Jak na věc


chůze naboso

Ortéza na podporu chůze zadních nohou - S

    Pokud na tuto otázku odpovíte nevím, bude nejlepší si ujasnit, jak na tom s chůzí vlastně jste. Nabízíme vám hned několik možností. Seminář Dokonalý pohyb pro každý den, kde se dozvíte, v čem spočívá základ zdravého pohybu a co všechno ve svém pohybu si musíte doladit, abyste se zbavili nejrůznějších zdravotních potíží se zády a klouby nebo jim předešli.
    Nácvik správné chůze se proto stal nedílnou součástí i všech pravidlených lekcí cvičení O-A metodou i vícedenních akcí, které pořádáme. Nyní je kromě toho k dispozici již i DVD Chůze jako z partesu, tkže nikdo nemůže říci, že nemá příležitost se s tou svojí chůzí trochu poprat. Pomůžete tím nejen páteři a kloubům, ale i rovnováze a držení těla.


Ortéza na zlomeninu přední nohy - velikost XXL

    Tento příspěvek byl přednesen v červnu 2013 na konferenci FTVS UK k 60. výročí jejího založení a je publikován ve sborníku z této konference. Vychází z teorie krátké cesty lidské evoluce zasazující vznik lidského druhu do souvislosti s odchodem fylogenetického předchůdce člověka z tropického pralesa před 6-7 milióny lety. Text se opírá o předpoklad, že ke vzpřímení člověka došlo již vědomě a že probíhalo podle extenčního plánu vzpřímenosti vzniklého na úrovni jeho fylogenetického předchůdcde. Vysvětluje, proč tento proces neproběhl ve své úplnosti a že člověk jako druh ve svém vývoji ustrnul na úrovni gravitační motoriky. Svědčí o tom nejen vysoký výskyt funkčních poruch pohybového systému v lidské populaci, ale především dvojesovitý průběh páteře jako evoluční výsledek, který se liší od vývojového plánu. Upozorňuje dále na to, že stimulací antigravitační funkce, jak k tomu dochází při cvičení oscilačně-antigravitační metodou, může být tento proces restartován, uveden s tímto vývojovým


Konec lidské evoluce nebo nový počátek?

    Každý člověk je tak postaven před dilema, ke které z těchto možností se má přiklonit. Jedna i druhá je přitom spojena s jí odpovídajícím způsobem života. Procesy, jejichž svědky jsme v moderní společnosti, směřují neuvěřitelným tempem k završení technologizace člověka, a žádnou změnu způsobu života oproti současnému vlastně nevyžadují. Společenský vývoj je tímto směrem unáší samovolně. Velké společenské změny by si však vyžádala možnost druhá, neboť by bylo nutné uvést způsob života současných lidí do souladu se všemi složkami fylogeneticky vzniklé lidské podstaty, jak se vyvinuly z prvotního lidského sebeurčení. Člověka jím byl ustaven jako druh, který se nikam bezhlavě nežene a využívá smysluplně své vzácné životní energie. Díky tomu se člověk vyvíjel jako bytost, v níž proměňující se fyzická a nově se rozvíjející morální, racionální, citová a společenská stránka tvořila v každém okamžiku evoluce vnitřně provázaný celek, který vyústil v lidskou individualitu na straně jedné a tvořivo
    Další perspektiva člověka jako specifického druhu živého organismus je v tomto příspěvku zasazena do širšího společenského textu. Na lidskou evoluci se v něm pohlíží jako na nedílnou součást lidské historie. Nejdůležitější roli od počátku lidské evoluce až do dnešních dnů v ní totiž hraje vztah mezi tzv. zakladatelskou a napodobitelskou větví lidského rodu. Nejde přitom jen o otázku dnes již nezajímavého prvenství, ale naprosto zásadní problém politické povahy. Dalšího vývoje je totiž z biologického hlediska schopna jen větev zakladatelská, zatímco větev napodobitelská, pokud nepřistoupí k nějaké evolučně směrodatné změně, je odsouzena k ustrnutí.
    Níže uvedená doporučení platí obecně pro jakékoli cvičení. Vy jich nyní můžete využít k odstraňování nejčastějších prohřešků proti správné chůzi. Pokračovat ve čtení »


