Jak na věc


biologická filtrace

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKYVÍCE OD AUTORA

    "Prvotními příznaky jsou ztuhlé, oteklé a bolestivé klouby. Postupně nemoc napadá chrupavku a narušuje kost. Pokud nezačne léčba včas, dojde k nevratnému poškození kloubů. Včasná diagnóza je tedy jednou z možností, jak nemoc zastavit nebo alespoň zpomalit poškození kloubů."
    Díky výsledkům vědy v dnešní době dobře známe mnohé biologické struktury a metabolické pochody, které jsou vlastní pouze nádorovým buňkám (případně buňkám, které se vyskytují u autoimunitních chorob). Cílená biologická léčba se zaměřuje právě na tyto netypické struktury a metabolické pochody.
    Přestože je cílená biologická léčba označována za méně toxickou, mohou se velmi často objevovat chřipkové příznaky – teplota, třesavka, únava, bolest, zarudnutí a otok v místě vpichu. U některých léků se po dlouhodobém podávání může rozvinout hypertenze (vysoký krevní tlak), cílená biologická léčba může být také spojena s výskytem kožní toxicity (projevem může být třeba hnisavé a nevzhledné akné).
    Léky, které se používají při cílené biologické léčbě, se váží vždy na konkrétní místo v lidském těle (proto také cílená léčba), což umožní lepší účinek a vyšší bezpečnost. Cílená biologická léčba je léčba relativně šetrná a méně toxická (v porovnání např. s klasickou chemoterapií v onkologii).


Biologická léčba v případě rakoviny

    Biologická léčba neboli cílená léčba představuje alternativu klasické farmakologické léčby a je založena na principu využití obranyschopnosti organismu. Biologická léčba se používá především u onkologických a autoimunitních onemocnění, například idiopatických střevních zánětů (jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida). Stejně jako s ostatními metodami jsou také s biologickou léčbou spojena jistá rizika.
    Původ revmatologických onemocnění musíme hledat v poruchách imunitního systému. Mezi nejčastější patří revmatoidní artritida, juvenilní idiopatická artritida postihující děti, takzvaná Bechtěrevova nemoc a psoriatická artritida, která provází lupénku. "Tato chronická destruktivní onemocnění postihují asi jedno procento populace," uvádí prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc, z Revmatologického ústavu v Praze.


Nežádoucí účinky a další použití

    Ovšem ani biologická léčba, přestože je založena na aplikaci čistě přírodních látek, není bez vedlejších efektů. Ty jsou však ve srovnání s klasickými léky zanedbatelné. (Může se jednat například o vyrážku, nechutenství nebo o chřipkové stavy, které však odezní.) Přítomnost cizorodých látek v těle může vyvolat zvýšenou obrannou reakci imunitního systému, nebo snižovat účinnost terapie. Podobné využití má cílená léčba také u dalšího autoimunitního onemocnění trávicí soustavy – ulcerózní kolitidy, která má podobné příznaky jako Crohnova choroba, ale omezuje se pouze na oblast tlustého střeva a konečníku. Mezi používané preparáty při léčbě nespecifických střevních zánětů patří například natalizumab nebo infiximab, které se podávají buď formou infuzí, nebo nitrožilní aplikace s cílem blokovat nadměrnou reakci imunitního systému, která je příčinou vzniku zánětu. Biologická léčba se rovněž používá k léčbě revmatoidní artritidy, lupénky, Běchtěrovy choroby a dalších onemocnění.
    Stévie sladká je rostlina s antidiabetickými účinky, vykazuje ale také účinek antioxidační a antimikrobiální. Kromě toho také zastavuje růst bakterií, které způsobují zubní kaz.
    Skoro polovina obyvatel trpí revmatickým onemocněním, mezi pacienty jsou nejen starší ročníky, ale týká se i mladých. Kromě klasické léčby, která má často nepříjemné vedlejší účinky, je nově k dispozici i biologická léčba. Působí velmi rychle a odborníky je považována za bezpečnou. "Blokuje prozánětlivou látku v těle a většinou zánět zastaví. Biologická léčba je silně účinná, ale také drahá," říká prof. MUDr. Pavelka, DrSc., z Revmatologického ústavu v Praze.


