Jak na věc


židovská křestní jména muži

Osudy budov synagogy a židovské školy v letech 1939 - 1989

    Prvé zmínky o Židech v Heřmanově Městci a okolí se začínají objevovat v historických pramenech od 15. století. Koncem 16. stol. zde byla zcela jistě již dosti početná židovská obec. Vzácnou památkou na tradiční způsob vyřizování posledních věcí člověka, který přetrval až do zániku obce, je opis textu stanov pohřebního bratrstva chevra kadiša - pocházejících z r. 1643. Židovský hřbitov značného stáří je dokumentován k r. 1667, kdy došlo ke koupi pozemku pro jeho rozšíření. V r. 1686 povolal tehdejší majitel panství Ferdinand Leopold špork Židy k osídlení opuštěných domů po obětech morové epidemie z r. 1680. Počet židovského obyvatelstva pak neustále stoupal až do poloviny 19. stol., kdyzde žilo 721 Židů. Poté nastal obrat a do r. 1930 klesl jejich počet na 54.
    Pět století života židovského obyvatelstva na území Heřmanova Městce a okolí bylo násilně přerušeno německou nacistickou okupací v r. 1939. V r. 1942 byli židovští obyvatelé deportováni do nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů, kde většina z nich zahynula.
    Stejně jako jinde ve světě žili i zde Židé v nerovnoprávném společenském a hospodářském postavení. Občanskou rovnoprávnost jim přineslo až 19. stol. Ale soužití s místním obyvatelstvem bylo klidné a nikdy nebylo poskvrněno hromadným násilím nebo pogromem. V různých dobách se těšili místní Židé přízni své vrchnosti.


Virtuální univerzita 3.věku Heřmanův Městec

    Židovská modlitebna změnila během roků několikrát své místo i budovu. Nejstarší modlitebna heřmanoměsteckých Židů byla podle ústního podání v dnešní Pokorného (Kostelecké) ulici, kde měli Židé svá původní obydlí. Po požárech v 17. stol. bylo židovské obyvatelstvo přesídleno do dnešní Havlíčkovy (Židovské) ulice. Tam si také se svolením tehdejšího majitele panství generála Jana Karla Šporka zřídili svou novou modlitebnu. Ta stála na jižním okraji Židovské ulice v místech, kde se dnes říká Na Haldech. Hleděla směrem k náměstí ke křesťanskému kostelu. Z toho důvodu musela být podle pozdějších nařízení přemístěna hlouběji do židovského města. V r. 1760 tam byla postavena barokní synagoga, přímá předchůdkyně dnešní budovy. Majitelem panství byl v té době pravnuk generála Šporka, hrabě Jan Václav Špork. Stará barokní synagoga byla od základů přestavěna do nynější novorománské budovy v r. 1870. Projektantem i stavitelem byl známý východočeský architekt a restaurátor František Schmoranz. Stave
    V listopadu r. 2001 byly v Heřmanově Městci stlavnostně otevřeny a veřejnosti ke kulturním účelům předány zrekonstruované budovy bývalé synagogy a bývalé židovské školy. Neuvěřitelně zchátralé objekty byly uvedeny do své původní umělecké podoby a jsou připraveny sloužit novému poslání. Účelem tohoto článku je připomenout dávnou a nedávnou minulost objektů i výsledky investiční, občanské i restaurátorské činnosti, která vedla k jejich záchraně a obnově.
    Otevření rekonstruovaných budov se konalo 25. listopadu 2001. slavnostní akt doplnilo vystoupení pěveckého sboru Vlastislav a literárně hudební pásmo z prózy France Werfla ve dvoraně synagogy. Zároveň byla v budově bývalé židovské školy vernisáží zahájena výstava děl výtvarných umělců Heřmanoměstecka od 15. stol. až po současnost.
    Pozn.: Podkladem k tomuto textu byl článek ing.Josefa Výborného, který vyšel v časopisu Chrudimské vlastivědné listy, ročník 11, číslo 2, 2002. Zveřejněno se souhlasem vydavatele - Okresního muzea v Chrudimi.


Budova synagogy a židovské školy

    Po 2. světové válce se z koncentračních táborů vrátily do Heřmanova Městce jen dvě ženy a židovská komunita zde prakticky zanikla. Synagoga již nemohla sloužit svému původnímu určení. V r. 1947 koupila oba objekty od pražské židovské obce Českobratská církev evangelická. Byl vypracován plán přestavby synagogy na křesťanský kostel. Vzhledem k událostem r. 1948 již nedošlo k jeho realizaci. Budova bývalé židovské školy pak po nákladné úpravě sloužila 37 let jako modlitebna a byt duchovního českobratrské evangelické církve. V synagoze se vystřídala skladiště různých institucí.
    Synagoga a později i budova židovské školy postupně chátraly. Spojovací chodba mezi nimi byla v r. 1952 zbourána. Omítka opadávala, ornamentální výzdoba interiéru byla silně poškozena, vitrážová okna rozbita, podlaha vytrhána, dveře zničeny. Krovy i krytina chátraly. Záchrana po r. 1989 přišla téměř na poslední chvíli.
    V rámci rekonstrukce židovské školy , která byla zahájena v r. 1999, byly vyměněny krovy, krytina a stropní konstrukce. V r. 2000 byly nově omítnuty vnější a vnitřní stěny, provedeny opravy a úpravay podlah a instalována nová okna a dveře. Dále bylo vybudováno plynové topení, nové sociální zařízení a instalováno zabezpečovací zařízení. Půdní nástavbou byly získány další prostory. Etapa byla ukončena v r. 2001.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00