiny homocysteinu stal zejména Svaz pacientů, který opakovaně v letech 2001 – 2009 podával ministrům zdravotnictví doporučení, aby tato léčba byla hrazena pojišťovnami. Kapitáni českého zdravotnictví však tyto návrhy vždy odmítli.


Změna stravovacích zvyklostí a homocystein

    HCY se vyskytuje v živých buňkách všech vyšších organismů; byl nalezen také v rostlinných a bakteriálních buňkách. Biologický význam homocysteinu určuje jeho účast v základních životních procesech: v hospodaření kyslíkem (buněčném dýchání), v řízené tvorbě energie, jejím ukládání a využívání, dále v syntéze a recyklaci některých klíčových metabolitů a v rozmnožování buněk. Genetické naprogramování a regulace těchto procesů zpětnými vazbami jsou ukázkou udržování stálosti vnitřního prostředí. Podle dnešních poznatků je nejvíce patrný nedostatek kyseliny listové a pyridoxinu (B6), u vegetariánů a osob s poruchou funkce žaludku je obvyklý nedostatek B12. Kyselina listová je dodavatel důležitých součástek, bez nichž nemůže proběhnout přeměna HCY v neškodnou látku. Zbývající 2 vitamíny jsou kofaktory enzymů, které tuto přeměnu zabezpečují. Bez kofaktoru ztrácí enzym funkčnost a tím klesá výkon biochemických procesů, které tyto enzymy řídí. V případě HCY to značí ztrátu schopnosti zpracovat
    Třetí pokračování našeho blogu. Co se skrývá za ošemetnými slůvky rychlé a pomalé cukry, co je glykémie a proč je nejen u diabetiků důležité sledovat glykemický index potravin? Které potraviny jsou ⇒
    V období druhé světové války bylo v naší zemi překvapivě málo úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. V té době byl nedostatek masa, mléka a mléčných výrobků, což jsou hlavní zdroje, z nichž vzniká methionin, výchozí látka nutná pro vznik homocysteinu, a nedostatek tuků, které svou přítomností v zažívacím traktu brání vstřebávání kyseliny listové a vitamínů skupiny B. Vzhledem k omezeným možnostem obživy obyvatelstva se více pěstovala zelenina.
    Věděli jste, že o pozitivních účincích medu se psalo již před více než 4000 let, nebo že český med patří mezi nejkvalitnější na světě? Jak vzniká, jaké je jeho složení a jak působí na naše zdraví? ⇒


Existuje účinný lék na homocystein?

    Jiná zkušenost pochází z Finska. Obyvatelé Severní Karelie trpěli podstatně vyšší nemocností i úmrtností na kardiovaskulární onemocnění, než ostatní Finové. Podle cholesterolové teorie byla za příčinu prohlášena vysoká spotřeba mléka a mléčných výrobků. Proto byla zavedena opatření k nápravě, jejichž podstatou bylo omezení konzumace mléčných produktů a jejich náhrada zeleninou a ovocem. Výsledkem byl nejenom úbytek kardiovaskulárních onemocnění, ale došlo nečekaně i ke snížení výskytu nádorových onemocnění až o třicet procent! My však dnes již víme, že cholesterol je až druhotný spouštěč, a že ve skutečnosti došlo nejprve ke snížení homocysteinu, který má svědomí více nemocí, než pouze kardiovaskulární onemocnění, a proto nás to nemůže překvapit.


Vše, co jste kdy chtěli vědět o dietách, hubnutí a obezitě

    Průmyslové zpracování potravin a vaření poškozuje přírodní kyselinu listovou citlivou na zahřátí. Například u zmražené zeleniny dochází po sečtení ztrát způsobených technologickými zásahy a další tepelnou úpravou doma v kuchyni k tomu, že zbudou pouze dvě procenta z původního obsahu této důležité látky. Vitamín B6 je méně citlivý na zahřátí a jeho ztráta představuje asi „jen“ padesát procent. Vitamíny B ničí také černá káva. Vysoká spotřeba tuků – vitamíny skupiny B i kyselina listová jsou rozpustné ve vodě. Tuk přítomný v žaludku obalí částečky vitamínů, brání tak přístupu vody k nim a znemožňuje jejich vstřebávání do krevního oběhu a vstupu do buněk. Jalová potrava – chuťově atraktivní cukrovinky, chipsy, uzeniny, výrobky rychlého občerstvení, sladké konzervované nápoje, vytěsňují z jídelníčku hodnotné potraviny. Čemu nemůžeme zabránit, je dědičná dispozice a stárnutí, při nichž dochází k horšímu odbourávání homocysteinu. Tato rizika můžeme omezovat pouze rozumnou životosprávou a pra
    Lze tedy velmi zjednodušeně shrnout, že když budeme jíst méně masa, mléka i výrobků z nich, a budeme jíst více čerstvé zeleniny, vyhneme se všem záludným nemocem, které jsme vyjmenovali na začátku? (Farmaceutické firmy by to slyšely nerady.) Znamená to snad, že tolik lidí trpělo a zemřelo zbytečně? Kdosi kdysi prohlásil, že nemoci vznikají buď z neznalosti nebo z nedbalosti.
    Věděli jste, že činnost mozku, paměť a koncentraci lze pozitivně ovlivnit vhodnou skladbou vašeho jídelníčku? Většina z nás asi sáhne po osvědčeném šálku kávy, energetickém nápoji či coca-cole, ⇒


VČASNÉ ODHALENÍ VŠECH ANOMÁLIÍ V TĚLE

    Stanovit případné zvýšení hladiny homocysteinu v krvi není jednoduché a váš praktický lékař k tomu nejspíš ani není vybaven. Ze vzorku krve je nutné okamžitě oddělit červené krvinky, zmrazit sérum a ve zmrazeném stavu je ihned dopravit do příslušné laboratoře. Jako nápověda však mohou postačit nepřímí ukazatelé – prokázaný kreatinin, cholesterol a ostatní lipidy v krvi, jejichž koncentrace stoupá v závislosti na hladině homocysteinu.
    V dávné minulosti bylo obyvatelstvo decimováno takovými nemocemi, jako byl mor, cholera, neštovice nebo tyfus. Lepší hygiena, očkování, antibiotika a nepřehlédnutelný pokrok v medicíně nás již těchto zabijáků zbavily. Zůstaly jen běžné, například dětské a různé banální nemoci, které jsou léčitelné, po průběhu odezní bez následků. Objevila se však nová metla lidstva plíživě postihující spíše střední a vyšší věk a představující většinou trvalé poškození, mnohdy i končící smrtí.
    Nepochybné však je, že zjištění třeba i mírné homocysteinemie může včas odhalit blížící se zdravotní krizi. Ať jsou poruchy, které vyvolají zvýšení homocysteinu v krvi jakéhokoliv původu, mají vždy na metabolizmus postiženého orgánu neblahé účinky.


Homocystein HCY – metabolický odpad těla

    V roce 1932 homocystein (HCY) popsal jako toxickou aminokyselinu americký biochemik Vincent du Vigneaud, pozdější držitel Nobelovi ceny za biochemii. Široký zájem odborné veřejnosti však vzbudil až Dr. Kilmer McCully svoji knihou Homocysteinová revoluce (1967), ve které označil homocystein za hlavního viníka při tvorbě sklerotických plaků v cévách.
    Zjištěna byla též souvislost s dalšími závažnými chorobami. Proto je potřeba poznat význam homocysteinu v metabolizmu i v lékařské diagnostice a sledovat homocystein hodnoty.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00