Specifické a všeobecné účinky cvičení pro správnou chůzi

    Příspěvek Fenomén vzpřímenosti v evoluční perspektivě byl doplněn dalšími dvěma. První z nich – Gravitační a antigravitační motorika – ilustruje problematiku fylogeneticky staré gravitační motoriky a evolučně perspektivní antigravitační motoriky na kritických momentech vzpřímování v průběhu lidské ontogeneze. Druhý – Didaktické aspekty cvičení oscilačně-antigravitační metodou – srovnává pak tradiční tělovýchovné přístupy k nápravě držení těla s přístupem, který se používá při cvičení oscilačně antigravitační metodou, která již podle názvu bere gravitaci v úvahu a rozvíjí v organismu obranný mechanismus proti jejímu destruktivnímu vlivu.
    Přesto velmi zajímavě a s jiným výsledkem vyšla poslední americká studie, kde bylo po dobu 15 let sledováno 13 500 mužů ve věku 58 let. V té se totiž ukázalo, že zásadního snížení rizika úmrtí dosáhneme, pokud ujdeme týdně více jak 20 km, což odpovídá nejméně 4-5 hodinám chůze týdně. To je v rozporu se stávajícími doporučeními většiny kardiologů. Nicméně autoři studie další analýzou prokázali, že i kratší intervaly chůze a fyzické aktivity svoji roli v redukci kardiovaskulárního rizika mají. Pokud jde o tempo, asi nejlepší je dostat se nad 4,8 km/hod.
    Pokud dnes máme na mysli pohyb, pak tím myslíme zejména chůzi. Nejpřirozenější pohyb - chůze - je nejlehčí, nejlacinější a přitom jedno z nejúčinějších cvičení vůbec.
    Pro ty, kdo se věnují cvičení oscilačně-antigravitační metodou bude tato otázka o to zajímavější, že převáděním fylogeneticky starého kyčelního typu chůze na evolučně nosnou chůzi kotníkovou je v tom vlastně již vykročením novým směrem.


Ortopedická matrace z paměťové pěny – vel S

    Jiná studie, publikována již dříve, srovnávala seniory, kteří chodili denně buď 1,6 km, nebo 3,2 km. Úmrtnost byla v první skupině více jak dvojnásobná proti druhé skupině. Je zajímavé, že ve druhé skupině byl i nižší výskyt nádorových onemocnění a samozřejmě očekávaně i kardiovaskulárních onemocnění či cukrovky.
    Chceme-li v primární prevenci (tedy když jsme ještě zdraví, ale"rizikoví") zásadně ovlivnit svou budoucnost, je nejlepší chodit hodinu denně s rychlostí nad 4,8 km/hod. V tomto se shoduje většina autorů a zdá se, že větší efekt má vyšší tempo chůze, než vlastní vzdálenost, kterou ujdeme. Pokud srovnáme dopady chůze na úmrtnost a vznik nových srdečně cévních chorob, tak neexistuje ani jedno farmakologické opatření, které by v primární prevenci dosáhlo byť i jen přibližně srovnatelného efektu.


Ortopedická matrace z paměťové pěny – vel M

    Mezi hlavní příčiny úmrtí v České republice se stále řadí nemoci srdce a cév. Tento nepříznivý trend je výsledkem kumulace řady rizikových faktorů. S některými se člověk narodí (např. výskyt infarktů srdce, obezity či cukrovky v rodině) a jde o genetickou dispozici, za kterou daný člověk nemůže. Na druhou stranu, existuje celá řada rizikových faktorů, za které si člověk často může sám, protože nežije zdravě. Mezi tyto rizikové a tzv. ovlivnitelné faktory řadíme kouření, vysoký tlak, neléčený cholesterol, obezitu a fyzickou inaktivitu. Pokud dnes máme na mysli pohyb, pak tím myslíme zejména chůzi.
    Svým pacientům pak dávám vždy stejnou otázku. Víte co je na pohybu, resp. chůzi to nejtěžší? Řada z nich hledá složité odpovědi, řada z nich to neví.... Odpověď je zcela jednoduchá. Obout si správnou obuv a vyjít před dům. Pak už vám nezbývá, než vyrazit. Ale okamžik překonání svého pohodlí je právě ten nejtěžší. To, že máte dbát na hydrataci, mít trekingové hole, kvalitní ponožky, sportovní oblečení....atd. to už určitě víte.
    Často se hovoří o tom, že naše ochota cvičit je dána geneticky. Každý z nás má v sobě jakési biologické hodiny, které určí, jak moc budeme sportovat. Jsou i takové názory, že pohyb nemůže ovlivnit žádným zásadním způsobem genetické riziko dané člověka. Přesto poslední studie z Finska ukazují, že i jen příležitostný pohyb vede ke snížení tohoto rizika o 34 %. U pravidelně sportujících jedinců (více než 30 minut chůze alespoň 6 dní v týdnu) se jejich genetické riziko snížilo dokonce o 56 %.


