Jak na věc


bratránek z batávie brno

Fabiana van Bachor,jeho manželka,též Fábi

    Autor úpravy Tomáš Vůjtek a režisér nové ostravské inscenace Tomáš Jirman ovšem Bratránkovi vtiskli zcela jiný charakter. Udělali z něj prakticky bláznivou převlekovou komedii francouzského střihu, jistou jímavost libreta nahradili neustálým pobíháním, sexistickými narážkami a opileckými scénami. Z trochu vzpurné slečny Julie se stává pěkný spratek, který má situaci vlastně od samého začátku plně ve svých rukou. Chybějící sbor nahrazují tanečníci stylizovaní do členů sokolského spolku. Dominantou funkční scény (David Bazuka) i mnohých situací je věčně trucující starý automobil, slušivé kostýmy navrhla Lucie Loosová. Nejen podle jmen zjišťujeme, že se děj z Holandska 19. století přesunul do prvorepublikových Čech. Řeklo by se, proč ne. Ostatně reformovat operetu “v mezích zákona” se někdo pokouší posledních čtyřicet let takřka nepřetržitě, bohužel často s nevalným úspěchem. Ostravský nápad by však fungovat mohl, kdyby situace byly dotažené a texty zpěvnější, než ty původní z
    Německý hudební skladatel Eduard Künneke byl v uměleckém světě nebývalým zjevem. Nevyhledával společnost, nenavštěvoval kavárny, dokonce často nechodil ani na své premiéry. Přesto byly obě jeho manželky, Margareta Polkowská a Katharina Gardenová, zpěvačkami. Künneke svůj čas nejraději trávil doma, se svými spolupracovníky si povětšinou dopisoval. Kdyby žil dnes, patrně by komunikoval zásadně prostřednictví emailů a sociálních sítí… Koneckonců i jeho nejúspěšnější titul, Bratránek z Batávie, je operetou komorní, v jistém smyslu introvertní jako samotný tvůrce, i když svojí stavbou i sólistickým obsazením (první, mladokomický a starokomický pár) nese typické znaky vídeňské operety. Absence sboru a baletu dává dílku nenapodobitelný intimní charakter.


Recenze: Intimní Bratránek z Batávie se proměnil v brutálnější komedii

    O svých operetních začátcích vypověděl: „Ředitel Městských divadel Bedřicha Viléma chtěl uvést moji operu v době, kdy ve vídni slavil právě velké úspěchy Schubertův Dům u tří děvčátek. Jako Schubertův velký ctitel rozhodl se uvést tuto zpěvohru a požádal mne, abych dirigoval premiéru. Dům u tří děvčátek udržel se na repertoáru tři roky, sám jsem jej dirigoval nejméně padesátkrát. To mi dodalo odvahu pustit se také do zpěvohry, protože jsem velice toužil, aby lidé poslouchali mou hudbu a věřil jsem, že i takto bych mohl prorazit.“
    Následovaly další operety Manželství v kole (1921), Zamilovaní (1922) a Bleděmodré sestry (1925). Pro New York Künneke napsal Uličku milenců, Májové květy, pro Londýn Rikitiki a Píseň moře.
    V operetním světě se Künneke choval velice zvláštně. Nechodil ani na premiéry ani do kaváren, v novinách o něm nepsali skandální historky. S nakladateli a řediteli jednal výhradně písemně nebo telefonicky. S libretisty se setkával jen v případě nevyhnutelnosti. Nejraději seděl doma a věnoval se psaní svých partitur.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00