Jak na věc


aleš veselý

Stačí vyplnit formulář vpravo a my učiníme vše pro to, aby se hledané dílo dostalo do Vašich rukou. Ve formuláři prosím uveďte autora a název díla, popřípadě dílo upřesněte jinak.

    Mikoláš Aleš začal malovat již ve čtyřech letech. Vystudoval gymnázium v Písku. Následně studoval na pražské univerzitě (1869-1877) – Malířská akedemie v Klemetýnu. Zde studoval u profesorů Jana Swertse a Josefa Matyáše Trenkwalda. Vzhledem k tomu, že v té době již neměl otce, matku ani oba bratry (František zemřel 1865 a Jan v roce 1867), musel si shánět obživu sám.
    Sedmdesátá a osmdesátá léta jsou ve znamení groteskní podoby nové figurace. V tehdejší politicky pochmurné době do svých obrazů vnáší barvy a radost z volného prostoru v souladu se svým heslem: duch vane, kam chce.
    Umělec ztvárňuje geometrické i chaotické tvary – stavební prvky samotného univerza. Zároveň však v cyklu Ženy vzdává hold ženám, ženskému tělu, jeho kráse a dynamice.


S ohledem na možné změny situace na trhu s uměním od doby našeho stanovení ceny po dobu zhlédnutí této internetové prezentace Vámi berte prosím uvedené ceny jako nezávazné a případně k jednání. Z tohoto důvodu nelze chápat prezentaci uměleckých děl na těchto stránkách jako nabídku ve smyslu občanského zákoníku.

    Spolupracoval tedy s časopisy do kterých pravidelně kreslil. Mezi tyto časopisy patřily například Paleček, Černokňažník, Zlatá Praha, Humoristické listy, Světozor, Šotek či Švanda Dudák. Na univerzitě také hájil české umění v Praze, zejména pak proti německému profesorovi Alfredovi Woltmannovi, který původnost českého umění popíral. Za tento čin byl Aleš odsouzek ke čtyřdenímu vězení a vyloučen s akademie. V roce 1875 musel studium přerušit, když nastoupil na jednoroční vojenskou službu do kasáren v Újezdu. Morálně i finančně ho v té době podporoval Alexandr Brandejs, nájemce statku v Suchdole, kde Aleš často pobíval (v 50-tých letech 20.století zde byl postaven Alšův pomník).
    Aleš Lamr se narodil dne 12. června 1943 v Olomouci v rodině usazené po několik generací v Litovli. Pochází z rodu kamnářů a keramiků – někteří z nich jsou v tomto oboru činní dodnes.
    Od roku 1968 byl registrován v tehdejším SČVU, nyní v Unii výtvarných umělců jako volný výtvarník. Je činný také jako grafik, sochař a keramik a realizoval řadu významných prací v architektuře.
    Další cesta umělcových obrazů se projevuje jednak vzrůstající mírou abstrakce, ale také jeho  směřováním k určitým symbolickým tvarům, ve kterých se odráží jistá nadčasová povaha duchovních hodnot. Zároveň je v jeho obrazech čím dále více patrná autorova osobní víra, která se odráží potřebu umělcova splynutí s mystérii duchovního poselství.


Podle Babiše je Ondráčka zkorumpovaný. Sám ho přitom navrhl do rady pro boj s korupcí

    Tvorba z šedesátých let představuje malířův hold něčemu tajemnému, tomu, co celý náš svět a malého člověka v něm, přesahuje. Je to období barevné ornamentiky. S těmito silami komunikuje s humorem i satirou prostřednictvím člověku blízkých figurálních výjevů, ale také výtvarnými abstrahovanými formami. Každopádně tak vyjadřuje svobodu umělce vůči vnímané skutečnosti. Zužitkovává také svůj pobyt v Americe a tamější styl vyprávěcího žánru komiksových seriálů. Obrazové cykly i jednotlivé obrazy doplňuje vtipnými komentáři a názvy.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
10354
cache: 0024:00:00