Ortéza na zlomeninu přední nohy - velikost M

    Jaké je vysvětlení? Pravděpodobně největší efekt chůze na srdečně cévní onemocnění je zprostředkován vlivem na známé rizikové faktory, jakými jsou vysoký tlak, vysoký cholesterol s tuky v krvi a cukrovka. Chůze snižuje objem tukové hmoty a zlepšuje citlivost organismu na inzulín. Relaxace nervové soustavy pozitivně ovlivňuje hladinu krevního tlaku. Dokumentováno je i zlepšení celkové kvality života se snížením stresu. Zásadním faktorem pak je, jak dlouho si během života udržíme svou fyzickou kondici. Dnes je vůbec nejdůležitější, abychom měli stále dobrou „fyzičku". Měli bychom tedy chodit, chodit a chodit až do konce svého života či svých sil.
     Pokud vysvětlit sedavost – typickou vlastnost společnou takřka všem druhům primátů – vedla později k upřesnění a doplnění hypotéz formulovaných v těchti třech článcích k odmítnutí krátké teorie lidské evoluce a jejímu nahrazení teorií dlouhé cesty, která teprve vysvětluje plně vznik člověka jako druhu a umožńuje člověku pochopit, kým jako druh živého organismu vlastně je. A to včetně toho, jak se člověk mohl svými rozumovými schopnostmi odlišit tak výrazně od ostatních živočichů a fakticky vyčlenit z živočišné říše. Právě to je obsahem dalšího článku – Konec lidké evoluce nebo nový počátek?


Ortéza na koleno pravá - velikost XXS

    Napětí mezi těmito dvěma větvemi lidského rodu se promítá do dvojího pojetí lidské evoluční perspektivy: člověka jako technologického artefaktu na straně jedné a posunu člověka jako živého organismu na evolučně vyšší vývojový stupeń na straně druhé. Toto dilema lze vyjádřit i jinak: měl by se člověk spokojit se svým rozvojem jen prostřednictvím vzdělání a moderních technologí a uvolit se tím dobrovolně ke své genetické smrti, nebo by měl nastoupit cestu nové restrukturalizace mozku a hluboké přeměny svého organismu?
    Podobná studie u žen pak ukázala, že záleží výrazně i na intenzitě chůze. Rychlost 3,2 km/hod nemá prakticky žádný preventivní efekt. Energetický výdej závisí na hmotnosti jedince a právě rychlosti chůze. Čím je vyšší rychlost chůze, tím má větší zdraví prospěšný efekt. Dosavadní doporučení kardiologů se shodují na nejméně 30 minutách 5x týdně.
    Proč málokdo chodí správně? A jak chůzi zdokonalit? To si můžete poslechnout v hodince povídání o chůzi a příjemné hurby v pořadu Apetýt Českého rozhlasu Brno ze dne 3. prosince 2016.


Nový článek o chůzi v e-časopisu Stobu

    Při potížích s klouby či zády je optimální začít nácvikem správné chůze. Naprostá většina lidí používá totiž kyčelní typ chůze, protože nevědí o její mnohem lepší – kotníkové – variantě. S takto jasným rozlišením správné a nesprávné chůze se mimochodem hned tak někde nesetkáte. Je to úplná novinka, kterou přinesla až léta praxe cvičení O-A metodou. Řada odborníků dodnes popisuje chůzi jaklo vykopávání výkročné končetiny vpřed s úderem paty o zem. Mnoho lidí tak skutečně chodí. Ukazuje se však, že chodit bychom měli úplně jinak.
    Zahájení chůze se obvykle popisuje podle toho, jak vypadá na první pohled vykročení z klidového postoje. Říkává se proto, že chůze začíná vykopnutím jedné dolní končetiny vpřed a úderem její paty o zem. Pokračovat ve čtení »

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0048:00:00