Jak na věc


chov hoz

Zvířata zobrazená ostatními uživateli

    Dorůstá délky 60 až 75 cm a průměrné hmotnosti 0,8 kg. V minulosti byly uloveny i kusy 2 kg těžké. Lopatonos velký vytváří dvě ekologic­ké formy, velkou, která dospívá ve stáří šesti až sedmi let při délce asi 40 cm, a malou, dospívající ve stejném věku při délce nejvýš 25 cm. Samice mívá 8 až 15 tisíc jiker. Mimo dobu tření se lopatonosi zdržu­jí v mělkých příbřežních vodách, na štěrkovitém dně. Celý život prožijí jen v řece. Hlavní složkou jejich po­travy je hmyz a jeho larvy, drobní bezobratlí živoči­chové, jikry a potěr ryb. V současné době je existen­ce lopatonosů vážně ohrožena, protože v posledních 40 letech se zcela změnil vodní režim Amudarje — většina vody se svádí kanály na bavlníková pole. V letních měsících, je dolní tok úplně vyschlý. V roce 1974 byla dokončena Tachiatašská a v r. 1980 Tujamujunská přehrada, a tím byl zcela zastaven tah lo­patonosů. Posledním útočištěm ryb se stala soutěska lldžik na jednom z přítoků Amudarje. Lov je zaká­
    Domovem lopatonosa velkého je Amudarja, je­den z přítoků Aralského jezera. Nikde jinde se nevyskytuje, je to tedy endemit. V roce 1874 ho objevil přírodovědec M. N. Bogdanov.
    Lopatonos velký je jako všichni příslušníci rodu Pseudoscaphirhynchus vy­značuje zploštělým lopatovitým rypcem, podle ně­hož dostali jméno. Rusové jim říkají dželopatonosy. Na horní straně rypce a v okolí oči je několik zahnu­tých trnů, které se v dospělosti většinou ztrácejí. Je­jich význam je nejasný. Typickým znakem druhu je dlouhý niťovitý výběžek horního laloku ocasní plout­ve.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00