Důvody pro aplikaci: autoimunitní onemocnění

    Lékaři často využívají možnosti biologické léčby v případech nespecifických zánětlivých onemocnění střev, Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy, kdy klasická léčba selhává, nebo nepřináší výrazné zlepšení zdravotního stavu pacienta. Crohnova choroba je autoimunitní onemocnění trávicí trubice, které může postihnout její libovolnou část (nejčastěji však tenké nebo tlusté střevo) a má celou řadu velice nepříjemných příznaků. Mezi typické projevy patří průjmy spojené s křečemi v břiše, krev ve stolici, nadýmání, únava, úbytek hmotnosti, ale také kožní problémy nebo onemocnění očí. Crohnova nemoc se léčí podáváním imunosupresiv – především kortikoisteroidů. Kortikosteroidy však mají celou řadu nepříznivých vedlejších účinků (pro jejich souhrn se používá termín Cushingův syndrom), právě tyto účinky mohou být indikací k přerušení klasické farmakologické léčby a k jejímu nahrazení biologickou léčbou.
    Biologická léčba vychází z nejnovějších vědeckých poznatků týkajících se struktur a pochodů na povrchu a uvnitř buněk. A tak zatímco chemoterapie působí na obecné buněčné struktury, například na DNA, která je vlastní všem buňkám, biologické preparáty jsou nasměrovány na molekuly a pochody specifické pro buňky nádoru.
    Látkám používaným v cílené biologické léčbě říkáme modifikátory imunitní odpovědi. Jedná se o velké bílkovinné molekuly, které jsou velmi podobné nebo shodné s uvedenými netypickými strukturami lidského těla. Většinou jde o látky (různé biologické produkty), které si naše tělo umí vytvořit samo. Pro léčebné účely jsou však tyto látky vyráběny ve farmaceutických laboratořích a následně dodávány do těla, kde pak působí jako lék.
    Biologická léčba je cílená léčba. Využívá k boji proti nemocem různé prvky imunitního systému našeho vlastního organismu. Nejčastěji je cílená biologická léčba využívána při léčbě rakoviny a různých autoimunitních onemocnění.


ZANECHAT ODPOVĚĎ Zrušit odpověď

    Některé z těchto látek může pacientův organismus vnímat jako cizí bílkovinu, která způsobí alergickou reakci a pak může dojít ke snížení účinnosti cílené biologické léčby. Jinými slovy, i cílená biologická léčba má svá rizika a množství nežádoucích účinků.
    Nejvíce biologických léků se vyvíjí pro využití v oblasti onkologie, dále pak v gastroenterologii, dermatologii a revmatologii. Bývají mnohdy nadějí pro těžce nemocné pacienty, jimž klasická léčba nepomáhá.
    V současnosti existující biologické léky na karcinom prsu jsou založeny na dvou principech. Buď jde o protilátky proti receptorům na povrchu buněk, nebo o tzv. malé molekuly zaměřené proti nitrobuněčným komponentům.
    Často nesprávně zaměňujeme běžné nachlazení za chřipku. Zatímco chřipka je nakažlivé virové onemocnění způsobené RNA virem, které se projevuje komplexními příznaky…
    Zcela jistě jste se s hlívou ústřičnou (Pleurotus ostreatus) již setkali. Hlíva ústřičná patří mezi houby, které je možné konzumovat, aniž byste se museli bát o svoje zdraví…
    Biologická léčba je zatím nejmodernějším výdobytkem v léčbě rakoviny, a přestože je vývoj biologických léčiv záležitostí poměrně mladou, je zřejmé, že významně posunul a ještě posune možnosti onkologie 21. století.


Aplikace a náklady cílené biologické léčby

    Cílená biologická léčba se aplikuje převážně injekčně – některé léky si mohou pacienti aplikovat doma sami (obvykle formou samoaplikátoru do podkoží), někteří dochází na léčbu do specializovaného centra biologické léčby ve vybraných nemocnicích.
    Náklady na cílenou biologickou léčbu bývají velmi vysoké, mnohonásobně vyšší než u standardní terapie (často se jedná o desítky tisíc až miliónů ročně). Proto se k biologické léčbě přistupuje až po selhání standardní léčby nebo při jejím nedostatečném efektu. Vysoká cena biologické léčby je dána velmi zdlouhavým a složitým výzkumem a vývojem těchto přípravků a často i náročnými podmínkami na transport a skladování.
    Aplikují se buď samostatně, nebo v různých kombinacích s cytostatiky či hormony. Vzájemné kombinace různých druhů biologických látek jsou zatím ve fázi výzkumu.
    Terapeutický přístup se volí vždy individuálně na základě biologické charakteristiky každého nádoru. Biologické léky se podávají dlouhodobě, tj. rok a déle, a to v určitých intervalech.


Proč zvolit cílenou biologickou léčbu?

    Cílenou biologickou léčbu mohou pacientovi předepsat lékaři ve specializovaných centrech pro danou léčbu, tato centra bývají nejčastěji ve velkých nemocnicích (často fakultních nemocnicích nebo specializovaných ambulancích). Cílená biologická léčba bývá pro konkrétního pacienta individuálně stavěna přímo „na tělo“. Nemocný musí před započetím cílené biologické léčby absolvovat řadu vyšetření, aby se zjistilo, jestli je pro něj léčba opravdu vhodná, protože je finančně velmi náročná.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00